Serena Williams

Serena Williams nebo Serena Williamsová?

Milé děti, dnes si povíme něco o tom, jak se Švanda dudák vypravil do světa, jak zmoudřel (heh) a jak se přitom vypořádal se jmény.

To jsem takhle trávil dlouhé internátní večery a podvečery a rozjímal jsem o všem. No ovšem! Postupně jsem se dopracoval až k nečekaným věcem a názorům, které stály v přímém rozporu s mými bývalými názory. S tim se ale už holt nedalo nic dělat. No, taková je doba!

Teď poslyšte, milé děti, k čemu jsem v rozjímání dospěl.

Jednoznačně přechylovat! Tedy tam, kde to není lámání přes koleno. Proto říkejme Steffi Grafová, ale neříkejme Ču Sung-Wuová nebo zpěvačka Cherová.

Čeština je prostě už tak udělaná, že používá skloňování. A ona se ta nepřechýlená jména nedají dost dobře skloňovat, aby z toho bylo patrné, že jde o holku. Navíc nesklonných slov máme zavedených jenom pár, např. kupé, a znějí divně a dost lidí některá z nich skloňuje podle nějakých vlastních pravidel.

Často uváděný mylný argument, který i mou mysl na dlouhou dobu zatemnil, zní: Ale ta ženská se tak nejmenuje. No, to je sice fakt. Ale já se taky nejmenuju Pánkem, a přesto mě nijak nepohoršuje, když někdo řekne, že byl někde „s Pánkem“. Stejně tak nemůže Simpsona pohoršovat, že někdo byl někde s „Simpsonem“ a Simpsonovou (která se ve skutečnosti jmenuje Simpson) nemůže pohoršovat, že někdo byl někde „se Simpsonovou“. A pokud to někoho z nich pohoršuje, tak je to blbec, který nevidí za hranice svého národa a neví nic o cizích jazycích.

Typickým příkladem takového blbce je již tradičně bruselský úředník (politik?), který vlastní hlavou vymyslel, že se slovo „euro“ nesmí v žádném jazyce skloňovat. Co naděláme, když pak věty v některých jazycích postrádají smysl? Nenaděláme nic. Holt, taková je doba!

Stejně tak by někdo mohl prohlásit, že to není žádná Bekhemová, ani Bekhem, ale ‘bɛk.əm. Prostě a stručně — tato demagogie nemá konce a nikam nevede. Národy si uzpůsobují jména a cizí slova tak, aby se jim nejlépe vyslovovala. Ono přehazovat v jedné větě tam a zpátky přízvuky není ani nic jednoduchého ani nic příjemného na poslech.

Williams porazila Henin. Celé to sledoval otec Williams. Williams sešel po zápase na kurt. V přímém přenosu jsme slyšeli, jak Williams říká, že to byl dobrý zápas. A teď mi prosím řekněte, kdo v tom zápase vyhrál a kdo mluvil do kamery. A sestry Williamsovy, ech Williams, uf Williamsojc odjely domů.

Ve většině případů pomáhá říkat křestní jméno, protože to většinou sklonit jde. Avšak říkat neustále křestní jméno, titul, funkci nebo zaměstnání je celkem na nic.

Sami jistě dokážete přijít na spoustu slov, která se od své původní výslovnosti poněkud liší. Už jednom jsem psal, že místo hajzlu by se mělo auf Hochdeutsch říkat hojschen nebo česky domeček. Nebo se nám třeba lépe říká lídr i s tím r na konci. Lidi to mají rádi takto.

Podobné to je se slovy jako president nebo filosofie. Nejsme Španělé, kteří José vyslovují jako Chosé. My vyslovujeme Chozé, prezident, filozofie. Jsem pro to, aby se psalo třeba prezident a filozofie, ale na druhou stranu jsem zásadně proti, aby se psalo kapitalizmus, komunizmus apod. Jsem trochu rozpolcen :mrgreen: . A s diskusí si moc neumím poradit, protože spousta lidí tvrdí, že se to má číst (a tedy i psát se s), ale ještě jsem nikdy neslyšel, v čem by zrovna diskuse měla být tak odlišná od prezidenta nebo filozofa.

Ještě se zmíním o místních jménech. Zkráceně jsem o tom mluvil při svojí maturitě z češtiny. Někteří lidé jsou úplně říční ze jmen jako Drážďany, Řím, Lipsko, Celovec, Lisabon atd. Tyto názvy měst bych rozdělil do dvou skupin. Původ některých je prostě v tom, že původní název se říká trošku špatně, takže se to jenom upravilo na českou pusu. Původ těch dalších je v tom, že tam nežijí jenom Germáni, ale i Slované, a ti tomu říkají prostě jinak. To je příklad měst jako Chemnitz, Bautzen, Cottbus, Klagenfurt atd.

Česky se jim říká (Saská) Kamenice, Budyšín, Chotěbuz, Celovec. Jak se na to přišlo? V prvních třech žijí Lužičtí Srbové a ty jim říkají Kamjenica, Budyšin, Chośebuz. V Klagenfurtu zase bydlí Slovinci a ti mu říkají Celôvec. Tak odtud pramení české názvy 😉 .

Malá poznámka na závěr. Název Lipsko (stejně jako Ralsko) se mi vůbec nelíbí, protože –sko znamená v češtině země, resp. se používá na označení země.