Shift happens!

Mezi výukou a přednáškou CEPu jsem měl hodinovou mezeru. Tak jsem si řekl, že zkusím štěstí u proklatě dobrého kuřete na Václaváku, kde robotují kamarádi. Většinou je tam ale fronta, takže je to naprd.

Přišel jsem z Opletalovy ulice a jdu po přechodu. Přede mnou vymaštěné hovado (aka feťák) s dredama, kšiltovkou, cigaretou a psem, tedy typický volič levice, a před přechodem stojí taxík. Feťák si přímo před ním zul botu a zase si jí začal obouvat. Taxík na něj troubil a dával mu najevo, aby vysmrděl, že hodlá pokračovat v jízdě. Mezitím jsem se dostal na druhou stranu silnice. Continue reading “Incident na Václaváku”

Profesor Singer

Seminář CEPu: S. Fred Singer, Professor of Environmental Sciences, University of Virginia: Global Warming: Man-Made or Natural?; přednášku uvedl prof. Václav Klaus.

Cetrum pro ekonomiku a politiku (CEP) uspořádalo v Autoklubu na Opletalově ulici přednášku váženého profesora Singera z University of Columbia. Tento pán je největší váha z odborníků, kteří zpochybňují globální oteplování způsoené lidským faktorem. Jeho přednášku uvedl pan prezident. Continue reading “Global Warming: Man-Made or Natural?”

Vždyť je tu tak pěkně…

Sice mi galerie nefunguje úplně přesně tak, jak má, ale přesto jsem tam nahrál fotky ze svých prvních pražských týdnů. Poselstvím této galerie je Praha, to není jenom most a hrad. Kdo nadává na turisty na Staromáku, na feťáky na Václaváku, na špínu na Wilsoňáku, na zloděje nebo na semafor u koleje, má pravdu. Spíš polopravdu, nebo ještě lépe promilopravdu.

Ta místa taková jsou a každému soudnému jedinci (možná kromě těch, co mají zisk z turismu) to musí vadit. A jako návštěvník Prahy jsem žádnou jinou Prahu neznal. Jenom Muzeum, Můstek, Florenc, Dejvickou, Zličín, Černý Most, Staroměstskou a Hradčanskou. Když přijedete do Prahy poprvé, obvykle vás to nadchne (to jsou ty první dojmy = imprese). I podruhé, potřetí, počtvrté, podesáté. Ale potřicáté už ne. Už jste tahle zákoutí viděli ze všech stran a už to prostě není ono. Zapomenout na pražské krásy a dojít pak k pocitu, že Praha je město davů a špíny, je celkem snadné a ubránit se tomu dá jen stěží. (To jsou druhé dojmy.) Continue reading “Druhé první pražské imprese”

Al Bundy bez bundy

To bylo tak. Stojím ve frontě do Menzy Italská a je mi vedro jako vždycky. Chci si dát mikinu do tašky a přemýšlím, jak se mi tam vejde, když už je v tašce bunda. Otevřu tašku — a bunda tam není. Ha! Problém vyřešen a mikina se tam v pohodě vejde. Ale abych se přiznal, v tu chvíli mě ani tak nezajímal tenhle problém jako to, kde xakru je ta bunda?

Dal jsem si oběd a horkej čaj (tohle jediný pití je zadarmo, to by mě čert vzal!) a pořád jsem dumal nad ztrátou třídní knihy a bundy. Čím víc jsem o tom přemýšlel, tím větší to byla záhada. Podle původní verze měla být v bundě sluchátka, ale ta se našla v tašce. Nedokázal jsem si představit, že bych si nevzal vlastní bundu, kterou jsem položil vedle sebe na křeslo, nedokázal jsem si ani představit to, že bych jí zapomněl v učebně (kde?). Docela jsem začínal věřit tomu, že jsem bundu ani neměl. Continue reading “Dobrý člověk ještě žije”