Vždy buď ve válce se svými neřestmi, v míru se svými sousedy a nechť tě každý nový rok pozná jako lepšího člověka. Benjamin Franklin
Občas šlápneš do Bruselu
Vždy buď ve válce se svými neřestmi, v míru se svými sousedy a nechť tě každý nový rok pozná jako lepšího člověka. Benjamin Franklin
Cesta na úřad v evropských zemích je zřejmě to největší dobrodružství, jaké jedinec ve svém životě zažije. I takový chrabrý hoch jako Indiana Jones by dozajista měl co dělat, aby na úřadě nepřišel k újmě. Představme si např. cestu na úřad pro řidičák.
Člověk hrdinně vstoupí do centra zdejší byrokracie a naproti dveřím sedí jakýsi stařík a tváří se jako vrátný. Neváhaje se ho tedy ptám, kde že se tu dělaj řidičáky. Němě mi ukazuje pravou paží doleva. Ptám se kam potom. Dostává se mi stejné odpovědi. Pravá paže ukazuje vlevo a ústa se ani nehnou. Tak díky, dědulo, máš to u mě. Continue reading “Dej blbci funkci a vymyslí lejstro”
Sice trochu opožděně, ale přece.
Ale když už je to opožděně, tak alespoň pořádně. Proto jich je nových rovnou třináct. Nehledejte v tom žádnou symboliku. Přišlo to tak samo. A některé, na které byly odkazy, a nebyly tam, jsem doplnil ;). Všechny ostatní galerie někdy v budoucnu též převedu. Ale bude to buď velmi pozovolna, nebo o letních prázdninách.
1. Aicha Jezdil okolo směrovky na obec Aicha a jednou, když jsem u sebe měl foťák, jsem se rozhodl tu vesnici s tak krásným názvem vyfotit. Jaké ale bylo moje překvapení… (zde)
2. Bamberg Tak to byl vejlet do Bambergu, když u nás byly na Austauschi Frenčáci (zde)
3. Berlin (s Euregiem) Dva dny v Berlíně jsme strávili s Euregiem Egrensis. Je tam celkem dost fotek. (zde)
4. Rothenburg ob der Tauber Tady jsme taky byly s Francouzema. A musim říct, že to město je celkem dost úchvatný. Navíc jsme měli parádní počásko… (zde)
5. Tanzkurs Návštěva německejch tanečních zde.
6. Kostelní Bříza Bydlí tam Radek. Víc to snad ani nepotřebuje komentovat. Zde.
7. Amberg (léto) Moje druhý domácí město zde.
8. Modelky Jedna galerie pro zpestření zde.
9. Amberg v zimě Pod sněhem. A vidět je to zde.
10. Vítkov Gympláci na Vítkově. A hrajou úchylný sporty. K vidění zde.
11. Velikonoce 05 Tvrďáci šli ztrestat holky. Jak to dopadlo uvidíte zde.
12. Lyžování Tak to byl hustej nářez. Prdel jako svině. Zkuste si někdy takhle zalyžovat a taky se vám to zalíbí. Zde.
13. Amberg (Austausch) Nejstarší fotky z nich všech. Jedná se o týdenní výměnný pobyt z roku 2004. Bohužel ještě ve staré galerii, protože jsem ho dneska vyštrachal v tajném sklepním archivu zde.
Na Štěpána bez Štěpánka!
Tímto článkem konečně rozčísneme snad až moc stojaté vody tohoto blogu. Řeč bude o tématu z nejvýbušnějších — o smyslu a nesmyslu třídního fondu. Ono je tedy docela těžké mluvit o jeho smyslu, protože žádný smysl nemá. To říkám hned v úvodu, abych snad v někom neživil planou naději. Řekněme si tedy důvody, proč je třídní fond zcela nesmyslným, po generace se opakujícím výmyslem.
