Jakou imigrační politiku by měli zastávat liberálové (libertariáni) a konzervativci? Tvrdím, že na základě hodnot, které jsou liberálům i konzervativcům vlastní, by se měli zasazovat o stejnou imigrační politiku, a to politiku otevřených hranic neboli politiku volné imigrace.
Těmi hodnotami jsou soukromé vlastnictví, spolupráce občanů a minimální stát. Konzervativci zdůrazňují i další hodnoty, které liberálové tolik neakcentují, ale souhlasí s nimi: láska k bližnímu, společenský řád a subsidiarita[1].
Každá z těchto hodnot, jakožto všechny v souhrnu, vedou k tomu, že stát z pohledu liberálů a konzervativců nesmí rozhodovat o tom, kdo přebývá na jeho území, pokud dodržuje zákony.
Svatým právem každého občana je vlastnit majetek, např. dům nebo byt. A stejně tak je jeho svatým právem rozhodnout se, koho na něj vpustí nebo nevpustí. Zda do svého bytu vpustí občana jménem Franta, Réza nebo třeba Phuong Thao, není záležitostí státu. Totéž samozřejmě platí pro převod vlastnického práva – tedy prodej domu nebo bytu.
Na základě jakého pravidla by bylo přípustné prodat dům Frantovi, ale Rézovi už ne? Proč má být majitel bytu znevýhodněn ve svých právech jenom proto, že jeho přítel nebo kupec má jiný pas?
Spolupráce občanů se nejlépe rozvíjí tam, kde jsou dodržována vlastnická práva a kde stát nezasahuje do chodu událostí. Stát nesmí zasahovat tam, kde neexistuje důvodná domněnka (probable cause) nezákonného jednání,[2] a nesmí trestat nevinné.
Pro zevrubnou argumentaci z libertariánského hlediska doporučuji esej Michaela Huemera Is There a Right to Immigrate? (Huemer 2010), který nejprve argumentuje pro volnou imigraci a pak bod po bodu vyvrací argumenty proti ní. Domnívám se, že jde ve své podstatě o geniální text a s doporučením na jeho přečtení bych zde mohl skončit. Přesto si myslím, že pro cílové publikum toho článku je vhodné argumenty převyprávět a doplnit o jiné argumenty, které zaujmou i nelibertariány a které budou zejména zajímavé pro české čtenáře.
Ohrožuje imigrace zaměstnanost domácího obyvatelstva nebo jeho mzdy?
To je pravděpodobně nejtěžší otázka a navíc ta nejpolitičtější. Základní kurs ekonomie učí, že pokud se vlivem imigrace zvedne nabídka na pracovním trhu (tj. více lidí chce pracovat), platy na trhu klesnou. Avšak to je příliš statický pohled. Nižší platy znamenají nižší náklady a tudíž nižší ceny výrobků, což znamená vyšší blahobyt spotřebitelů. Také to znamená nižší náklady pro firmy odebírající výrobky prvotní firmy, což znamená, že tyto další firmy v řetězci mohou najmout více zaměstnanců…
Americká data ukazují, že vliv imigrace na platy je zhruba kolem nuly (Nowrasteh 2014). I kdyby tomu tak ale nebylo, byl by to zvláštní argument proti imigraci. Ze stejného důvodu bychom museli být proti iPhonům, protože ty snížily mzdy na trhu telefonních spojovatelek, a proti automobilům, protože ty zase snížily mzdy na trhu kočích. Je to hlavní volební trhák UKIPu, ale je to špatně pochopená ekonomie a špatně pochopený liberalismus.
Taktéž bychom museli být pro zákaz práce žen. Pokud mohou ženy pracovat, dvojnásobně se zvýší nabídka práce (pracovní síly) na trhu a to s rovnovážnou mzdou pěkně zahýbá.
Povinnost státu vůči vlastním občanům
Stát má ale přece větší povinnost vůči svým vlastním občanům než vůči cizincům. Ano, to je pravda. Ale i pokud uznáme, že imigrační vlnou z Ukrajiny klesnou mzdy ve stavebnictví, nevysvětlí nám to, proč má stát větší povinnost zrovna vůči domácím zaměstnancům ve stavebnictví oproti povinnosti vůči všem ostatním obyvatelům, kteří jsou spotřebitelé výrobků tohoto odvětví a kteří budou nakupovat za nižší ceny (viz výše).
Lze nicméně argumentovat, že stát má právo odepřít vstup např. masovému vrahovi, který si v domácí zemi odseděl třeba 21letý trest, přičemž podle domácích zákonů by měl být ve vězení na doživotí. Pokud má stát právo nepustit do společnosti vraha a držet ho ve vězení, má taktéž právo nepustit ho do společnosti a držet ho za hranicemi.
