Radek John: Pět let (a jiná blognutí)

Autora knihy vůbec není třeba představovat. Při vyprávění příběhů se vám představí sám. Přiznávám, že to je na té knize také zajímavé. Je to kniha skutečných zážitků autora, kterého neznám osobně. Pokouším se domyslet, jak asi vypadá (v knize jsou občas jemné náznaky) a jaký asi je. Při autogramiádě uvidíme, nakolik jsem se spletl :) .

Autorem knihy totiž není TEN Radek John, se kterým jsem jel jednou v metru ze Smíchova. TEN Radek John, publicista, znalec vína a skvělý spisovatel. Tohle je Radek John alias Noční pták. Na tomto blogu známý jako komentátor r1. Třeba to za pár let bude TEN Radek John, vědec a pisatel povídek. Uvidíme.

Na jeho blog jsem se dostal přes jednu komunitní věcičku (o které jsem se předevčírem zmiňoval). Jedním dechem jsem přečetl dva nejčerstvější zápisky. Okamžitě mě zaujaly zejména dvě věci. Skvělý vypravěčský styl a autorův přehled. Řekl jsem si, že na tenhle blog musím chodit. Tak tam tedy od těch dob chodím :) . Vypravěčský styl i autorův přehled vás budou provázet všemi blogovými zápisky.

Píšu zde o blogu, protože kniha je právě to nejlepší (aspoň dle autorova výběru) právě z jeho blogu. Ti z vás, kteří uvažují jako Zdenis, si asi zrovna říkají, proč jsem si teda koupil tu knížku, když jsem moh mít příběhy zadarmo. Jistě. A dokonce s komentáři. Jenže kniha (resp. mnou zvolený paperback) má svoje výhody. Např. si ji můžete číst ve vlaku, v autobuse, v metru, ve škole, na záchodě nebo v posteli (každému dle jeho přání, každému dle jeho gusta).

Některé příběhy jsou poměrně dlouhé, jiné jsou na stránku. Ale ani ten nejdelší není únavný a skončí dřív, než si přejete. Radek vás vtáhne do děje. Když popisuje krásnou doktorandku, chtěli byste stát hned vedle ní. Když popisuje bábu v Normě, chtěli byste jí dát facku a jejímu vnukovi koupit to, co si přeje. Řada příběhů má tu sílu přesvědčit vás, že ještě všechno neni v háji.

Člověk má sto chutí okamžitě se sbalit a jet vlakem do Budějc, protože to vypadá, že vás při každé cestě potká zaprvé výluka a zadruhé nějaká fajnová postava typu kněžny Libuše nebo milého děvčete jménem Zdíša. Mimochodem, taky jste znali jenom Zetor, nebo jste z těch, co znají všechny výhody John Deerů (zde)?

Drobné zklamání mi přinesly dvě věci. První. Název Pět let je mírně zavádějící. Nejde o nejlepší zápisky za pět let, ale o název prvního příběhu. Druhé. Odpovědným redaktorem je jedna kamarádka-pečlivka (smíme už odkazovat?). Překlepů je tam jenom málo, ale vzhledem k její pečlivosti mě to udivilo :) .

Musím se přiznat, že jsem se trochu obával příběhů, které už jsem četl na blogu. Nebylo vůbec proč. Líbily se mi ještě víc!

K vypravěčskému stylu bych měl přesto jednu drobnou výtku. Někdy nahrazuje konkrétní odpověď větou “Řekl jsem jí to.” Pokud chce autor zamlčit pravdivou odpověď, pak bych doporučoval spíše napsat odpověď, která není pravdivá, protože mě tohle vždycky trochu vyrušilo z příběhu. Ale to je opravdu jenom drobná výtka a v rámci knihy ani jednotlivých příběhů je to zanedbatelné.

S objednáním knihy jsem neváhal. Jednak, jak už jsem řekl, jsem si chtěl tyhle skvělé příběhy přečíst v knize. Jednak se jednalo o objednávku na Lulu.com přes PayPal. Oboje jsem dělal poprvé a byl jsem strašně zvědavej, jak to všechno proběhne. Proběhlo to hladce. Kvalita knihy z Lulu (krásné jméno, že?) předčila i ta nejvyšší očekávání.

Rozhodně doporučuju objednávku!

Hodnocení: 99 %
(1 % odebráno za to, že je toho tak málo ;) — příště napravit!)