Země bez vlády?

Dnes si budeme politicky nekorektně povídat o hloupých lidech. Kdo nemá rád, když se o hlupácích říká, že jsou hloupí, neměl by číst dál. Kdo to nějak přestojí, může pokračovat.

Snad každý týden se dozvíme ze sdělovacích prostředků dvě věci:
Lidé nejsou spokojeni s tím, že politici berou plat, přestože už půl roku nic nedělají.
Klaus zbytečně dlouho otálel s jmenováním Topolánka premiérem.

Obě vycházejí z naprosté nevědomosti elemntárních ústavních ustanovení. Nejsem to ochoten odpustit ani proletariátu, protože se o tom mluvilo v televizi dennodenně. A už vůbec nevím, co si mám myslet o tom, když to řekne Cepl, hlava pomazaná.

Politici samozřejmě pracují. Máme vládu se všemi pravomocemi. Máme poslaneckou sněmovnu, která po počátečních blokacích Jiřího Ropuchy Paroubka pracuje standardním způsobem. Senát funguje normálním způsobem celou dobu.

Vláda, i když je tři měsíce bez důvěry poslanecké sněmovny, je sice v demisi, ale má za sebou již řadu pozitivních výsledků. Jmenoval bych například tlačení Saši Vondry na bezvízový styk s USA nebo odložení zákona o registračních pokladnách. Do doby, než byl jmenována tato vláda, vládla tři měsíce Paroubkova vláda. Většinu času dokonce s důvěrou PSP ČR. V demisi byla snad pouze dva týdny ke konci svého účinkování. Vládnutí nebylo ochromeno na jeden jediný den.

Druhý blud šíří docela často politici sociální demokracie. Zřejmě vědí, že lžou, ale že to proletariát, tedy jejich voličstvo složené z vyžírek a socek, neumí odhalit a bude si myslet, že zemi škodí Klaus. O tom není tyto lidi obvykle těžké přesvědčit, protože jak známo, Klaus může za všechno (nejnověji i za hnusnou kolej).

Tak a teď si řekneme, proč nemohl Klaus jmenovat Topolánka dřív. Pohlédněme do ústavy.

Článek 73

(2) … Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.
(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.

Předseda sněmovny byl volen tajně. Jiří Paroubek protiústavně znemožnil svým poslancům hlasovat, protože jim kontroloval hlasvoací lístky. Tím zablokoval ustanovení PS. Nemohlo tak dojít k ukončení ustavující schůze, a prezident tak nemohl přijmout Paroubkovu demisi. Kdyby totiž jmenoval Topolánkovu vládu, ta by musela podat demisi po ustavující schůzi, i kdyby měla nakrásně důvěru získanou během ustavující schůze. Celé by to navíc bylo tak prasácké, že si to ani neumím představit.

Ve skutečnosti prezident jmenoval Topolánka premiérem hned první den, kdy mu ParouBack donesl demisi vlády. Žádné průtahy tedy nezpůsobil. A neměli jsme v té době dva premiéry, ale premiéra jednoho (Topolánka) a jednoho úředníka pověřeného vedením vlády (Paroubka).

Na závěr bych rád podotkl, že si myslím, že je nemožné, aby se největší levicová a největší pravicová strana shodly na programu společné vlády a aby v ní následně společně seděly. Pokud by se uměly shodnout, ztratily by smysl parlamentní volby, protože by mezi stranami nebylo rozdílů. Proto jsem zásadně proti všem velkým koalicím (naplést s opoziční smlouvou, což není sestra velké koalice, ale úplně něco jiného). Jediné opodstatnění mají, když je válka. A válka není.

A podívejte se na tohle.