Mezi výukou a přednáškou CEPu jsem měl hodinovou mezeru. Tak jsem si řekl, že zkusím štěstí u proklatě dobrého kuřete na Václaváku, kde robotují kamarádi. Většinou je tam ale fronta, takže je to naprd.
Přišel jsem z Opletalovy ulice a jdu po přechodu. Přede mnou vymaštěné hovado (aka feťák) s dredama, kšiltovkou, cigaretou a psem, tedy typický volič levice, a před přechodem stojí taxík. Feťák si přímo před ním zul botu a zase si jí začal obouvat. Taxík na něj troubil a dával mu najevo, aby vysmrděl, že hodlá pokračovat v jízdě. Mezitím jsem se dostal na druhou stranu silnice.
Feťák si sedl na kapotu auta a dál si nazouval botu. Taxíkář to nevydržel a vylezl z auta se slovy: “Co děláš, ty zmrde?” Protože měl ale feťák v ruce něco, co připomínalo obojek s rukojetí (možná měl obojek a teleskopickej obušek, těžko říct), zalezl zase taxíkář dovnitř. Sotva se rozjel, vyklepnul mu feťák do interiéru svuj vajgl.
Šel jsem do KFC, kde sice byl Milan, ale taky tam byla hodně velká fronta, takže jsem zase vylez. A co to nevidím. Taxíkář mezitím dokola Václavák objel a teď feťáka honil. Ozývaly se taky nějaký výstřely. Později bylo možnost spatřit i tu pistoli. (Nepochopil jsem, jaký ona sehrála účel, neboť to evidentně nebyla pistole schopná zabíjení.) Zanedlouho už taxíkář mydlil na zemi feťáka. Drobně mu pomohl i jeden čumil. Kdyby se náhodou taxíkář dostal do potíží, byl jsem odhodlán mu taky jít na pomoc, protože jsem převážnou část příběhu viděl na vlastní bulvy.
Taxíkář nasedl a odjel k Neumětelům. Feťák se ještě rozeběhl a kopl mu do kufru, ale skoro se netrefil. Feťák poté kamsi odběhl a nechal svého psa (divné plemeno) běhat po náměstí.
A to je asi tak všecko.