Jak se maturuje v Německu

13. 03. 2006, zapsal #13
Kategorie: Uncategorized 

V Německu se maturuje jinak a říkám, že ten systém je mnohem lepší. Nejdříve shrňme, jak se maturuje v rodné zemi naší české. Čtyři roky musí člověk úmorně studovat všechno možné a např. ve fyzice a chemii je studium všeobecných informací dávno pryč a čas a mozkové kapacity se zabírají odb(p)ornými delikatesami. Na naší škole (nevím, jak je tomu jinde) máme možnost si ve třetím ročníku vzít dva tzv. semináře, tzn. předměty v týdenních dvouhodinovkách, které a) učivo opakují (mnohdy ani ne v plné výši), b) učivo nepatrně rozšiřují, c) učivo výrazně rozšiřují. Semináře typu A jsou nejnavštěvovanější a jejich přínos ― pardon ― není žádný. Naopak semináře typu C jsou oba dva moje semináře (ne jediné), tedy dějepis a psychologie. Ty naplňují to, proč se chodí do školy ― vyučují. Ve čtvrťáku pak přijde ještě jeden seminář. Tolik tedy příprava k maturitě.

Samotná maturitní zkouška se skládá ze čtyř předmětů, kde je povinná literatura (často nazývaná nesmyslně čeština), cizí jazyk a dva předměty dle libosti. Zkouška je ústní. Prý proto, aby připravila na přijímací zkoušky na VŠ, které jsou zásadně psanou formou (tento oxymoron opakovaně odmítli vysvětlit všichni dotazovaní potentáti). Zkouší se pouze jedna maturitní otázka, čili velká role je přidělena štěstí. Zkouší se učivo za celičké čtyři roky a aspoň na naší škole vám v prváku přiklepnou jednoho učitele a toho se nezbavíte, ani kdybyste do něj vidle zapíchli. Ten pak u maturity funguje jako zkoušející. Zajímavá je role přísedícího. Někdy mlče sedí a jindy se jako jediný ptá. Maturita probíhá z neznámých důvodů v jediném dni.

Abitur

Und jetzt schau ma mal den Nachbarn in die Küche.

Předně Němci neznají čtyřleté gymnázium. Jejich gymnázium začíná pátou a končí třináctou (za pár let dojde ke změně na dvanáctou) třídou. První tři roky nazýváme Unterstufe, prostřední Mittelstufe a poslední tři, světě div se, Oberstufe. K tomu ještě poslední dva nazýváme Kollegstufe. Přestože se ještě jedná o Mittelstufe, od desáté třídy se žákům vyká a i na našem intru měla desátá třída jiný režim než Mittelstufe, dokonce jsme mohli i do OZ (Oberstufenzimmer). K tomu mě napadá, že učitelům (i ostatním dospělákům) se běžně říká Hallo a oslovují se Frau/Herr Müller. Ne tedy pane učiteli, a už vůbec ne pane profesore.

Zatímco v Unterstufe a Mittelstufe je všechno absolutně nevolitelné (na naší škole s jedinou výjimkou ― každý si může vybrat nástroj, na který bude vrzat), v 11. třídě si může žák vybrat, jestli se chce dál učit latinu, nebo bude vekslovat na francouzštinu. Der absolute Hammer ale přichází s nástupem do tzv. K12, kde se zruší třídy a existuje jenom jedna K12. Žáci si vyberou Leistungskursy a k nim si podle určitých pravidel vybírají Grundkursy tak, aby každá složka všeobecného vzdělání byla v odpovídajícím množství zastoupena. Kdo se aspoň jednou potkal s německým jazykem, bude chápat rozdíl mezi oběma pojmy stejně jako já. Čestně přiznávám, že o rozdílech nevím nic. Ale předpokládám, že z Leistungskursů později vzejdou maturitní předměty. Učitelé jsou v těchto kursech dva roky stejní, jinak se přísně každý rok střídají. Nedochází tak k ponorkovým nemocem pro naši školu naprosto typickým.

Maturitní zkouška se skládá z pěti předmětů, z nichž povinné jsou němčina a matematika. Zkouška se koná v jednom dni vždy pouze z jednoho předmětu, takže se může stát, že první předmět máte 1. května a pátý až na samém konci měsíce (nezapomeňme, že v Bavorsku končí školní rok až na konci července). Zkouší se kromě jednoho předmětu písemně a pouze poslední dva roky. Štěstí tedy nehraje roli. A konečně, na vysoké školy se nedělají přijímačky, závisí pouze na průměrné známce na vysvědčení, kde známka z maturity činí podstatnou, nikoliv však jedinou její část (rozuměj výsledky z minulých dvou let také mají nějakou hodnotu).

