xMas Trip — zhodnocení

Sedmnáct dní xMas Tripu uteklo jako Kajínek. Navštívil jsem další tři provincie, v pořadí pátou až sedmou z celkem osmi, který celkem obsahuje celej muj půlrok za Velkým čínským firewallem.

I ubytování bylo po celou dobu vynikající. V Guangzhou jsem dokonce měl v hostelu na pokoji sprchu a záchod, takže jsem nemusel řešit problémy jako Miloš Zeman na zahraniční cestě do USA, kdy tento odmítl bydlet s Janem Kavanem, přestože dopředu avizoval, že chce pokoj s hajzlem.

V Guangzhou bylo po celou dobu nádherný počásko, kolem 23 stupňů. Na prosinec to vůbec neni špatný. Jestli fakt existuje globální oteplování, tak ať je v Čechách v zimě tolik stupňů. Prosím jich!

To město jsem si doslova zamiloval. Taková jižní Šanghaj. Ještě se naučit mandarínskou nebo kantonskou čínštinu, abych se tam moh domluvit, a bylo by to úplně OKo. Jak jsem už říkal, bydlel jsem v nejlepšim hostelu, co jsem zatim navštívil — akorát ty postele by nemusely tolik vrzat.

Místní pivo s názvem Perlová řeka a nápisem na etiketě Masculine Choice taky bylo lepší než ta břečka Tsingtao.

—

Oproti tomu Hainan a jeho hlavní město Haikou byly celkem zklamání. Je to nejchudší provincie z těch, co jsem navštívil. V Haikou chcíp pes. Navíc jsem bydlel na docela odstrčenym místě, odkaď bylo celkem umění dostat se kamkoliv. V hostelu navíc kromě mě a jednoho Australana bydleli jenom samý Číňani. (To jenom potvrzuje, že v každym hostelu je aspoň jeden Australskej cyp.)

Poslední den, když jsem šel do krámu, jsem na ulici viděl nějaký podezřelý bílý ksichty s báglama. Říkal jsem si, že možná hledaj ten samej hostel — a taky že jo. Vylezlo z nich, že ona je Holanďanka a on je Singapuřák. Prej se seznámili, když ona někdy loni studovala v Singapuru, ale teď přiletěla z Holandska. (Mimochodem, oba Holanďani, co jsem potkal vždycky říkali Holandsko, ne Nizozemí.)

Dole v recepci pak reklamovali, že nedostali společnou postel, jak chtěli. Takže asi nějakej seksuální trip či kýho výra. :-X

Účel výletu do Haikou, totiž vykoupat se po dlouhejch letech v moři, jsem si ale splnil. Takže konec dobrý, všecko dobrý. Nebo tak nějak to ten Šejxpír psal. Nebo teda čínsky Shashibiya. :)

—

Byl jsem rád, že jsem se přesunul do dalšího kouta Číny, tentokrát těsně nad Obratník Raka do provincie Fujian. Do vyhlášeného města a velkého přístavu zvaného Xiamen (nebo Amoy).

Tam probíhalo všechno tak rychle, že jsem vůbec nestíhal zapisovat. Takže jsem to všechno musel zapsat až o tejden pozdějš.

Až na tu zimu u mojí hostitelky — a taky na tu hnačku –, to bylo úplně epesní. Zápis z tohoto města je poměrně rozsáhlý, takže asi ani nemám, co bych k tomu dodal.

Tejdenní pobyt v Xiamenu byl taky supr trupr. (Mimochodem, víte o tom, že ABBA nezpívá o skvělym vojákovi “super trooper”, nýbrž o skvělym oddanym příteli “super trouper”? :))

Nemám ponětí, jak to vypadá na Taiwanu, ale jestli to tam vypadá aspoň trochu podobně jako v Guangzhou nebo Xiamenu, tak se Děvčeti se stuhou nedivim, že se jí tak moc nechce domů. Dokonce z toho přestala psát.

Nakonec ale po maratónu přišel čas udělat pápá a vydat se zpátky na sever. Cestu znám a neměnim směr, dojdu k řece plný ryb až tam na sever…

—

Teď už zbejvá jenom náměstí U Brány nebeského klidu, Zakázanej štatl, možná Letní palast a předevšim ten Velkej čínskej firewall. Stay with us.