(Ne)krátce o plesech

Dříve než se dostaneme k zápisu o plesu, musím napsat dvě věci, na které bych jinak zapomněl. Alice (na fotce vlevo) se celý roky jenom učí, aby se dostala na meducínu. Že prej přijímačky tam jsou moc těžký, ale berou tam i podle průměru. Nevim, jak to udělala, ale na vysvědčení dostala jenom jednu dvojku, což údajně převyšuje numerus clausus 1. LF UK. Jestliže je to pravda, tak gratulace, jestliže není, posíláme pěknou písničku.

Druhá informace se týká Amy (na fotce vpravo). Tato fenečka se pod kostelnobřízovskou krutovládou dožila svých prvních narozenin. Již první rok jejího psího života byl poznamenán Radovanovou výchovou. I jí posíláme gratulace.

Ale teď už k plesům. Nejlepší ples všech dob měli samozřejmě Déčáci. Nejhorší ples všech dob měli potom Malý Déčáci. Ostatní plesy se pohybují v tomto rozmezí, někdy je líp a někdy hůř.

Víte, mně maturáky připadají samy o sobě tak nějak trapné. Asi stejně jako maturity. Vloni jsem o tom nemohl (nebo spíš nechtěl) mluvit, ale letos už to můžu říct na plnou hubu ;) .

Lidi, co se na sebe celé čtyři roky nemůžou ani podívat, natož se třeba dokonce pozdravit, se snaží předstírat, jaká jsou (s)parta. Vrchol všeho je, když si to pak napíšou na tričko. “Správná parta” — bože. Nevím, jestli jim tohle předstírání party někdo věří, ale já rozhodně ne. Na to znám lidi až moc dobře.

Ze stejného důvodu nedokážu pochopit dary třídním (a jiným) učitelům. Tedy já chápu, že někdo může mít pocit, že jeho třídní učitel je formát a že si jako projev úcty zasluhuje být obdarován. Proti tomu nemám nic. Ale trvám na tom, že by mělo jít o dárek pouze pro něj (nikoliv pro jeho rodinu, kterou nikdo nezná) a o dárek víceméně symbolický. Konkrétně o tomhle jsme se pohádali jako psi a já osobně jsem byl vzteklej a nasranej, protože jsem se svojí logickou argumentací prakticky nebyl vyslyšen a dárek se odsouhlasil jakýmsi postdemokratickým způsobem, kdy o něm rozhodla skupina vyvolených a my ostatní jsme to mohlli jenom odkývnout. Radši jsem potom onemocněl :)

Měl bych námitky proti tomu manifestačnímu způsobu předávání dárku na plese před svědky. Obyčejně, když někomu dávám dárek, tak ho dávám jemu, ne čumilům. Ale ve světle toho všeho, je to to nejmenší. Další věcí je také vytunelovaný třídní fond, že.

Co nemůžu pochopit vůbec, je obdarování nesnášeného učitele. Až někdo vysvětlí, proč dal dárek někomu, kdo čtyři roky dělal jenom zlo, asi spadnu ze židle. Nechci na žádného takového učitele poukazovat, ale mnohý příklad známe…

Dementi: V otázce, zda dát dárek naší třídní, jsem hlasoval samozřejmě pro.

Další iracionalitou maturiních plesů je, jak všichni touží po tom, aby právě oni měli ten nejlepší a nerozroštovanější ples. To nejlepší a nerozroštovanější předtančení, to nejlepší a nerozroštovanější překvapení, ty nejlepší a nerozroštovanější půlnoční noviny a holky chtěj bejt všechny ty nejhezčí královny plesu, přestože ti, co nejsou slepí a blbí, to dokážou odhadnout už předem, jak tohle všechno dopadne.

Tahle snaha mi připadá absurdní. Když vidím lidi, kteří za celých pět let dokázali pouze mlčky sedět v lavici, jak se před maturákem hrnou do těch nejblbějších kreací, jenom aby… aby co vlastně?… je mi trapně za ně. V myslích mnohým je potom maturitní ples oficialita převyšující svou vážností inauguraci prezidenta republiky. Podle nich nikdo nesmí mluvit, nikdo se nesmí usmát, v žádném případě nesmí zakopnout a nesmí se ani uprdnout. Přitom ve skutečnosti je to jenom totálně trapná fraška.

