Děkan Ševčík diskredituje svoji školu i liberalismus

K rukám rektorky prof. Ing. Hany Machkové, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4
130 67 Praha 3

Na vědomí členům AS VŠE a představitelům Liberálního institutu

V Praze 27. března 2014

Vážená paní rektorko, vážení senátoři, vážení čtenáři,

rozhodli jsme se napsat další pokračování seriálu dopisů v kauze děkana Miroslava Ševčíka, protože máme pocit, že náš úhel pohledu ještě nezazněl.

Děkan Ševčík se po sametové revoluci staví do role propagátora liberalismu, založil Liberální institut, debatuje v médiích a koneckonců jím vedená fakulta má motto “Svoboda nade vše”. Děkanovy ostatní kroky ovšem jeho působení zcela diskreditují a hrozí poškodit dobré jméno Vysoké školy ekonomické, Liberálního institutu a klasického liberalismu jako takového (pokud se tak již nestalo). Continue reading “Děkan Ševčík diskredituje svoji školu i liberalismus”

99 slov o Praze

Hrad. Most. Orloj. Svatej Václav, Žižka a Churchill hrdě čelící odborářům. Metro, otřesný tramvaje a crazy řidiči autobusů. Noční linky. “Jak se máš?” — “Hrozně.” Klobásy na Václaváku, kavárny všude. Hustej provoz a spousty turistů. Nejhezčí místa, o kterejch turisti nevědí. Couchsurfing. Bezdomovci, dealující černoši, kravaťáci a holubi. Květnový hokejový šílenství, PIM a Hervis. Předražený langoše. Vyšehrad, Prokopáč, Kunraťák a cyklostezka v Modřanech a na Smíchově. VŠE a Karlovka. Holky, co maj styl, a pupkáči s mulletama. Koukejte se nahoru, Fronta na maso. Intošský srazy, nákladanej hermelín a pivo po litrech. S nerudnou obsluhou. Praha plná rozporů — tak ji máme rádi.

Inspired by Girl in Czechland. Zapojte se taky.

Proč není zemědělství specifické odvětví

“Já jsem pro volný trh, ale moje odvětví je specifické.” je oblíbená věta rent-seekerů ze všech odvětví. Konstrukce věty nechává vzpomenout na doby, kdy Slovensko mělo svá “istá špecifiká”.

Specifičnost zemědělství má dokazovat 1) sezónnost, 2) nevypočitatelnost počasí nebo 3) dlouhodobost investic.

1) Co se sezónnosti týče, téměř všechna odvětví vykazují nějakou míru sezónnosti. Některá menší, některá větší než zemědělství. Např. odvětví zvané “Tour de France” trvá pouze tři týdny každý rok. Během těchto tří týdnů se musí prodat všechno do poslední mrtě, protože dalších 49 týdnů to nikoho nebude zajímat. Continue reading “Proč není zemědělství specifické odvětví”

Rozumějí ekonomové ekonomii?

Hacker: Humphrey to měl tušit a varovat mě.
Bernard: Nemyslím, že sir Humphrey rozumí ekonomice. Studoval klasickou filologii.
Hacker: A sir Frank z ministerstva financí?
Bernard: Obávám se, že ten je v chápání ekonomiky ještě více znevýhodněn, je to ekonom.

-Jistě, pane premiére (Skuteční partneři)

Tak jako v mnoha jiných situacích i tady uhodil perfektní britský seriál hřebíček přesně na hlavičku. Mgr. Ing. Miroslav Zajíček, M.A. z naší fakulty se rozhodl replikovat výzkum Ferrara a Taylorové zvaný Poznají ekonomové náklady obětované příležitosti, když na ně koukají? Ponuré výsledky ponuré vědy.

Původní otázka zněla: Vyhrál jsi lístek na koncert Erica Claptona (který nelze prodat). Ten samý večer má koncert také Bob Dylan a je tvojí nejlepší alternativou. Lístek na Dylana stojí 40 dolarů. Za Dylanův koncert bys byl ochoten zaplatit až 50 dolarů. Předpokládej, že s žádným koncertem nejsou spojeny žádné další náklady. Jaký je náklad obětované příležitosti z toho, že půjdete na koncert Erica Claptona, na základě těchto informací? Continue reading “Rozumějí ekonomové ekonomii?”

Kdybych měl milión dolarů

Na jeden předmět do školy jsme měli napsat, jaký sociální problém bysme vyřešili s miliónem dolarů. Měli jsme být originální a nesmělo to přesahovat 4000 znaků.

Původně jsem teda myslel, že miliónek přifařim nějakýmu think-tanku, protože jsem zrovna nedávno čet tenhle článek Dana Hannana. A když to říkal Hayek, tak to muší bejt prauda! Pak jsem si řek, že to neni dost originální a rozhod jsem se, že za těch 17 miliónů nakoupim šlapky a zajistim jim lepší život. To se mi pak taky nelíbilo, tak jsem přišel s něčim, co byste ode mě zcela jistě nemohli čekat. 🙂

Ale radši bych si za milión dolarů koupil tyhle věci:


Continue reading “Kdybych měl milión dolarů”

Školné

Můj názor na školné je asi jasný. Buď ho znáte nebo si ho dokážete vydedukovat.

