Posts tagged unilife

Děkan Ševčík diskredituje svoji školu i liberalismus

K rukám rektorky prof. Ing. Hany Machkové, CSc.
Vysoká škola ekonomická v Praze
nám. W. Churchilla 4
130 67 Praha 3

Na vědomí členům AS VŠE a představitelům Liberálního institutu

V Praze 27. března 2014

Vážená paní rektorko, vážení senátoři, vážení čtenáři,

rozhodli jsme se napsat další pokračování seriálu dopisů v kauze děkana Miroslava Ševčíka, protože máme pocit, že náš úhel pohledu ještě nezazněl.

Děkan Ševčík se po sametové revoluci staví do role propagátora liberalismu, založil Liberální institut, debatuje v médiích a koneckonců jím vedená fakulta má motto “Svoboda nade vše”. Děkanovy ostatní kroky ovšem jeho působení zcela diskreditují a hrozí poškodit dobré jméno Vysoké školy ekonomické, Liberálního institutu a klasického liberalismu jako takového (pokud se tak již nestalo). (more…)

99 slov o Praze

Hrad. Most. Orloj. Svatej Václav, Žižka a Churchill hrdě čelící odborářům. Metro, otřesný tramvaje a crazy řidiči autobusů. Noční linky. “Jak se máš?” — “Hrozně.” Klobásy na Václaváku, kavárny všude. Hustej provoz a spousty turistů. Nejhezčí místa, o kterejch turisti nevědí. Couchsurfing. Bezdomovci, dealující černoši, kravaťáci a holubi. Květnový hokejový šílenství, PIM a Hervis. Předražený langoše. Vyšehrad, Prokopáč, Kunraťák a cyklostezka v Modřanech a na Smíchově. VŠE a Karlovka. Holky, co maj styl, a pupkáči s mulletama. Koukejte se nahoru, Fronta na maso. Intošský srazy, nákladanej hermelín a pivo po litrech. S nerudnou obsluhou. Praha plná rozporů — tak ji máme rádi.

Inspired by Girl in Czechland. Zapojte se taky.

Proč není zemědělství specifické odvětví

“Já jsem pro volný trh, ale moje odvětví je specifické.” je oblíbená věta rent-seekerů ze všech odvětví. Konstrukce věty nechává vzpomenout na doby, kdy Slovensko mělo svá “istá špecifiká”.

Specifičnost zemědělství má dokazovat 1) sezónnost, 2) nevypočitatelnost počasí nebo 3) dlouhodobost investic.

1) Co se sezónnosti týče, téměř všechna odvětví vykazují nějakou míru sezónnosti. Některá menší, některá větší než zemědělství. Např. odvětví zvané “Tour de France” trvá pouze tři týdny každý rok. Během těchto tří týdnů se musí prodat všechno do poslední mrtě, protože dalších 49 týdnů to nikoho nebude zajímat. (more…)

Rozumějí ekonomové ekonomii?

Hacker: Humphrey to měl tušit a varovat mě.
Bernard: Nemyslím, že sir Humphrey rozumí ekonomice. Studoval klasickou filologii.
Hacker: A sir Frank z ministerstva financí?
Bernard: Obávám se, že ten je v chápání ekonomiky ještě více znevýhodněn, je to ekonom.

-Jistě, pane premiére (Skuteční partneři)

Tak jako v mnoha jiných situacích i tady uhodil perfektní britský seriál hřebíček přesně na hlavičku. Mgr. Ing. Miroslav Zajíček, M.A. z naší fakulty se rozhodl replikovat výzkum Ferrara a Taylorové zvaný Poznají ekonomové náklady obětované příležitosti, když na ně koukají? Ponuré výsledky ponuré vědy.

Původní otázka zněla: Vyhrál jsi lístek na koncert Erica Claptona (který nelze prodat). Ten samý večer má koncert také Bob Dylan a je tvojí nejlepší alternativou. Lístek na Dylana stojí 40 dolarů. Za Dylanův koncert bys byl ochoten zaplatit až 50 dolarů. Předpokládej, že s žádným koncertem nejsou spojeny žádné další náklady. Jaký je náklad obětované příležitosti z toho, že půjdete na koncert Erica Claptona, na základě těchto informací? (more…)

Kdybych měl milión dolarů

Na jeden předmět do školy jsme měli napsat, jaký sociální problém bysme vyřešili s miliónem dolarů. Měli jsme být originální a nesmělo to přesahovat 4000 znaků.

