Po přehození času na správný se necítím, jako bych přejel z Doveru do Calais, ale jako bych přijel minimálně z Brisbane do Portorika.
Vstávám brzo a usínat začínám tak kolem páté.
Zrušte letní čas!
Tag: život
Dopis do Štrasburku
Vážený pane předsedo (président), milý Radare,
Bolestivě mě zasáhla informace, že prý si v cizím městě nevíte rady. Přijměte proto prosím několik snad nepříliš smělých rad. Continue reading “Dopis do Štrasburku”
Kávové nebe
Stala se mi tuze nemilá věc. Musel jsem si dát kafe v Coffee Heaven.
Musel jsem totiž s někym sejít a muselo to bejt tam. A já mám strašnou vlastnost, že chodim včas (na rozdíl od všech ostatních lidí). No a tak jsem tam byl první. Takže jsem si musel objednat. Letmo jsem zhlédl nápojový lístek a rozhodl se pro presso. Byly to nekřesťanský prachy, ale dalo se to přežít.
Bylo mi řečeno, že to by byl jenom takovej malej panák, takže to pořádný presso že stojí zase ještě víc. Neměl jsem na výběr. Continue reading “Kávové nebe”
Rychlokurs misantropie
Motto:
Konkrétní člověk může bejt fajn, ale lidi jsou pěknej ksindl.
~Arthur Dent
S většinou diagnóz se dá žít snáze než s většinou lidí.
~Pixy
Už jednou jsem tu v nějakém článku tak bokem zmínil článek Z deníčku misantropa. Jsou to zlatá slova.
Pro dnešní chvilku misantropie jsem si vybral dvě věci. Continue reading “Rychlokurs misantropie”
Doba šílí, nebo je vymknutá z kloubů?
Moc jsem toho sem vposled nenapsal, já vím. A to jsem si kolikrát říkal: To jde okamžitě na blog. Ale nešlo. Taky jsem měl sto chutí ublognout se o kdejakých věcech, jenže to bych xmrti urazil půl světa.
Projděme si to v neuspořádaném pořádku. Continue reading “Doba šílí, nebo je vymknutá z kloubů?”
Žlutý
Až dnes. Až dneska se mi stalo, že jsem si špatně zarezervoval jízdenku a zjistil to až ve chvíli, kdy jsem měl baťoh v kufru autobusu. Osobně jsem očekával, že se mi to stane při druhé jízdě nejpozději, takže jsem nadšen :) .
Naštěstí bylo volno hned v dalším autobuse. A maj v něm net, jak vidíte :)
Jenom ten šejdíř v metru mě štve :???:
Zemřel génius (aktualizováno)
Včera ve věku 90 let zemřel Arthur Charles Clarke, CBE (česky).
Protože takový člověk si nezaslouží, abych jakkoliv odflákl článek o něm, přenechám to raději jiným, povolanějším.
Budiž mu země lehká.
Astrologii nevěřím. Jsem střelec a střelci jsou skeptičtí.
~ Arthur C. Clarke
Chci něco, co nikdo jiný nechce
Svět se zbláznil. Lidi si na práci kupujou věci, které jsou hezké, ale zato nefunkční. A my ostatní trpíme.
Chtěl bych si koupit notebook. Moje podmínky jsou jasné:
1) Cena do 15 tisíc. Spíš lehce přes 10.
2) Normální rozměry displeje, tedy 4:3 nebo 5:4.
3) Matný displej.
4) 1GB operační paměť
5) Výdrž 3 hodiny je málo.
Myslíte si, že něco takového existuje? Zapomeňte. Continue reading “Chci něco, co nikdo jiný nechce”
Místo v autobusu
Sednul jsem si do autobusu a jako vždy pozoroval dění kolem. Snad pokaždé se stane, že někdo chce sedět s někým jiným, než s kým sedí. Slušně či méně slušně požádá o výměnu místa. Mně samotnému už se stalo několikrát, že jsem byl požádán. Samozřejmě jsem vyhověl. Vyhověl zatím každý, co jsem měl možnost vidět.
Až dnes! Mladík byl velice slušně požádán milou slečnou, zdali by si nemohl sednout na pětku. A on řekl, že ne. :shock: Jo, kdyby to byla jednička nebo dvojka, ještě bych našel možná kousek pochopení (nenašel, ale ta věta líp vyzní), ale co mu vadí na pětce? Ne-chá-pu!
(Ne)krátce o plesech
Dříve než se dostaneme k zápisu o plesu, musím napsat dvě věci, na které bych jinak zapomněl. Alice (na fotce vlevo) se celý roky jenom učí, aby se dostala na meducínu. Že prej přijímačky tam jsou moc těžký, ale berou tam i podle průměru. Nevim, jak to udělala, ale na vysvědčení dostala jenom jednu dvojku, což údajně převyšuje numerus clausus 1. LF UK. Jestliže je to pravda, tak gratulace, jestliže není, posíláme pěknou písničku.
Druhá informace se týká Amy (na fotce vpravo). Tato fenečka se pod kostelnobřízovskou krutovládou dožila svých prvních narozenin. Již první rok jejího psího života byl poznamenán Radovanovou výchovou. I jí posíláme gratulace.
Ale teď už k plesům. Nejlepší ples všech dob měli samozřejmě Déčáci. Nejhorší ples všech dob měli potom Malý Déčáci. Ostatní plesy se pohybují v tomto rozmezí, někdy je líp a někdy hůř. Continue reading “(Ne)krátce o plesech”