Zjevný důvod toho všeho výše popsaného je, že strašná spousta lidí si bere vlastní maturák osobně. Je to iracionální, ale je to tak. Když řeknete o jejich plesu, že nestál za nic, chovají se jako malý spratek, kterému jste sebrali hračku. Proto mě mimochodem tolik baví říkat, že nejlepší byl ples Déčáků. Všichni, co nepatří k Déčákům (nebo áčákům) se z toho můžou pominout.

Tak. Doufám, že se mi povedlo urazit všechny, co to četli. Teď několik slov k poslednímu plesu.

Ten ples v pátek byl ale dost děsnej. Půlnoční překvapení měli dokonce trapnější než my. Ani jsem ho nepochopil. Na stužkování se už z tradice nedívám, protože to je větší nuda než Tři orlí pera. Na plesy nechodím ani kvůli tanci, neb to je činnost, které nerozumím a které neholduji (a kterou neumím). Chodím tam, protože se tam vždycky (dobře, tak většinou) dá potkat spousta zajímavých lidí, se kterými se dá mluvit. Úplně nejlepší jsou taková ta srdceryvná témata, někdy dokonce sdělovaná beze slov, pouhou řečí těla. Tato jsou dokonce lepší než témata kdo, kde, s kym a za kolik. S machysem nás taky vždycky bavilo pronést něco společensky nevhodného a pak se bavit nad reakcemi :mrgreen:

To všechno ten poslední ples samozřejmě splnil. Jenže zvukař byl idiot a pustil muziku (tradičně dosti sračkoidní) tak nahlas, že se na sále (asi ARO) nedalo mluvit. Takže jsem byl skoro celou dobu dole v putyce. Jak jsem říkal, dost bodů plesu sebralo půlnoční překvapení. A co mě totálně dorazilo, byl konec tak brzo po začátku. Už ve dvě! U nás asi nikdy nepochopí, že muzika hraje, dokud se lidi baví. Je to ksindl!

V zájmu mnoha učitelů bylo, abych je nepotkal, což se naštěstí povedlo. Tak snad se to zejtra povede zase. Přeju třídám, co maj ples zejtra, aby byl lepší.

Důležitý přídavek: Radek se na plese choval jako utrženej z řetězu a způsobil tam — považme — víc trapasů než machys. Hlavní číslo si přichystal hned na začátek, aby tím všechny ohromil. Když jsem se Brodyho zeptal, proč na ples nejde Jirka Fábri, vykřikl Radek směrem k Brodymu: “Já myslel, že ty jsi Fábri!” Nedosti na tom. Já jsem mu nerozuměl a zeptal jsem se, co řekl. Radek neváhal a s laskavým výrazem dobrého vojáka Švejka zopakoval: “Já myslel, že tohle je Fábri.” :mrgreen:

12 thoughts on “(Ne)krátce o plesech”

  1. no tyvole… :shock:

    dárky – dávaj se na plese učitelům, páč je to zažitá tradice, tim pádem i taková společenská slušnost. A nikdo nechce bejt jako první taková sviňa a nedát svýmu učiteli nic. Myslim, že by to bylo i docela trapný pro obě strany.

    dárky před svědkama – To bejt nemusí, nevadilo by dát jim dárky někde o samotě. Stejně jako nevadí dát jim je na plese veřejně. A jestli je jedinej argument to, že dárek dáváš jemu a né čumilům, tak je dost slabej. Divim se, že si nenapsal něco podobnýho i po předání maturitního vysvědčení. Tam sou přece taky rodiče. Přitom to vysvědčení dávaj tobě a ne čumilům.

