Jsem teprve na začátku cesty…

…ale už se mi toho stalo tolik, že jsem úplně vyřízenej.

Večer jsem se nemoh dostat domů, protože mi žádnej spoj nejel tři čtvrtě hodiny! Na Pavláku se hádali asi tři metry ode mě bezdomovci a jeden černoch, kterej byl podle nich střídavě Martin Tankwei a Rey Koranteng. 😀

Ráno mi spolubydlící připravil krásnou odjezdovou atmošku, když celou hodinu, co jsem se chystal na odchod z bytu, zasvětil zvracení. 🙂

Na Florenci mi ruplo ucho u kufru. Yay!

Ve Studentovi jsem si sed na špatný místo, což jsem zjistil až v Brně… nikdo to nereklamoval a na mym správnym místě spokojeně seděl nějakej Američan.

Řidič s tim autobusem jel jako kdyby to ukrad, ale já spal skoro celou cestu do Brna jako špalek. A přitom já v autobuse normálně nemůžu usnout.

Myslel jsem, že ve Vídni budu mít zbytečný čtyři hodiny, ale nakonec jsem se bál, abych to stihnul. Cesta z Brna do Vídně trvá dýl, než jsem myslel. 🙂 A vede kolem brněnskýho moře (Nový Mlejny).

Při check-inu se ukázalo, že moje zavazadla vážej 29 kilo. Uff, jsem přesnař.

Poslední dny mám hroznou žízeň. Naštěstí ceny na letišti ve Schwechatu (tak se to tu fakt jmenuje!) nejsou nějak přemrštěný. Weizen za 4,20 €. A stejně mám tolik eur, že je ani nezvládnu utratit, tak co, viď. 🙂

A Markéta psala, že se jí v Číně začíná líbit. To jsem zvědavej…

1 thought on “Jsem teprve na začátku cesty…”

Comments are closed.