Prezident Klaus vrátil Poslanecké sněmovně k projednání zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, přijatý dne 25. října 2012. A strhla se neskutečná hysterie.
Chci se k tomu vyjádřit, protože podle mě je ta hysterie úplně mimo (jako obvykle), ale tentokrát se jí účastní i lidi, od kterých bych to jinak nečekal.
—
Klausova odůvodnění má dvě roviny — jedna popisuje, jak vypadá platné právo v historickém i geografickém kontextu, a druhá popisuje, že poslanci jako obvykle schválili něco, aniž se zamysleli nad důsledky. Uvedu dva příklady, ostatní odstavce podle mě pouze posilují uvedenou argumentaci:
Zákon ruší institut vyvlastnění. Nastoluje se tím — na rozdíl od současného znění horního zákona — velmi riskantní a problematický konflikt vlastníků pozemků a vlastníka toho nerostného bohatství, kterým je stát.
1. Klaus zde neříká, jak by to mělo být, ale jak to je. I kdyby si nakrásně myslel, že vlastníkem nerostného bohatství má být stát, zde nic takového neříká. Ze slov vlastníkem je stát se nic jiného vyčíst nedá. Pokud Klaus někdy někde tvrdil, že vlastníkem má být stát, pak je třeba odkazovat na tento pramen a případně se hystericky dojímat nad ním.
Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu. Na změnu horního zákona mají zájem především tito potenciální spekulanti.
2. Klaus potom uvádí další argumenty de lege lata a říká, že faktickými vlastníky se stanou ti, kteří momentálně vlastní pozemky, protože pokud je nebude možno vyvlastnit, budou si účtovat maximální ceny. Nerostné suroviny tak budou de facto privatizovány vlastníkům, kteří si pozemky nakoupili s vědomím, že jim mohou být vyvlastněny a k nerostnému bohatství tak přijdou jako slepí k houslím.
3. Z mého pohledu je víceméně jasné, že by nerostné zdroje měly být privatizovány, ale když jsem přemýšlel nad tím, jakým způsobem by se to mělo provést, nic jednoduchého mě nenapadlo. Privatizace současným vlastníkům pozemků nad nimi je pro mě zcela nepřijatelná, protože pro takovou privatizaci nevidim žádný důvod. To by se všechny nerostné suroviny mohly privatizovat třeba do mých rukou. Připadalo by mi to stejně opodstatněné.
4. Účelem daného zákona navíc zcela jistě nebylo takto tajně zprivatizovat nerostné suroviny. Pokud by to bylo účelem nějakého zákona, musí o něm proběhnout seriózní debata s vědomím toho, co to znamená.
—
Václav Klaus si možná myslí, že nerostné suroviny má stát vlastnit, ale já to v odůvodnění jeho veta absolutně nevidím. Pokud takový názor zastává, pak je to hodno kritiky (stejně jako to, že se nepostavil — pokud je mi známo — na obranu malých akcionářů).
A i kdyby si tedy skutečně myslel, že nerostné suroviny má vlastnit stát, nedělá to z něj socialistu ani prodejnou děvku (obě reakce jsem zaznamenal). Existují i libertariáni s takovým stanoviskem.
(Nechci z toho dělat filozofický článek, ale na první pohled se mi zdá, že přivlastňování nerostných surovin homesteadingem pozemku nad nimi má celou řadu problematických míst. Ale to nechme na jindy.)
—
Pokud v té argumentaci někdo vidí něco jiného, vyzývám ho, ať to vyargumentuje.
Pěkně napsáno,ale nemyslím, že takto provedená privatizace by byla na škodu v dlouhém období. Zákon možná není úplně koncepční, ale přesto otevírá dveře většímu respektu k soukromému vlastnictví – to za případné komplikace stojí a za tím si stojím já.
Klausova argumentace je technokratická, tento zákon není vhodný protože mění důsledky jiného zákona.
To, že Klaus zmiňuje určitá fakta a jiná ne, je vyjádření jeho priorit. Ne přímé, ale nepřímé. Klaus nemá problém říci svůj názor v jiných věcech. Lze usuzovat (a ne s jistotou), že soukromé vlastnictví pro něj není až takovou prioritou jak by sis mohl myslet. Není to 100% výrok, to ne. Jde pouze o pravděpodobný názorový nesoulad.
Takže ty teď usuzuješ, že Klaus je skutečný a důsledný obhájce soukromého vlastnictví, víceméně podle toho, že neřekl že není. Což vzhledem k jeho jiným činům v této oblasti a jeho rétorice je relativně nejistá půda.
