Tag: notes

Možná jste si všimli, že v pravém sloupečku úplně dole mám umístěnu reklamu. Nemám za ni ani vindru. Každý den se v ní nabízí jeden program, který je jinak za peníze. Většinou jde o blbosti jako 3D spořiče za 15 dolarů. Ale dnes je v nabdíce zadarmiko program na vytváření přehledných grafů a jiných skopičin. Tento kus softwaru stojí jinak 150 doláčů. Takže stahujte a registrujte ještě dnes. Zítra už bude pozdě (tohle není fráze, ale fakt!).

Každý už si k tomu zaplkal, tak teď i já, heč peč skeč. Teč. Proč chci v naší roztomilé, krásné, útulné, malinké zemičce něco tak odporného jako americký radar (neplést s Radarem).

Američané nás Evropany zachraňovali třikrát. V 1. světové válce, v 2. světové válce a ve studené válce. Jsou to naši nejlepší spojenci. My na ně sice nadáváme a často kašleme, ale snažíme se je dohnat a předehnat, kdeco od nich přebíráme a hlavně — oni nám vždycky pomůžou. Už jenom proto, že to je napsáno v článku 5 Washingtonské smlouvy. Continue reading “On Radio Detecting And Ranging”

Komentář Josefa Havránka je zde, já k tomu nemám slov…

Vážení, co máte auto služební,
jste v Pentagonu schovaní a předstíráte práci.
Tohle známe!
Máte svý vysoký platy smluvený,
zkuste to jednou jako my,
za almužnu žít.
Tak se máme!
Continue reading “Poslední bitva vzplála?”

Vždycky jsem si říkal, že kdybych měl v životě náhodou tu smůlu a stal se novinářem, tak budu sportovní reportér. Podívejte se na chudáka Michala Kubala, kterýho zajali fousatý kluci s Koránem a puškou v ruce a dělali na něj svaly jak Kaly. Kdežto sportovní komentátor si sedí pěkně v suchu, bere velký peníze a škrábe se v uchu. A k tomu jezdí do krásnejch měst po celý Evropě, někdy i po celym světě, prochází si je, k večeru si sedne na krásnym stadióně za mikrofón, sleduje to nejlepší ze svýho sportu a k tomu dvě hodiny něco plká. No neni to nádhera?

Není! Dnes při posledním finále hokejové extraligy se ukázalo, o jak nebezpečnej džob ve skutečnosti jde! Komentátorská hvězda první velikosti Robert Záruba utrpěla tržnou ránu toušem. Údajně to spravilo osm stehů.

Tak teď snad abych dělal zpravodaje z Hradu.

Bylo ráno a Kartágo se probudilo do nového dne. Vzbudila mě vyhulená parta kolem ploutevníka Toma, která přišla zbít mojí ségru. Vstal jsem, nažral se, popadl šmirgusta a šel jsem ven na koscku, kde byl v devět sraz.

Šmirgust, kterýmu důvěrně říkám pomlázka (podle uřezatýho mlází), jsem opět pořídil u ETI. Letos to šlo jak po másle. Pruty jsem tradičně uvázal ke kolu a jel domů. Netradičně jsem pomlázku neupletl uchamžitě, ale až po dvou dnech, co jsem pruty nechal octát (to aby Ailuš měla radost ;) ) na čestném místě vedle kopaček. Šmirgust byl upleten v neděli.

Fotogalerie je zde »
Continue reading “Hody hody do hospody — příběh o šmirgustu”

Shit happens! se též připojuje k nahaté akci. Budiž mu tedy dopřán jeden den bez stylu.

Tak to máme za sebou. K mému překvapení se ukázalo, že já ani WordPress nejsme prasata a blog byl i bez stylu plně funkční. Dokonce, k mé lítosti, nahatý blog neodradil ani Komentářovou službu. Zpočátku to tak vypadalo a říkal jsem si, že snad nechám blog bez stylu napořád. Ale pak se to nějak zvrtlo. Nu nic.

Přeju příjemnou zábavu na už zase oblečeném blozísku.

Po dlouhé době na plese. Byl dobrej. Kromě konce. Nevím, čím to je, ale mám na konce nějakou smůlu. Podle půlnoček maj na iště fajn učitele. Spit or swallow. Jsem zvědavej na letošní Widž burning. Dostal jsem se do blogerské fáze, kdy můj blog čtou lidé, kteří ho číst nemají, hmm. Bude Zdenis blogovat? Destiny už bloguje. V úterý budó první výsledky, vyhlásil jsem na ně informační embargo. Už jenom dva řádný školní dny, wow! Teď končim, mám hlad.

Bez komentáře

Na Déčácích jsem publikoval článek o matematice s názvem Matematika je fakt věda. Račte si jej přečíst ;). Záhy jsem publikoval další, tentokrát s názvem Maturita z dějepisu.

Svatá prostoto! Věc je tedy úplně jasná. Tuto budovu nejspíš seslalo samo nebe. Protože, komu se nelíbí, je zapšklý malý čecháček, co by chtěl mít celou Prahu šedivou jak myší vocas.

Nedá mi to, abych se k těm blafům nevyjádřil. Budova se mi líbí a do našeho omalovánkového Sokolova pasuje jako prdel na hrnec. Myslím, že i na Jižním Městě by si našla své teplé místečko třeba jako galerie pro šílené umění typu výstav v Tate Modern. Ale jako národní knihovna ausgerechnet tady, to je na mě trochu moc. Tvar i farba. V tomto případě se mi k zblití hnusí!

Nikdo neříká, že Praha takovou stavbu nesnese. Aspoň jsem to já neslyšel. Zato ale kdekdo cítí potřebu srovnat stavbu s Eiffelovkou nebo s budovami v Londýně. Kdo to říká, asi neví, jak vypadá Eiffelovka, a evidentně nikdy nebyl v Londýně.

Taky ke mně prosákly informace, že budova vyhrála kvůli sklepu. To pokládám za špatný vtip, který vůbec nehodlám komentovat.

Ach, to jsem si ulevil.