Původně jsem teda myslel, že miliónek přifařim nějakýmu think-tanku, protože jsem zrovna nedávno čet tenhle článek Dana Hannana. A když to říkal Hayek, tak to muší bejt prauda! Pak jsem si řek, že to neni dost originální a rozhod jsem se, že za těch 17 miliónů nakoupim šlapky a zajistim jim lepší život. To se mi pak taky nelíbilo, tak jsem přišel s něčim, co byste ode mě zcela jistě nemohli čekat. 🙂

Ale radši bych si za milión dolarů koupil tyhle věci:


(more…)

Školné

Můj názor na školné je asi jasný. Buď ho znáte nebo si ho dokážete vydedukovat.

Měl jsem spáchat seminární práci na předmět Pedagogika. (To zíráte, co se taky učí na VŠE, co? 🙂 ) Tak jsem spáchal, spíš narychlo spíchnul, seminárku, která je k přečtení zde ». Psal jsem to fakt dost narychlo, takže vim, že argumentace — jindy ostrá jak břitva 😈 — mi v tom poněkud vázne, ale co už.

Seminární práce je normální ekonomická analýza školného psaná pro neekonoma. Snažil jsem se přístupnou formou vysvětlit i prosté ekonomické principy, nad kterými by se žádný student naší fakulty neměl pozastavovat.

Kdyžtak dejte vědět, jak jsem uspěl. 🙂 Abych vás navnadil: V dokumentu se dozvíte, že pětiletá docházka na vysokou školu stojí při velice střízlivém odhadu 1,35 miliónů korun.

Totožné téma už jsem prezentoval ve dvou předmětech, jednou ve druháku — tam to prošlo bez jakéhokoliv nesouhlasného projevu, a jednou pouze jako diskusní příspěvek ve třeťáku — a tam jsem myslel jednak, že vyletim z kůže (studenti tvrdošíjně odmítali základní princip nákladů obětované příležitosti), a jednak, že mě snad za tento triviální ekonomický princip snad upálí, jakou jsem vzbudil nevoli.

Tentokrát jsem měl na prezentaci asi pět minut, takže jsem to vzal hopem (Hoppem). Kdyby vyučující neutnul diskusi, asi bysme debatovali ještě dneska. 🙂

Co se děje poslední dobou v Číně

Tak třeba dneska ukazoval muj teploměr -5 °C, když jsem se probudil. Brrr. Ale zejtra už má zase bejt nad nulou.

Minulý úterý jsem byl poprvý v životě v thajský restauraci. Jídla ale byly takový thajsko-čínský, takže bohužel jsem nemoh použít žádnej z fíglů, který popisoval DGX. K jídlu jsem si vybral nějakou bramborovou polívku v kokosovym ořechu, ale řekli mi, že kokosy nemaj. Ale i tak jsem si vybral dobrý jídla.

Byl jsem tam se svojí starší spolužačkou ze třídy studentů MBA. Nemoh jsem jí přesvědčit, že mezi Čechem, Němcem a Američanem neni ve vzhledu žádnej rozdíl. Pořád mi to nevěřila. A nejsem si úplně jistej, jestli jsem to pochopil dobře, ale říkala, že sex chce až po svatbě. Že už měla přítele tři roky, ale teď už dlouho nikoho neměla a že ani nemá kde by někoho poznala. Přitom je milá, pěkná a ani nemá knír jako ostatní Číňanky. Pochopit některý věci mi asi neni souzený, no. (Já vim, že nikdo z vás nepochybuje o tom, že jsem se na to začal vyptávat já, ale skutečnost je opačná. Začala o tom ona úplně zničehožnic.)