Myslím, že v dlouhém období (které by navíc bylo docela krátké) by to vedlo jenom k tomu, že by byl přijat zákon, který by vyvlastnění opět umožňoval. To se tak stává u špatně projednaných věcí.
Napsal jsem: “Václav Klaus si možná myslí, že nerostné suroviny má stát vlastnit, ale já to v odůvodnění jeho veta absolutně nevidím. Pokud takový názor zastává, pak je to hodno kritiky (stejně jako to, že se nepostavil — pokud je mi známo — na obranu malých akcionářů).” Víc k tomu nemám co říct. :)
Napadlo mě, že státy taky vlastní nerostné suroviny, protože se jejich území rozprostírá nad nimi.
Ta údajná hysterie se však nezvedla kvůli tomu, kdo má být vlastníkem nerostného bohatství, ale kvůli vyvlastňování pozemků. Máš pravdu, že zákaz vyvlastňování kvůli těžbě fakticky privatizuje nerostná ložiska do rukou majitelů pozemků nad nimi. Nechci spekulovat, jaká vlastnická práva k nevytěženým nerostům jsou “spravedlivá”. Pokud však jakékoliv jiné řešení vyžaduje porušení vlastnických práv k jiné věci (vlastnictví nerostů a pozemků jsou dvě různé věci!), pak současná novela horního zákona je pro mne logicky nejlepším řešením.
Navíc Klausovo zdůvodnění – vyvlastňování kvůli těžbě je ok, protože se vyvlastňuje se i v jiných oblastech a v jiných zemích – je hodně ubohé.
“(stejně jako to, že se nepostavil — pokud je mi známo — na obranu malých akcionářů).”
Mohu se zeptat, o co jde? Vím, že je to spíše okrajové, ale zajímalo by mě to.
Robert Antonio: Pro mě neni. :) IMHO to neni zdůvodnění, ale zasazení do kontextu. Něco ve smyslu: “podívejte, děje se to i jinde, takže toto není taková tragédie, jak to možná vypadá.” Možná ti připadá ubohý i to, ale mně to v souvislosti s timhle vetovanym zpraskem připadá přijatelný.
v6ak: http://trhy.mesec.cz/clanky/squeeze-out-nuceny-prodej-akcii-bez-toho-abyste-mohli-mluvit-do-ceny/
Zdravím, myslím, že se Vám to povedlo vcelku slušně zhodnotit. Jenom doplnění: Stát je vlastníkem vyhrazených nerostů, nevyhrazené nerosty patří majiteli pozemku. Těžba vyhrazených nerostů je “hornická práce” těžba nevyhrazených nerostů je “práce prováděná hornickým způsobem”. Každá z těchto prací má vlastní prováděcí vyhlášku a liší se nároky na těžaře.
Místo “majitel” by možná bylo lepší používat slovo “správce”, protože stát ložiska nerostných surovin netěží, ale nastavuje pravidla pro jejich těžbu a nakládání s nimi, prostřednictvím Českého báňského úřadu. Zisk z těžby patří těžařům, kteří z něj odvádějí daně jako z každé jiné činnosti. Navíc jsou odváděny povinné poplatky: poplatek do fondu životního prostředí, který se použije na odstraňování následků hornické činnosti jako např. sanace poškozených staveb, rekultivace… a poplatek z dobývacího prostoru, který připadne obcím. A tady bych asi viděl potřebnost změny – poplatek z dobývacího prostoru by měl připadnout majiteli pozemku nikoli obci.
Tomáš Pajonk: Nerostné bohatství k pozemku nikdy nepatřilo, historicky patřilo vždy státu. České země patřily k prvním, které měly těžbu ošetřenu Horním zákonem už za Václava II.
Znamená to, že nerostné suroviny by se musely privatizovat.
Můžeš mi vysvětlit tu logiku, že když se něco děje jinde, tak to nemůže být taková tragédie? Pamatuji si, jak probíhalo nucené vysídlení Libkovic a tragédie to tedy byla. Při zrušení územních limitů čeká Horní Jiřetín se stávajícím zákonem stejný osud.
Nepsal jsem, že nemůže, ale že není. O vysídlování se nebavíme.
Jaký je faktický rozdíl mezi vysídlením a vyvlastněním pozemku, na kterém máš barák?
Díky, to vyvlastnění akcií je celkem brutál.
Jinak, když tak nad tím přemýšlím, možná by to nechání nerostného bohatství vlastníkům pozemku byla nejméně špatná varianta.
Možná by to byla nejmíň špatná varianta (nesouhlasim), ale mělo se o ní v tom duchu diskutovat. A ne to udělat jaksi mimochodem.