Nejslabší mají přednost
Liberálové i konzervativci se shodnou, že právo má sloužit ochraně jednotlivců a zejména těch nejslabších. Shodují se na tom s nimi i ti nejextrémnější libertariáni, viz Rothbarda (2015 [1973]), výcuc ukazuje Zwolinski (2014). Tento argument je ale argumentem pro otevřené hranice!
Nejchudší a nejslabší Češi, Američani nebo Britové, jsou většinou bohatší než stamilióny lidí v Indii, Číně, Africe nebo ve východní Evropě. Přestěhujte chudého do bohaté země a jeho příjem se přes noc zdesetinásobí (Caplan 2013). Odhady ukazují, že uvolněním migračních restrikcí, by světové HDP – hladina, nikoliv růst – vzrostlo 1,5krát až 2,5krát (Bier 2014, pozn. pod čarou č. 1).
Krásně argumentuje již zmíněný Caplan (2013):
Zamysleme se nad následujícími scénáři:
- Vláda Spojených států zkonfiskuje polovinu haitské produkce potravin
- Vláda Spojených států uvalí na občany Haiti 50% daň a nic jim za to neposkytne
- Vláda Spojených států uvalí na Haiti nevyprovokovanou námořní blokádu
V těchto případech by socialisté, progresivisté, konzervativci i liberálové souhlasili, že Američani – nebo aspoň Američani, kteří podporují politiku svojí vlády – jsou morálně zodpovědní za haitskou chudobu. Proč? Protože vláda Spojených států by zcela jasně činila agresi vůči nevinným lidským bytostem. Ve filozofickém žargonu bychom porušovali negativní práva Haiťanů – jejich právo na to, aby si ponechali svoje vlastní věci, a jejich právo na obchodování jejich věcí s partnery po celém světě.
Teď ale zvažme jinou situaci:
- Vláda Spojených států zakáže obchod mezi Američany a Haiťany
Takový případ by způsobil menší morální odsouzení než případ č. 3. Ale v čem se třetí a čtvrtý případ doopravdy liší? V obou případech porušuje vláda Spojených států právo Haiťanů (a Američanů) na obchodování svých věcí s partnery, kteří jsou k tomu ochotní. Američan X si chce koupit obraz od Haiťana Y, avšak vláda Spojených států je oba označí za zločince. Pokud výsledkem bude, že Y zemře hladem, máme plné právo říkat, že vláda Spojených států zabila občana Y tím, že porušila jeho negativní práva. […]
Vlády v Prvním světě svojí imigrační politikou účinně zakazují mezinárodní trh práce. Chudí z celého světa nemohou legálně pracovat v zemi v Prvním světě bez povolení dané vlády. Pro většinu obyvatel Třetího světa je toto povolení téměř nemožné získat.
Ochrana domácí kultury
Položme si dvě otázky: Je naše kultura na vymření? A je ochrana kultury dostatečným důvodem k porušování práv domácího obyvatelstva i potenciálních imigrantů (oboje vyargumentováno výše)?
Čína je plná amerických filmů, McDonaldů a Coca-Coly. Přesto by bylo velmi odvážné tvrdit, že čínská kultura byla poražena. Sám jsem v Číně pobýval dobrý půlrok a čínská kultura mi rozhodně nepřišla ani vyhynulá, ani na vymření (Pánek 2012).
Ohrožuje snad americkou kulturu imigrace? Vždyť Němci, Holanďané, Britové, Irové, Italové nebo Hispánci tvoří pevnou součást hrdého amerického národa. Ronald Reagan, zřejmě největší hrdina konzervativců z 20. století, řekl: “Každý imigrant dělá Ameriku američtější.” Ellis Island, bývalá vstupní brána do USA, si vysloužil přezdívku “ostrov slz” kvůli odmítnutým žádostem o imigraci.[3] A to v této době odmítal pouhá dvě procenta žádostí (SOLEIF 2015). V dnešním světě nemyslitelné.
A ohrožuje imigrace českou kulturu? Nejodlišnější početnou skupinou imigrantů jsou bezesporu Vietnamci. Ohrožují jejich stánky nebo jejich restaurace českou kulturu? Nevidím to. Spíše vidím, že Vietnamci přejímají české zvyky a Češi u nich rádi nakupují, aniž by se obávali o svoji kulturní identitu.
