Skloňování

Jel jsem autobusem ze školy poslouchaje rádio (takže klasická situace). Pouštěli reklamy a já nepřepnul na jinou stanici. To byla velká chyba, protože jsem dostal pěknou facku. Internet od Volný :-[===

To se jako ta firma jmenuje Volná (noha)? Ale kdež. Je to firma Volný. Asi nějací šíbři rozhodli, že dneska je ultra mega hyper pipe kůl, když se neskloňuje, nebo co. Ale mně je z toho na blití.

Viděl jsi Ztraceni?; Znáš tu… no tu, jak hraje ve Ztraceni? :-[=== To je tak složité říct Ztracený (Ztracené) nebo ve Ztracenejch (ve Ztracených). Trhá mi to uši!!!

Už jsem tu o tom jednou psal. Stala se zajímavá. Hnus, velebnosti.

Kryštof. Richardu Krajčovi asi nestačilo, že se naprosto znemožnil textem s kufry plných něhy. Prohlásil o Leošovi Marešovi, jehož texty jsou takových prasáren prosty, že skládá školní básničky. Poté ale neváhal a složil text mezi patry vysokých jak tatry. Tuž kurwa, v Ostravě nezname sedmy pad?

Bonusy: Rojův Hitgen
Elektronický lexikón slovenského jazyka (proč nemáme v češtině to samý?)

5 thoughts on “Skloňování”

  1. S názvy firem je to složitější… Často je jméno nesklonné (protože je třeba cizího původu atd.), takže se požívá nominativu jmenovacího: firma Sony, bez firmy Sony, s firmou Sony…

    Pokude mám spojení firma Volný, pak je to ten samý případ: firma Volný, bez firmy Volný (*bez firmy Volné), s firmou Volný (*s firmou Volnou)

    U příkladu jedna (firma Sony) lze obecné jméno vypustit – výrobek od Sony.

    U příkladu číslo dvě při vypuštění obecného jména dojde k popsané zpotvořenosti – pokud je názvem slovo domácího půodu, běžně sklonné, pak to tahá za uši.

    Za chybu bych neoznačovala to, že se to neskloňuje (u názvů firem je to vcelku běžné, navíc skloňováním může – zvlášť v mluveném slově, kde nejde neznačit velké písmeno, dojít k záměně s obecným jménem), ale to, že je vynecháno obecné jméno. Rohodně mi bude znít lépe “Internet od firmy/… Volný” než “Internet od Volného”.

    Stejně tak bych řekla “…tu, co hraje v seriálu Ztraceni”, než “tu, co hraje ve Ztracených”

    🙂

  2. My přece víme, jak k tomu došlo 😉

    Kdybych měl podle tvého vzoru skládat všechny věty, asi by mě nikdo nenechal dokončit myšlenku, jak by byla natažená 🙂

  3. jenže předmětem toho, co sem psala, neni jen popis, jak k tomu došlu, ale jistá polemika s tvým přístupem (“mělo by se skloňovat”) – já říkám, že by se nemělo skloňovat, ale mělo by se nevypouštět obecné jméno…

Comments are closed.