Martha’s Vineyard, díl první

Z Bostonu jsem se vydal na Martha’s Vineyard (čteme /vinjárd/, ne /vájnjárd/). To potřebuje rozebrat, jelikož nikdo neví, co nebo kde to je. Takže je to ostrov v Massachusetts přesně na tomhle místě:

Pro orientaci: Úplně nahoře je Boston, úplně vlevo dole New York.

A jak jsem na to přišel? Plánoval jsem, že pojedu na závěr svýho tripu do New Hampshire. Hanka, kamarádka z VŠE, tam maká jak barevná, tak jsme jí plánovali navštívit i s von Stroukalem, kterej měl dorazit do Jůesej právě v týhle době. Jenže Hanka nás nakonec odmítla, protože prej parchantům z jejich kempu přijeli na návštěvu rodiče, takže jsme tam nemohli. Potřeboval jsem si vymyslet náhradní program. Jak jsem o tom přemejšlel, vzpomněl jsem si na Gilmorky a bylo jasno. Martha’s Vineyard je určitě místo hodné návštěvy, i stránka na Wikipedii je velmi zajímavá.

Vyšel mi CouchSurfing u holky, která zatim ještě neměla žádný zkušenosti. Ale nejdřív jsem se musel dopravit dle jejích instrukcí na místo. To obnášelo dojet Peterem Panem do Woods Hole, což je poslední městečko na pevnině. Sarah, jak se moje hostitelka jmenuje, mi napsala i to, co mám ve Woods Hole dělat, pokud bych se tam nudil, než mi pojede trajekt. Na trajektu se strávila příjemná hodinka ve společnosti racků a už člověka vyhazovali na ostrově, konkrétně ve městě jménem Oak Bluffs, tzn. Dubový blafy.

Tady bohužel moje instrukce končily, snažil jsem se Sáře dovolat, ale hlásilo mi to, že síť neni v provozu a že to mám zkusit pozdějc. No tak to je super, viď. Na CouchSurfingu má Sarah vyplněno, že bydlí v Edgartownu, tak se zkusim dostat tam a pak uvidíme. Od domorodců jsem vyzvěděl, jak se do Edgarovo města dostanu a dokonce jsem zadarmo dostal lístek.

Je to jak kdyby vás někdo prásknul pálkou po palici a vy se probudili na úplně jinym místě. Po třech a půl tejdnech v americkejch velkoměstech jsem se najednou dostal do pravý americký countryside. Úplně jinej styl života, úplně jinej styl komunikace, úplně jiný prostředí. Ve městech se spěchá a nikdo s nikym nemluví, na vesnicích se víc kecá. To je konstatace, nikoliv hodnocení. Obojí má svoje nezanedbatelný plusy. Třeba že ve městě vás stará Vomáčková okamžitě nepomlouvá, jenom kolem ní projdete. :)

Autobus mě dovez do Edgartownu. Naštěstí mi těsně před vystoupením přišly smsky s dalšíma instrukcema. Po chvilce bloudění a po dozeptání jsem místo našel a ubytoval se v rodině Antolicků, jejichž babička pochází z Čech. Náhoda jak prase.

—

Protože Sáře odpadla večerní směna, vzala mě autem na projížďku po ostrově. Nádhernej kus země. A navíc ty jména Aquinnah, Menemsha nebo Gay Head. :) A dozvěděl jsem se o dvou věcích, který musim udělat předtim, než opustim ostrov. Rozkaz.

Cestou v autě (a později) se ukázalo, jak je moje angličtina zanesená britskejma nebo odbornejma výrazama. Například asfaltu jsem říkal tarmac namísto tar (a vymlouval jsem se na komentář cyklistiky na Eurosportu), předjíždění jsem říkal overtake namísto pass (a vymlouval jsem se na F1). Taky mě v Americe překvapilo, že dej přednost neni give way jako v Anglii — v Londýně je tahle značka v každý ulici –, nýbrž yield. A my ekonomové známe tohle slovo jenom ze spojení yield profit. :mrgreen:

Chvíli jsme pobyli doma, povečeřeli a vyrazili na Pravou Americkou Párty™. Vzali jsme cestou nějakou pěknou kámošku, co se jmenovala Jenna nebo Jenny nebo tak nějak a jejího nabíječe, co se jmenoval příjmením Kovac a tvrdil mi, že je to český příjmení. To jsem mu dosvědčil, ale řek jsem mu, že původně je maďarský, aby si tak nevyskakoval. :arrow:

Stáli jsme takhle ve frontě na tu uberhustou párty a měli jsme se rozřadit do dvou řad podle toho, komu už bylo 21. A všichni zalezli do tý řady, kterejm ještě 21 nebylo. Wut? Důmyslné otázky ukázaly, že všem je teprve 18. Hm, ani trochu jsem si nepřipadal starej…

Když jsme byli od vchodu asi dva metry, došly pro tyhle mladý píva lístky. Notomiposer! Tak blízko tomu, abych zažil proslulý americký pařby (znáte z TV) a jim dojdou lístky. Nutno dodat, že ostatní ze skupiny byli mnohem zklamanější. Já jsem teda moh projít ve frontě starochů nad 21, ale co bych tam sám asi tak dělal?

Tak jsme se vraceli domů, Jenna s Kováčem se vzadu líbali (ale prej spolu nechoděj), dorazili jsme domů, kde se opět celá famílie koukala na telku. Domů dorazila i pěkná starší sestra Regina a nadávala na svojí práci.

Sára mi svěřila svuj pokoj se svojí superpohodlnou postelí, ve který jsem usnul spánkem spravedlivejch.