Ano, vietnamská imigrace ovlivňuje např. český jídelníček. Ale to není žádný důvod ke státním zásahům, i kdyby si nakrásně někdo pomyslel něco ve smyslu: “Kdo to kdy viděl, jíst polévku hůlkami? To je proti české státnosti!” Jak řekl Ludwig von Mises (1998):
“Sklon našich současníků požadovat úřední zákazy, jakmile se jim něco nelíbí, a ochota podřídit se takovým zákazům i tehdy, nejsou-li vůbec srozuměni s jejich obsahem, ukazuje, že otrocké smýšlení je v nich ještě hluboce zakořeněno… Svobodný člověk musí umět tolerovat, že jeho spoluobčané jednají a žijí jinak, než jak považuje za správné, a musí si odvyknout volat po policii, jakmile se mu něco nelíbí.“
A co když sem přijdou statisíce migrantů a budou tady tábořit?
Otázka je: Kde? Kde budou tábořit? Pokud budou tábořit na pozemku někoho, kdo s tím souhlasí, pak z důvodů uvedených výše nemá stát právo se do toho vměšovat. Pokud budou tábořit na pozemku, na kterém nemají povoleno tábořit, má stát právo vyhostit je ze země (opět viz výše).
A ne, určitě jich k nám nepřijde miliarda. Pro argumentaci opět odkazuji na Huemera (2010).
Soukromý klub: Česká republika
Minimálně libertariáni uznávají právo majitele nevpouštět na svůj majetek kohokoliv z jakéhokoliv důvodu. Majitel restaurace nemusí do své restaurace vpustit malé děti nebo komunisty, zaměstnavatel nemusí zaměstnat cikány, majitel rezidenční oblasti nemusí dovnitř vpustit cizince. Nemohou tedy Češi ve stejné logice rozhodnout o tom, koho na svém území nechtějí?
Předně mám obtíže s tím, že Česká republika je územím Čechů. Nepřipadá mi, že by Česká republika byla více moje než třeba Japonsko, ale to není argument, který chci použít a který by se vešel do článku tohoto rozsahu.
Chci použít jiný argument. Obecně souhlasím s tím, že stát má právo zakázat něco, co by bylo zakázáno i ve svobodné společnosti, tj. ve společnosti založené čistě na soukromém vlastnictví a spravované na základě dobrovolných smluv (např. ona rezidenční oblast, nad kterou už nemá jurisdikci žádný stát). Zcela jistě je tak stát oprávněn zakázat vraždy, krádeže apod. Téměř jistě je oprávněn zakazovat činnosti, které vedou k tomu, že se lidé straní veřejných prostorů (prostorů, které nevlastní žádný soukromník, ale stát – typicky ulice). Mezi takové činnosti patří např. máchání ostrou kosou kolem sebe, veřejná soulož nebo zakrývání obličejů[4]. O jiných zákazech naopak víme, že ve svobodné společnosti by nikdy neobstály, např. zákaz více než jednoho dítěte.
Většinu v demokratickém hlasování nelze ztotožnit s preferencemi svobodné společnosti. Na rozdíl od svobodné společnosti totiž náklady regulací nese zpravidla někdo jiný, než kdo regulaci podporuje, a náklady na změnu jurisdikce jsou v běžném demokratickém státě mnohonásobně vyšší (jsou téměř prohibitivní) než náklady na změnu jurisdikce ve svobodné společnosti.[5]
Soukromý klub: Česká republika by tak mohl sloužit jako argument pro zákaz naprosto čehokoliv. Což je absurdní a nepraktické, jelikož je to jinak pojmenovaný argument demokratickou většinou.
Ale co islám?
Je pravda, že ve Francii a Velké Británii způsobuje soužití muslimů a původního obyvatelstva poměrně velké problémy. Je ale také pravda, že v USA a dalších zemích tento problém prakticky neexistuje.
Je tento problém ale způsobený imigrací, nebo špatnou imigrační politikou? Otevřené hranice neznamenají otevřený sociální systém. Postavme zeď kolem sociálního státu, ne kolem naší země, říká Nowrasteh (2013). Otevřené hranice též neznamenají udělení občanství a volebního práva – to je úplně jiná debata a přiznám se, že nemám silný názor na to, zda se má občanství udělovat po pěti, deseti nebo dvaceti letech pobytu. I kdyby měli imigranti zaplatit nějaký vstupní poplatek – řekněme 20 nebo třeba 100 tisíc korun – stále by bylo pro nás i pro ně lepší, pokud by sem imigrovat mohli s poplatkem, než pokud by nemohli imigrovat vůbec. (Takový poplatek ale samozřejmě považuji za nemorální.)
Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit? Proč by nám mělo vadit, že katolíci si uspořádávají soukromé vztahy podle svých tradic, a proč by nám mělo vadit, že libertariáni si budou chtít uspořádat svoje soukromé vztahy podle libertariánského práva a ne podle občanského zákoníku nebo zákoníku práce?
Jediné, na čem samozřejmě musíme trvat, je souzení všech, nad nimiž má český stát jurisdikci, podle českého trestního práva. Ale trestní a občanské právo jsou dvě úplně jiné věci.
Za svůj život jsem poznal několik muslimů, s ještě větším počtem jsem obchodoval (= něco jsem od nakoupil, většinou jídlo). Žádný z těchto muslimů není terorista, žádný z nich se mě nepokusil zabít a mám s nimi jen ty nejlepší zkušenosti. S jedním jsem dokonce bydlel (Íránec v USA), jiného Íránce jsem hostil přes Couchsurfing.
Ano, mezi muslimy existují kriminálníci. To ale není důvodem zakazovat nebo ztěžovat mírumilovným muslimům pobyt v Česku. Stejně jako není činnost IRA důvodem nevpouštět k nám Iry a stejně jako nejsou krádeže některých Čechů v Rakousku důvodem k tomu, aby Rakousko na svoje území nevpouštělo ctihodné Čechy. Stát má stíhat a tvrdě trestat právě ty kriminálníky, ne nevinné lidi.
Schengen
Proč jsem v titulku napsal, že svobodná imigrační politika je proti Schengenu[6]? Důvody jsou v zásadě tři:
1) Schengen nejsou otevřené hranice. Schengenská imigrační politika šikanuje občany cizích států např. bytovými prohlídkami, občany států mimo EU ponižující vízovou povinností atd. Ztotožňovat Schengen s otevřenými hranicemi je totéž jako ztotožňovat evropský jednotný trh s volným obchodem. Obojí je vnitřně přeregulovaný a navenek uzavřený systém, na hony vzdálený otevřeným hranicím nebo volnému obchodu.
2) Schengen je institucionalizovaný policejní superstát. Informace o občanech států Evropské unie sbírá jedno čmuchací centrum (v tzv. Schengenském informačním systému je už přes 46 miliónů záznamů (Council of the EU 2013)) a nutnou podmínkou členství v schengenském prostoru je evropský zatykač, který je přímo antidefinicí vlády práva. (Hannan 2014)
3) Tlačit lidem násilím něco silně nepopulárního, obzvláště pokud to tlačení provádí nezměnitelná instituce s neodvolatelnými byrokraty, je prakticky odsouzeno k tomu, aby to skončilo obrovským průšvihem.
Domnělé výhody Schengenu:
1) Konec front na hranicích. Ve skutečnosti nesouvisí se Schengenem, ale s vnitřním trhem a koncem celního režimu mezi Českou republikou a okolními státy.
2) Možnost cestovat bez pasu a bez ukazování dokladu na hranicích. Po skončení celního režimu povinnost existující pouze formálně – namátkové pasové kontroly se prováděly u minimálního počtu projíždějících vozidel. Tato povinnost je každopádně zrušitelná bilaterální smlouvou, před Schengenem takové dohody platily mezi severskými státy, dnes platí mezi Irskem a Velkou Británií.
3) Možnost pracovat v zahraničí. Ve skutečnosti nesouvisí se Schengenem, viz Velkou Británii.
Co z toho plyne pro Svobodné?
Imigrace je tím méně populární, čím méně imigrantů se na území vyskytuje (Caplan 2014). V ČR je imigrantů málo, z toho plyne strach Čechů z imigrace. Logicky. “Tisíce občanů poklidně nakoupili u muslima a povyprávěli si s ním” není zpráva pro noviny a televizi. “Muslim zabíjel” je zpráva pro televizi. Tento selection bias nebo spíše availability bias posiluje antiimigrační náladu ve společnosti.
Imigrace je velmi nepopulární. Je úkolem libertariánů přesvědčit ostatní ke změně postoje. Částečně to může být též úkolem politické strany. Jejím hlavním úkolem je ale získávat hlasy, aniž by se přitom zpronevěřila svým idejím. Proto doporučuji zejména kritiku špatné imigrační politiky (zbrklé udílení občanství a faktický dovoz imigrantů, nerovné právní podmínky[7] nebo přístup do sociálního systému).
Pokud zástupci Svobodných budou hlasovat o tématu imigrace, pak – jako u všech ostatních témat – je důležité, zda je návrh nového předpisu je svobodnější oproti statu quo, nebo není. Pakliže je svobodnější a jde směrem k otevírání hranic, náš zastupitel by měl návrh podpořit.
