Václav Klaus vrátil sněmovně zpátky zákon o registrovaném partnerství dvou osob stejného pohlaví. Dodal k tomu, že diskuse se nevede k zákonu, ale obecně. Přiznávám tedy už na začátku, že o tom zákonu též nevím skoro nic a budu vyjadřovat svůj obecný názor k této problematice.
Předem bych chtěl říct, že manželství považuji za něco nenahraditelného, něco jedinečného. Ještě nikdy v historii se nikdo nepokusil udělat žádné manželství pouze napůl. Až v posledních letech přišlo několik levicových myslivců na nápad, že homosexuálům bude polovičaté manželství usnadněno. A další myslivci k tomu přibalili několik naprosto scestných argumentů, při jejichž poslechu si člověk musí ťukat na čelo.
Předně je každý odpůrce tohoto zákona egoistický narcis, který má názory přibližně ze středověku. Nešť.
Nejčastějším argumentem je argument, kterému se musí vysmát každý, kdo nemá díru do hlavy.
Ten zákon nikomu neuškodí a jim pomůže.
Dovoluji si tvrdit, že pokud přijme Poslanecká sněmovny Parlamentu České republiky zákon, že každý černovlasý týpek bude mít minimální plat sto tisíc, také to nikomu neubliží a mnoha lidem to pomůže. Docela by mě zajímalo, co by na to tito obhájci teplých řekli.
Naprostým nesmyslem je též tvrzení, že nepřijetí tohoto zákona dělá z homosexuálů občany druhé kategorie. Pořád mají všechna práva jako kdokoliv jiný, dokonce jim ani nikdo nebere právo na manželství.
Jak řekl ústy svých tajemníků prezident republiky, manželství je státní institucí. Manželé mají nějaká práva, ale též povinnosti. Jedno z těchto práv je právo nevypovídat před soudem v kauze týkající se druhé polovičky. Teoreticky by se tak mohlo stát, že by se nám “oženili” Krejčíř a Pitr, či nějaká ještě horší sebranka. (Pozor: Netvrdím, že jsou pánové čímkoliv vinni, použil jsem je pouze jako příklad.)
Manželství dostává finanční výhody z toho důvodu, aby se podpořila reprodukce obyvatelstva, tedy aby Češi nevymřeli. V biologii mi bylo sděleno, že homosexuální páry děti mít nemohou, takže není ani důvodu, aby měly jakoukoliv finanční výhodu. Mohly by dostat děti k adopci, ale ruku na srdce, já bych nechtěl být slavný tím, že mám dva táty nebo dvě mámy. Byl bych tak docela slavné dítě šikany. A to já bych celkem nerad.
Také se často argumentuje tím, že mají jednodušší život, že mohou lépe dědit, mohou do nemocnice za přítelem atp. Toto by mnohem lépe vyjádřil mnohem obecnější zákon, který by se nevztahoval jenom na homosexuály, ale byl by využitelný i např. pro heterosexuální sousedy v pokročilém věku, kterým už např. nezbyl nikdo jiný blízký, který by za ně mohl balíky na poště vyzvedávat. Takový zákon by měl moji podporu. Tento ji nemá. Nemá v obecné rovině, nemá ji tedy ani v té konkrétní.
Poznámka na závěr: Z toho, co v souvislosti s tímto zákonem předvádí ParouBack, se mi zvedá kufr. Jeho slovy bych řekl, že to je politická pornografie. Doufám, že se ParouBackova politika socanům ve volbách zle nedobře nevyplatí. (A proboha nechci Zelený teroristy ve vládě!!!)
—-
Radek k tomu říká následující