Tak tohle je takovej článek, kde stručně vysvětlim, proč to bude zejtra propadácký.
Předně je trať změněna. Sice na ní chybí muldy, zato je trať kratší v rovinatém úseku a navíc je tam jeden nádherný obrubníček. Takže technicky ne tolik náročná věc byla nahrazena docela obtížnou věcí (aspoň pro technického nedouka jako jsem já). Místo, kde jsem sjel každého kokta, co neumí jezdit na kole, tedy dlouhá rovinka, je více než z poloviny fuč.
Oproti minulému závodu mám taky SPDčka, takže příležitost k pádu ideální. Tíží mě obhajoba výsledku. A od letošních závodů v atletice mám roli favorita docela nerad. Na zadním kole mám slicka, takže nedokážu dojet do kopce tak vysoko = soupeři šetří síly a v bahně netancují. Jakožto technický nedouk se bojím z kopce. Zlovolné rigóly se pojedou celkem pětkrát.
To je taky má jediná výhoda. Pět okruhů, které by člověka měly hodně vyzpovídat. Od minulého závodu jsem najel přes 4000 km, přes zimu jsem se flákal jenom napůl, jsem oproti minulému závodu asi stokrát víc rozjetý.
Objektivně vzato, měl bych na tom být dobře. Subjektivně vzato — nedivte se ani poslednímu místu v našem týmu.
Chtěl bych skončit 6.-7. Čtvrté místo (= obhajoba) bych bral za úspěch. Nad desáté místo to budu brát jako absolutní propadák. Bohužel čím dál víc věřím tomu, že se naplní právě třetí varianta. A z pádu nemám strach. Pád je jistota.