Říkají, že nemusím platit všechno najednou. To je sice chytrá myšlenka, na které stojí např. leasing, ale je tak komunistická, až se mi z toho dělá zle. Dnes, 17 let po revoluci bychom již snad mohli pochopit, že zodpovědnost má mít každý za sebe a že řada lidí netouží být pouze tupými ovcemi, které udělají, co jim kdo nakuká. Tedy pokud si někdo myslí, že v lednu ve čtvrťáku nebude schopen zajistit částku v plné výši, nechť si spoří. Sám. Doma. Do prasátka. Nebo pod polštář. Ti orientovanější ze studentů na vlastním bankovním účtu. A každý bude za svoje peníze mít zodpovědnost. Zároveň je nutno podotknout, že banka ve mně vzbuzuje mnohem vyšší pocit bezpečí, že mé úspory nebudou vytunelovány. Máte mě za blázna? Asi jste neslyšeli o případu mých spolužáků ze 4.D. Continue reading “Strasti a slasti třídního fondu”
Vánoční tipy na dárky: Svým nepřátelům odpuštění. Oponentům toleranci. Příteli srdce. Zákazníkovi službu. Všem dobročinnost. Každému dítěti dobrý příklad. Sobě respekt.
Oren Arnold
Na první svátek vánoční jsem slyšel zvony hrát ty známé koledy, divoce a sladce opakovat slovo o míru na zemi a přát dobrou vůli lidem.
Henry Wadsworth Longfellow (nejpopulárnější americký básník 19. st., 1807-1882)
Svým nepřátelům odpuštění. Oponentům toleranci. Příteli srdce. Zákazníkovi službu. Všem dobročinnost. Každému dítěti dobrý příklad. Sobě respekt. Oren Arnold
Bývá zvykem, že ti lidé píší dopisy se svými přáními. Tak tady máš tedy ta má přání:
Chtěl bych klid na těle i na duši, peace na webu, peace na zemi ;).
Chtěl bych čas na dělání věci, které dělám rád. Ty které rád nemám, bych nechtěl dělat vůbec.
Aspoň pro příští rok bych chtěl, aby lidé pochopili, co je pro ně nejlepší, a ve volbách to dali moudře najevo.
Ale jak známo, za tyto věci bych si nic nekoupil, takže tě požádám i o nějaké hmotné věci. Bude to telefón, klávesnice, nějaká ta kniha. V dlouhodobém horizontu mi taky můžeš nadělit (když už mi Herr Komisar dal ten řidičák) dostatek peněz na nějakou káru a taky dostatek charmu na nějakou tu Kláru. A dej, aby se to všetko neproměnilo v páru v páru (kdo první napíše, jakej ta věta dává smysl, bude první).
Ježíšku, už kecám z hladu. A vymýšlím hloupé rýmy (a ptačí chřipky). Takže končím. A pro případ, že bys mi pod stromeček přišel nas… nakakat, uřezal jsem spodní větve stromečku.
Na Sporťácích najdete překlad velkého rozhovoru s Lancem Armstrongem. Je to fakt docela vostrý. Lance Armstrong si jako obvykle nebere servítky a nazvývá věci pravými jmény. Zároveň si myslím, že je to asi můj dosovadní nejlepší překlad ;). Celý článek je zde.
A proč jsem posílal ten mail, když jsem ten nejšpinavější k-kot v pelotonu? To je směšné. Proč byste utráceli peníze (za testovací mašinu)? Ok, lidi můžou říct: „Ohó, to je jako když Al Capone koupí policejní auta pro policii.“ Kecy. Udělal příliš mnoho jiných věcí.
Jakožto fanoušek cyklistiky, budete na to opravdu nadávat? Nemáme dost závodů (v Severní Americe), a pak dostanete skvělý závod s dobrým sponzorem, potom se lidi naserou? Ne, odmítám…
Shit happens je zpět :). A příhodně se právě včera stala jedna věc, která se dá komentovat snad jedině slovy “shit happens”. Mno, nebudem to tady moc rozebírat, protože na srdci nám daleko více leží jiné, globální problémy. Třeba global warming. (Není to sice pravda, ale jako proklamace to zní hezky, ne?)
Kláro, jak to s tebou vypadá
od půl devátý, do osmi ráno.
Co nám brání bejt spolu jenom ty a já.
Nebuď včerejší, no tak, Kláro.
Někdy, skoro pořád, si říkám, že teenageři jsou obrovští komedianti. Bohužel to sami nevidí. A kdybych ukázal na jakýkoliv případ takového chování, byl bych ukamanován, byl bych označen za soušku, teplouše, impotenta, citlivku nebo něco podobnýho. Continue reading “Kláro, jak to s tebou vypadá”