Na druhé straně Schengen funguje nejenom směrem tam, ale i směrem sem. A i přes známou nepopularitu imigrace je Schengen paradoxně vychvalován a stojí na piedestalu evropské integrace.
Já si myslím, že negativa Schengenu převažují nad pozitivy, ale protože nemůžeme chytat spoustu zajíců najednou a je netaktické dráždit voliče odporem k Schengenu, když můžeme mluvit o závažnějších problémech.
Proto radím ohledně Schengenu raději hlasitě nevystupovat. Za neutrální formulaci považuji: “I po vystoupení z EU může Česká republika zůstat členem schengenského prostoru, jako je jím např. Norsko.”
—
[1] Tohle slovo ukradla Evropská unie katolíkům a převrátila ho zcela na ruby. V původním smyslu tento pojem znamenal hledat řešení problémů geograficky co nejblíže a hierarchicky co nejníže – nejdříve v rodině, pak v obci, poté na úrovni kraje nebo kantonu, poté na úrovni republiky a až poté v nadstátních útvarech. Liberálové místo pojmu subsidiarita používají raději podobné slovo decentralizace.
[2] Opačný přístup by byl v rozporu s vládou práva. V americké terminologii se jedná o rozpor se čtvrtým (a po mém soudu též pátým a čtrnáctým) dodatkem. Je vlastně škoda, že Svobodní se málo inspirují u Otců zakladatelů Americké unie. Byli to klasičtí liberálové a máme se od nich co učit.
[3] Důvody byly chronická nakažlivá choroba, trestní historie nebo duševní choroba
[4] Zákaz nošení burek na ulici je téma příliš složité na důkladné rozebrání. Připouštím ale, že může existovat racionální důvod jejich zákazu. Obtížně se to však prokazuje, protože data o soukromých ulicích téměř neexistují.
[5] Pokud se tedy nedomníváme, že jurisdikce svobodné společnosti by byly větší než současné státy, což je hypotéza, kterou jsem ještě nezaznamenal.
[6] Resp. proti volnému pohybu osob podle EU a proti společné imigrační politice. Český volič si ale pod volným pohybem osob představí právě Schengen, přestože stejným negativům čelí i Velká Británie, která členem schengenského prostoru není
[7] Tím ale musíme myslet nerovné podmínky na obě strany. Imigranti nesmí mít výjimky z práva oproti domácím obyvatelům, ale nesmí mít ani přísnější podmínky (např. menší dávky nebo dotace).
Zdroje
Bier, Daniel: Want to see the future? Open borders.; http://blog.skepticallibertarian.com/2014/03/17/want-to-see-the-future-open-borders/
Caplan, Bryan (2013): Práva světové chudiny; http://www.nechtenasbyt.cz/clanek/clanek-419.html
Caplan, Bryan (2014): What the Swiss Vote Really Shows; http://econlog.econlib.org/archives/2014/02/what_the_swiss.html
Council of the European Union (2013): Schengen information system database statistics 01/01/2013; http://www.statewatch.org/news/2013/mar/eu-council-sis-stats-7389-13.pdf
Hannan, Daniel (2014): The European Arrest Warrant is a betrayal of our freedoms. Are MPs really going to opt BACK into it?; http://blogs.telegraph.co.uk/news/danielhannan/100289483/the-european-arrest-warrant-is-a-betrayal-of-our-freedoms-are-mps-really-going-to-opt-back-into-it/
Huemer, Michael (2010): Is There a Right to Immigrate?; http://spot.colorado.edu/~huemer/immigration.htm
Mises, Ludwig von (1998): Liberalismus, Liberální institut, Praha 1998, str. 53
Nowrasteh, Alex (2014): Immigration’s Real Impact on Wages and Employment; http://www.cato.org/blog/immigrations-real-impact-wages-employment
Nowrasteh, Alex (2013): Building a Wall around the Welfare State, Instead of the Country; http://www.cato.org/publications/commentary/building-wall-around-welfare-state-instead-country
Pánek, Martin (2012): Kompletní slepice: šikmé pohledy z cest, Ludwig von Mises Institut, Praha 2012
Rothbard, Murray (2015): For a New Liberty, vyjde letos česky od LvMI jako Manifest nové svobody
SOLEIF, Statue of Liberty-Ellis Island Foundation (2015): Ellis Island History; http://www.libertyellisfoundation.org/ellis-island-history
Zwolinski, Matt (2014): Rothbard the Bleeding Heart?; http://bleedingheartlibertarians.com/2014/01/rothbard-the-bleeding-heart/
Indiáni nedokázali přistěhovalectví zastavit. Dnes žijí v rezervacích.