Tak co, bude dneska zas takový vedro? — Myslim, že jo, kámo.

Dneska ráno jsem si dal střídavý tempo v běhu, prej se tomu říká fártlek. Moc se mi nechtělo vylejzat z hostelu. Nakonec jsem se asi v půl jedný vykopal a že si zajdu na 90minutovou říční plavbu.

Cestou jsem si koupil od pouliční prodavačky banány a hroznový víno. Neměla na rozměnění, tak zaběhla někam za roh a vocamcaď se vrátila s hodně jetejma bankovkama. Ale mezi nima byl jeden skvost. Yuanová bankovka z předposlední série, tzn. bez toho ksichta Maa. Nedám nikomu, zarámuju!

Dopravil jsem se do Pekingský ulice, kde startujou ty lodi, a najednou se proti mě valí davy důchodců v nějakym červenym outfitu. A další a další vyskakujou z lodí. Vypadalo to Operace Overlord, edice China-Veteran. Když jsem se prodral až k okýnku, řekla mi osoba, že lodi jezdijou až večír. No, tak to je super, když je půl druhý. Tak lodičky nebudou, no. 🙁

Řek jsem si, že se kousek projdu po nábřeží. Procházka byla pěkná, v příjemnym letním počásku a tichu. (Pozn.: Právě přišel do hostelu týpek, co vypadá jak Matt Damon.) Guangzhou mi oproti severním čínskejm městům připadá mnohem tišší a čistší. A hned od první chvíle mám pocit jako kdybych byl někde v jižní Evropě — neni to tady tolik čínský jak tam u nás nahoře.

Procházkou podél řeky jsem se dostal až do parku, kterýmu v mojí mapě říkaj Provincial Committee. Byl pěknej a na odpolední válení přímo ideální, řek bych, ale já už měl hroznej hlad a z pantoflí mě děsně bolely nohy. Takže jsem si to štrádoval k metru.

Měl jsem trochu obtíže metro najít, protože křižovatka byla rozestavěná a vchod se skrejval za stěnou, ale nakonec se dobrá věc podařila. 🙂

Přijel jsem do hostelu a Číňani hned, jestli s nima pujdu na večeři. Tak proč ne, viď. To jsem netušil, čemu jsem se upsal. Přívozem jsme dojeli na druhou stranu řeky, na trhu jsme nakoupili živý ryby, humry a škeble, vzali to do restaurace, poručili, ať nám to uvaří a snědli to. Nikdy jsem nic takovýho neviděl, natož abych to jed. Ale nebylo to tak hrozný. Ani jsem si tu škebli nemusel místo do krku pustit do ubrusu jako Mr Bean. Akorát toho bylo málo a bylo to drahý jak prase. Celá ta sranda vyšla na 125 yuanů pro každýho. Myslel jsem, že mi jebne.

Pak jsem radši šel spát. 🙂