V restauraci byla živá muzika. Chlápek a mladice. Chodili octolu ke stolu a pěli písně. Každej si moh poručit jazyk, v jakym maj zpívat. Mysle, že jsou to Thajci, chtěl jsem thajštinu. Odzpívali a že prej můžem ještě jednu. Tak spolužačka řekla čínštinu. Pak se přiznali, že nejsou Thajci, ale Filipínci. Zpívali fakt pěkně a jazyků zvládali spoustu. (more…)

Moje bakalářka stručně (a česky)

Je obchod s chudšími zeměmi nespravedlivý? Pokud zaplatíme větší cenu, uděláme ho spravedlivějším? Nebylo by efektivnější poskytnout chudším státům přímou rozvojovou pomoc?

Čtěte v papírové verzi Laissez Faire, na webu NechteNásbýt.cz » nebo na Neviditelném psu ».

Jingji Xueyuan

Jak jistě víte, moje čínská škola se zove 山东经济学院 (Shandong Jingji Xueyuan), tedy Shandongská ekonomická univerzita nebo Vysoká škola ekonomická v Shandongu, protože univerzita se řekne 大学 (daxue). Podobnost s názvem VŠE čistě náhodná. // Mimochodem, VŠE by se čínsky řekla 布拉格经济学院 (Bulage Jingji Xueyuan). Jo, Bulage je Praha. 😀

Narozdíl od Prahy ale není místní ekonomická univerzita tou nejlepší školou ve městě. Tou je Shandonská univerzita, která má prej pět kampusů. Naše škola jenom dva.

Začněme od toho nejdůležitějšího. Záchody jsou naprosto příšerný. Neni utrpení jenom bejt na záchodě, ale taky bejt v učebně hned vedle záchoda. Nejlíp uděláte, když si zujete boty, abyste ten puch přerazili (© Dr. Dlaha). Některý studenti si dokonce nezavřou dveře, když jdou na velkou (na tureckej záchod)… (more…)

Leaving Las Pragas

Ráno se vydávám na cestu, která bude trvat zhruba nějakejch 38 hodin (s velkejma pauzama a včetně časovýho posunu). 🙂

Protože se asi moc nedostanu na Facebook, pište mi svoje vzkazy do diskusí na iDnesu. Abych poznal, že je to pro mě, označte svoje zprávy heslem “Modré straky!!!”.

Moje cesta sice vede přes město všech neřestí Brno, ale bohužel nebudu mít čas na to, abych navštívil místní nový penis a vzal si kuličku, kterou v 11:00 vyprdne. 🙁

Jedna emopíseň na cestu…

Tak se tu mějte na těch internetech dobře. A jak říkáme my Němci: Bis Bald!

PS: Kolik sázíte na to, že se vůbec nedostanu do cíle? 🙂

Ekonomické doktríny, díl třetí — tentokrát z jiného úhlu

StudentkaJak jistě bystrý čtenář tohoto blogu ví, v lednu jsem napsal první dva díly tohoto seriálu. Ten první byl obecně o tomto předmětu a ten druhý byl konkrétně o mojí účasti. Rozepsal jsem i třetí díl, ale zatím jsem ho nedokázal dovést do konce, takže třetím dílem už navždy bude tento. 🙂

Od doby, co jsem psal ten druhý díl, uplynul nějaký ten čas. Z Beckera jsem nakonec dostal dvojku, což mě potěšilo, protože jsem doufal, že od náročného profesora dostanu aspoň trojku. Pak se ukázalo, že na naší fakultě existují i předměty, jejichž absolvování je těžší než Dějiny ekonomického myšlení, totiž zejména Evropská unie a její politiky s mírou vyhazování mezi 90-94 %.

Někde jsem se podřekl, že mě učení ekonomických teorií docela bavilo a že si myslím, že jsem mu celkem slušně porozuměl. Od toho byl už jenom krůček k tomu, abych pomoh těm, který to tolik nebaví.