Témata:

Komentáře

Komentáře (8) k článku “Jak se maturuje v Německu”

  1. nPu on 13. 03. 2006 23:28

    tech bizarnosti na nasem systemu by se dalo najit nekolik, pripravovanou zmenu (tzv. ramcove vzdelavaci programy) se podle me jen tak neuplatni — ze stran pedagogu se tu a tam jen tak mimoreci objevi vetsi ci mensi vytka… obavam se vsak, ze mnohym soucasny stav vyhovuje, neb pohodlnost prevlada.

  2. Dáša on 14. 03. 2006 14:31

    Nejlepší výmysl je státní maturita… :)

  3. Washek on 14. 03. 2006 19:34

    mno, němci to mají vychytanější s délkou maturity.. a že jsou písemné.. jsou třeba i tací učitelé, kteří si hodně zakládají na ústním projevu..

  4. LM on 16. 03. 2006 22:20

    Ta státní maturita, je fakt síla… Jsem docela ráda, že nás poslední to nepotká, ten systém(léty prověřený:)) sice není dokonalý, ale aspoň víme, co čekat, chudáci ti po nás. Semináře na větších školách jsou asi fajn, na menších je to horší, ale to není chyba systému. Myslim, že ústní zkouška má výhodu v případě prázdné hlavy, ale jak říká náš skvělý učitel “Můžete napovídat, je to na stěně a tiká to. A nic. Až nakonec řeknete, a když to spadne, rozbijou se hodiny…A pořád nic.”:))

  5. #13 on 17. 03. 2006 20:03

    Jednou bych rád zjistil, co maj všichni proti státní maturitě.

  6. Zdenis on 17. 03. 2006 21:21

    Přesně, já jako gymplák bych státní maturitu dělal mnohem radši..

  7. HonzaP on 25. 03. 2006 11:27

    Nejsem tu pravidelným hostem, ale přece jenom si dovolím zareagovat.

    Předně nesouhlasím s kritikou faktu, že se na gymnáziu vyučují až do maturity všechny předměty. Gymnázium je totiž všeobecně vzdělávací škola.

    Jinou věcí je, jak moc do hloubky se vyučují. Když jsem byl v Německu, taky se mi rychle zalíbilo rozdělení mezi základní a vyšší úroveň v jednom předmětu. Sami němečtí kamarádi mě ale rychle vyvedli z omylu: I když je toto zajímavý prvek, obecně má německé školství velké problémy s kvalitou a dobré místo pro inspiraci to rozhodně není.

    Souhlasím s tím, že současná maturita je naprosto zbytečná fraška.

    Státní písemná maturita je nutnost proto, aby výsledky byly srovnatelné. Jinak se přijímacích zkoušek na VŠ nikdy nezbavíme. Diskutovat můžeme jedině o stylu, jakým ji ministerstvo zavádí.

  8. #13 on 25. 03. 2006 11:37

    Nekritizuji to, že je na gymnáziu poskytováno všeobecné vzdělání. Ale úroveň vzdělání v jednotlivých předmětech je naprosto disproporční.

    V zeměpisu se při vší ouctě neučíme vůbec nic, zato v biologii se toho učíme víc než medici (mám to z důvěryhodných zdrojů). Ve fyzice se učíme taktéž věci, které podle mého nemají na gymnáziu co pohledávat.

    Tedy říkám: všeobecné vzdělání ano, ale s lidskou tváří.

    A ještě něco — u nás neexistuje jiá volba než všeobecné gymnaziální vzdělání, takže neobstojí argument, že jsem si všeobecné vzdělání vybral dobrovolně.

    A ještě k Německu. Němci (a Bavoráci obzvlášť) jsou na tom např. v matematice mnohem lépe než my. A studii PISA tam berou smrtelně vážně, zatímco u nás se o ní nikdo ani nezmíní.

Neboj se přidat komentář...
jo a jestli chceš mít u komentáře svůj obrázek, pořiď si gravatar!





*
Abys dokázal, že jsi člověk (a ne spamující robot), opiš bezpečnostní slovo z obrázku. V případě potíží s přečtením slova, klikni na obrázek, abys slyšel antispamové slovo.
Click to hear an audio file of the anti-spam word