    touha mít nejlepší ples – nevim co ti na tom připadá iracionálního. Je uplně přirozený, že když člověk něco dělá/organizuje, chce aby to za něco stálo. A maturitní ples je pro drtivou většinu první taková akce, kterou mají na starosti. Mají jí zorganizovat a všichni si přejou aby se vydařila a proběhla bez problémů. Je to jejich dílo a je teda uplně přirozený, že se snaží aby byl co nejlepší a měli na něj co nejlepší vzpomínky. Jak na celej ples, tak na předtančení, překvapení atd…

    A že chce každá holka bejt nejhezčí královna maturáku? Na tom se ti zdá divnýho zas co? Jsou to holky prostě. Na plese je milion lidí, co se na ně budou dívat, milion foťáků, je to událost, kterou si budou pamatovat do smrti, proto chtějí vypadat pěkně. Na konci jsou pak spokojený jak ony, tak i ostatní, protože se měli na co dívat. Spokojený jsou vlastně uplně všichni, jenom ty ne, protože je to všechno iracionální, žejo:)

    Se zbytkem pak už buď souhlasim, nebo mi nepřišel tak zarážející abych na něj musel odpovídat:)

  2. jedine, s cim souhlasim, je to, ze je hloupe hrat si na bezvadnou partu, kdyz vsichni vedi, ze to tak nebylo… ale my sme si na to tak nejak nehrali, proste co bylo potreba udelat spolecne, na tom sme se nejak shodli, zadne dojemne objimani, sentimentalni napisy na trickach a serpach… na serpu sme si dali to, co nas “doopravdy spojovalo” – heslo “coze, my neco pisem”, to se s nami neslo od primy a tomu sme se vzdycky vsichni zasmali (i sprti, co vzdycky vedeli, co se zrovna pise). podle me je to nejlepsi cesta – kdyz si lidi nesednou, tak by meli zachovat primereny odstup, oba extremy – nenavist az za hrob a dementovaní vseho, co rekla druha strana; a naopak sentimentalni predstirani jakozesmekamaradi – mi prijdou nejen hloupe, ale i nedustojne.

    jinak ples mi prisel hloupy do te doby, nez sem si ho sama prozila… je to pravda trochu nadnesene a nekomu to muze pripadat trapne, ale je to pro lidi vetsinou prvni velka udalost, tak se nediv, ze sou namekko;)

  3. woe… vy jste nezažili loučení s kalym v autě při návratu z MAZCE…. my dva jsme vlastně byli poslední…. tim, že jsem vystoupil z jeho vytuněnýho golfa jsem vlastně zabil Déčáky :cry:

  4. Souhlas s milanem :)

    Btw. já si na maturák uprd, možná proto to byl ten nejrozroštovanější ze všech ;)

  5. hm.. koukam, že zdenis vylez z díry a spamuje diskuze.. škoda že s sebou nepřibalil trochu svého teplého humoru..

  6. Mejla:

    Když se vžiju do toho, že bych já byl učitel, tak: Trapně bych se cejtil, kdyby mi někdo dával před čumilama a kdyby mi někdo dával dárek v hodnotě tisíců až desetitisíců. Asi bych ho ani nepřijal. Naopak pokud by mi někdo dal dárek tak, jak se podle společenský tradice dárky dávaj, tedy soukromně, byl bych potěšen.

    Jestli ti neni jasnej rozdíl mezi vysvědčením (které se obvykle předává slavnostně) a dárkem, tak se obávám, že za to ale nemůže muj článek.

    Pokud jde o to mít co nejlepší ples, to je samozřejmě racionální, ale pokus mít ples nejlepší (asi ze všech plesů světa?) je totální kravina (důvody popsány v článku). Mimochodem by mě zajímalo, proč ještě ani jeden ples, na kterym jsem byl, nestál ani za zlámanou grešli.

    S holkama dtto.

    Chtěl bych vidět ty “uplně všechny” spokojený. Kromě toho mi neni jasný — i kdyby to byla pravda — proč bych si jako Švajner musel myslet to, co si myslí “uplně všichni” a nemoh poukázat na iracionalitu jenom proto, že “uplně všichni” jsou stádo ovcí a voliči sociální antidemokracie.

    Tvojí debilní invektivu jsem vymazal.

Comments are closed.