Mám tříleté zkušenosti s výukou němčiny. S některými studenty je radost pracovat, nepochybuji o tom, že někteří z nich už dneska mluví německy líp než já. S některými je to dřina a neskutečný opruz. Mnohem líp se pracuje se studentama chytrejma a pilnejma (nebo tomu klidně říkejte jazykovej cit) než s těma línějšíma (a hloupějšíma?). Obecně je to práce, která mě většinou baví a je to za slušný peníze. (more…)

Státnice

Když už jsem tady popsal, jak to dopadlo s mojí bakalářkou, pustim se teda i do státnice.

Po splnění studijního plánu jsem byl připuštěn k obhajobě bakalářky a státní zkoušce z národního hospodářství. Na našem oboru se oboje dělá v jeden den.

Chtěl jsem to mít co nejdřív za sebou, takže jsem se přihlásil na úplně první termín, co byl k disposici. To bylo 16. června. Původně nás bylo přihlášenejch sedum, což byla celá kapacita termínu, až jsme tam nakonec tejden před zkouškou zbyli jenom dva. A tak nám termín zrušili. And then there was none…

Málem jsem se přihlásil hned na 17., jenže jsem naštěstí včas zjistil, že ten den je nebezpečná komis, a tak jsem se přihlásil až na pátek 18. Shodou okolností Den daňové svobody 2010. V komisi jsem měl docenty Ježka a Durdisovou. (more…)

Bakalářka

(Únava blogera se pozná už podle toho, že nedokáže vymyslet titulek. 🙂 )

Psaní mojí bakalářky začíná zděšením. Naše fakulta (stejně jako naše katedra) je neschopná napsat článek nebo mail ohledně toho, jak má student postupovat na konci studia. Takže se všechno šíří šeptandou. A to včetně tradičního atributu šeptandy, totiž mýtů.

Najednou se ke mně doneslo, že už je pozdě, všichni učitelé jsou zabraný a bakalářku budu muset psát u nějakýho doktoranda, co nabízí úchylný témata jako třeba sociální politika. Co s tym, tywoe? Tak jsem psal proděkanovi Danovi, jestli je pravda, že nemůžu bakalářku psát na KEKE (katedra ekonomie). Ten mi odpověděl, že psát tam můžu, když mi to povolí šéf KHP (katedra hospodářské politiky), což je monsieur Ševčík.

Domluvil jsem se s Ing. Svobodou z KEKE, že můžu psát u něj. Avšak šéf KHP se na to netvářil moc přívětivě — což bylo možná způsobeno i tím, že jsem se u něj moc nepředvedl. Tak jsem se ho zeptal, jestli můžu psát u Dr. Chalupníčka (dále: P. Ch.), i když nevede bakalářskej seminář. Na to mi bylo odpovězeno, že vede. Samozřejmě nevede. Ale s P. Ch. jsem se domluvil, že u něj psát můžu a že dokonce můžu psát na téma, na který u něj píšu seminárku. (more…)

Na cílové rovince

Článek volně navazuje na tůten.

Můj poslední semestr se odehrál ve znamení bakalářky. Napsal bych jako obvykle i o mimoškolních věcech, ale nejsem si úplně jist, zda smím, tak je radši nenapíšu.

Měl jsem zapsány tyto předměty:

5HP310 Bakalářský seminář Předmět za dva kredity a naprosto k ničemu. Jeho cílem má být napsání 2/3 bakalářské práce. Ing. Písař však předmět po prvním setkání (které se odherálo během hokejového zápasu CZE-SVK na olympiádě) zrušil a více jsme na něj nechodili. Aspoň jsem za něj dostal jedničku. 🙂 (more…)

Řešení podle ODS

Líbí se mi, když někdo najde snadné řešení, které vyhovuje všem. Podle billboardů s všelijakými neznámými pražskými (?) ksichty bych řekl, že přeborníkem na to bude ODS aka Občana Dáme Sledovat.

Pro neznalé popíšu situaci. Na VŠE studuje by voko 20 tisíc studentů. Dál tu jsou všelijaký zaměstnanci od učitelů po knihovnice a uklízečky. VŠE je dislokována na dvou od sebe poměrně vzdálených místech (to musel vymyslet debil non plus ultra, mimochodem). Jedno místo je u mě před barákem (okraj Prahy) a druhé místo je v samém pražském centru (udělat univerzitu v centru měta musel vymyslet druhej debil, totéž samozřejmě platí pro KU).