Měl jsem spáchat seminární práci na předmět Pedagogika. (To zíráte, co se taky učí na VŠE, co? 🙂 ) Tak jsem spáchal, spíš narychlo spíchnul, seminárku, která je k přečtení zde ». Psal jsem to fakt dost narychlo, takže vim, že argumentace — jindy ostrá jak břitva 😈 — mi v tom poněkud vázne, ale co už.

Seminární práce je normální ekonomická analýza školného psaná pro neekonoma. Snažil jsem se přístupnou formou vysvětlit i prosté ekonomické principy, nad kterými by se žádný student naší fakulty neměl pozastavovat.

Kdyžtak dejte vědět, jak jsem uspěl. 🙂 Abych vás navnadil: V dokumentu se dozvíte, že pětiletá docházka na vysokou školu stojí při velice střízlivém odhadu 1,35 miliónů korun.

Totožné téma už jsem prezentoval ve dvou předmětech, jednou ve druháku — tam to prošlo bez jakéhokoliv nesouhlasného projevu, a jednou pouze jako diskusní příspěvek ve třeťáku — a tam jsem myslel jednak, že vyletim z kůže (studenti tvrdošíjně odmítali základní princip nákladů obětované příležitosti), a jednak, že mě snad za tento triviální ekonomický princip snad upálí, jakou jsem vzbudil nevoli.

Tentokrát jsem měl na prezentaci asi pět minut, takže jsem to vzal hopem (Hoppem). Kdyby vyučující neutnul diskusi, asi bysme debatovali ještě dneska. 🙂

Co se děje poslední dobou v Číně

Tak třeba dneska ukazoval muj teploměr -5 °C, když jsem se probudil. Brrr. Ale zejtra už má zase bejt nad nulou.

Minulý úterý jsem byl poprvý v životě v thajský restauraci. Jídla ale byly takový thajsko-čínský, takže bohužel jsem nemoh použít žádnej z fíglů, který popisoval DGX. K jídlu jsem si vybral nějakou bramborovou polívku v kokosovym ořechu, ale řekli mi, že kokosy nemaj. Ale i tak jsem si vybral dobrý jídla.

Byl jsem tam se svojí starší spolužačkou ze třídy studentů MBA. Nemoh jsem jí přesvědčit, že mezi Čechem, Němcem a Američanem neni ve vzhledu žádnej rozdíl. Pořád mi to nevěřila. A nejsem si úplně jistej, jestli jsem to pochopil dobře, ale říkala, že sex chce až po svatbě. Že už měla přítele tři roky, ale teď už dlouho nikoho neměla a že ani nemá kde by někoho poznala. Přitom je milá, pěkná a ani nemá knír jako ostatní Číňanky. Pochopit některý věci mi asi neni souzený, no. (Já vim, že nikdo z vás nepochybuje o tom, že jsem se na to začal vyptávat já, ale skutečnost je opačná. Začala o tom ona úplně zničehožnic.)

V restauraci byla živá muzika. Chlápek a mladice. Chodili octolu ke stolu a pěli písně. Každej si moh poručit jazyk, v jakym maj zpívat. Mysle, že jsou to Thajci, chtěl jsem thajštinu. Odzpívali a že prej můžem ještě jednu. Tak spolužačka řekla čínštinu. Pak se přiznali, že nejsou Thajci, ale Filipínci. Zpívali fakt pěkně a jazyků zvládali spoustu. Continue reading “Co se děje poslední dobou v Číně”

Jingji Xueyuan

Jak jistě víte, moje čínská škola se zove 山东经济学院 (Shandong Jingji Xueyuan), tedy Shandongská ekonomická univerzita nebo Vysoká škola ekonomická v Shandongu, protože univerzita se řekne 大学 (daxue). Podobnost s názvem VŠE čistě náhodná. // Mimochodem, VŠE by se čínsky řekla 布拉格经济学院 (Bulage Jingji Xueyuan). Jo, Bulage je Praha. 😀

Narozdíl od Prahy ale není místní ekonomická univerzita tou nejlepší školou ve městě. Tou je Shandonská univerzita, která má prej pět kampusů. Naše škola jenom dva.

Začněme od toho nejdůležitějšího. Záchody jsou naprosto příšerný. Neni utrpení jenom bejt na záchodě, ale taky bejt v učebně hned vedle záchoda. Nejlíp uděláte, když si zujete boty, abyste ten puch přerazili (© Dr. Dlaha). Některý studenti si dokonce nezavřou dveře, když jdou na velkou (na tureckej záchod)… Continue reading “Jingji Xueyuan”

Leaving Las Pragas

Ráno se vydávám na cestu, která bude trvat zhruba nějakejch 38 hodin (s velkejma pauzama a včetně časovýho posunu). 🙂

Protože se asi moc nedostanu na Facebook, pište mi svoje vzkazy do diskusí na iDnesu. Abych poznal, že je to pro mě, označte svoje zprávy heslem “Modré straky!!!”.

Moje cesta sice vede přes město všech neřestí Brno, ale bohužel nebudu mít čas na to, abych navštívil místní nový penis a vzal si kuličku, kterou v 11:00 vyprdne. 🙁

Jedna emopíseň na cestu…

Tak se tu mějte na těch internetech dobře. A jak říkáme my Němci: Bis Bald!

PS: Kolik sázíte na to, že se vůbec nedostanu do cíle? 🙂