Pokud bydlíte kdekoliv na červené lince metra =C= (Háje-Letňany) nebo pokud se potřebujete dostat z jedné části do druhé, musíte chtíce nechtíce vystoupit na zastávce metra Hlavní nádraží (bývalé Wilsonovo, aka wilsoňák). Problém je, že škola je po oficiální cestě vzdálena 15 min chůze během které musíte překonat tyto překážky: cikány, bezdomovce a frikulínské dealery hned v Sherwoodu, další bezdomovce na zastávce tramvaje a dále u jejich checkpointu pod magistrálou, a taky křižovatku u Bulhara. (more…)

Radši bych si propích oko trojhrannym pilníkem

…než abych příště psal vědeckou práci na 30 stran!

Bakalářka schválena

Dneska jsem zjistil, že mi Dr. Lipka, vedoucí katedry institucionální ekonomie, schválil zadání bakalářské práce.

Vypadá takhle:

Název tématu: Fair Trade: Altruism, or Egoism?

Zásady pro vypracování:

This bachelor thesis discusses the issue of Fair Trade. It tries to solve the question whether Fair Trade is an altruistic, or an egoistic phenomenon. The thesis explains how the author understands the terms “altruism” and “egoism” and then describes the methodology used to distinguish between the two. Special attention is paid to the problem of information asymmetry and how Fair Trade is specific in this respect.

The thesis largely discusses Fair Trade as development aid and questions the effectiveness of this particular kind of development aid; it clarifies what role the problem of altruism plays in it.
This thesis also discusses the issue of public choice related to the main topic. It reviews some examples of public decisions and links them back to the question of altruism.

Using standard microeconomic analysis, the thesis is concluded with a statement on altruism or egoism behind Fair Trade.

Přijímací řízení za mnou

Čtete pokračování článku Přihláška na výměnný pobyt podána.

Hned na úvod musim opravit jednu chybu z toho minulýho článku. V článku byl špatnej odkaz na wikistránku univerzity v Šan-tungu. Správnej odkaz je tenhle.

Zatímco minulý článek se zabýval fází vytvoření a podání přihlášky, tento článek bude o přijímacím řízení. (more…)

Almost There

Reportáž z uplynulého semestru. Článek volně navazuje na tůten.

Semestr začal i skončil hádkou.

Protože jsem před začátkem semestru přestal blogovat, zachytí tento zápis také vybrané mimoškolní momenty…

Do školy jsem naklusal hned první školní den. To se mi kryly dvě přednášky. Šel jsem na tu zajímavější, avšak ta skončila poměrně záhy, a tak jsem se přesunul na tu druhou. Byla to přednáška Organizace trhů a odvětví, čemuž nikdo neřekne jinak než IO (Industrial Organization). (more…)

Jak je to s těmi sciotesty

Nechtějí to pochopit. O sciotestech, konkrétně o testu obecných studijních předpokladů, se vypráví tolik bludů, že jsem se konečně rozhodl se k nim vyjádřit.

O co jde.

Spousta z vás zřejmě nemá ani ponětí, co to je nějaký tenhleten test je. To si prostě sednete a dvě hodiny děláte křížky do čtverečků. V první části se testuje, jestli dokážete najít synonyma nebo antonyma ke slovům. Nebo — to byly obzlášť vypečený úlohy: Křídlo k vráně se má jako… noha ke stolu. Vesměs lehký oddíl (pro mě), ale některé úlohy byly minimálně dosti sporné.

Ve druhé části jsou dva typy úkolů. První (a těžší) z nich jsou úlohy typu: Venca a Mařka jedou v lodi Titanic. Pepa jede v lodi USS Seahawk. Jakou barvu ponožek má Franta? Správná odpověď samozřejmě je, že Láďa jede lodí, tou lodí výletní. Tato část je poměrně náročná. Věřím tomu, že někdo s vyšším IQ dokáže řešit tyto úlohy z hlavy. My normální si to ale musíme přehledně zapsat a pak to teprve řešit. (more…)

Go to Top