Zlatá medaile Jak jinak než zlatá medaile Kačeny Neumannový. Katka už přivezla mnoho medailí, prozatím však ne zlatou. Nejblíže ke zlatu měla v dopingové kombinaci na loňských hrách, kde v těsném sprinterském souboji podlehla Kanaďance Beckie Scott. Původně to byl souboj o bronz. Po dvojnásobné diskvalifikaci Rusek se však Kanaďanka dostala až na vrchol.
Letos byla smůla, že Kateřiny parádní disciplína, tedy desítka volně, nebyla v programu Her. Namísto ní desítka klasicky. Ani jsem nepočítal s tím, že by se na této trati Šumavanka ucházela o olympijský grál. Větší naděje jsem oprávněně vkládal do skiatlonu. A pak přišlo to, co přijít muselo. Jinak by to nebyl pravý olympijský dojemný příběh. V posledním velkém závodě své kariéry získala Káča vytoužené zlato. Celý svět obletěl záběr s vysílenou závodnicí, k níž přibíhá dvouletá dcerka. A komentátor Čapek musel být málem resuscitován, jak prožíval posledních dvě stě metrů.
Stříbrná medaile Pánské běhy na lyžích, s Lukášem Bauerem v čele. Lukáš udělal na těchto Hrách historický zápis, když vyhrál onu stříbrnou medaili. Ukázal tak, co všechno umí Krušnohoráci. I Martin Koukal, Jirka „Magi“ Magál a Milan Šperl ukázali, co v nich dřímá. Mohli jsme brát medaile v maratónu i ve štafetě. Zpráva do budoucna je jasná ― máme na čem stavět.
Bronzová medaile Martina Sáblíková. Ve své parádní disciplíně ― rychlojízdě na bruslích na 5 km ― zajela pouze o 8 desetin pomalejší čas než bronzová medailistka. Zajela juniorský světový rekord a pochopitelně i osobní. A to na trati, kde rekordy moc nepadaly. Přemáhala zranění. Těžko mohla udělat víc. Velká naděje pro hry ve Vancouveru.
Hokejisty neocením, protože to vnímám přesně jak to řekl Pavel Kubina: Jsme jako Brazílie, zlato nebo neúspěch. (Malá poznámka: Zajímavé, že u Brazilců to všichni berou jako jasnou věc, ale u Kanaďanů jim to na srdci leží.)
A nyní k propadákům:
Bronzová malina Pokažená biatlonová štafeta. Měli jsme to skvěle rozběhnuté. Vypadalo to dokonce na souboj o zlato. Škoda, že to Pavel Vítek tak zazdil. A škoda, že to byl zrovna on, takový zkušený závodník. Před stojkou se nepochopitelně dral před Němce, ztratil spousty sil a ani na osm nábojů nepokosil všech pět terčů, takže musel do trestného kola. Stále jsme ale hráli o medaili. Až poslední stojka Michala Schlesingera nás z tohoto boje definitivně vyřadila. Na mezičase po střelbě byl dokonce na šestém 5 sekund za Olem Einarem Björndalenem z Norska, na kterého měl v úvodu minutový náskok. Tuto ztrátu dohnal a opět se zcela nepochopitelně dral před tohoto famózního běžce, který si ale na cílové rovince páté místo s přehledem pohlídal. Takže pro příště, chlapci: Naučte se závodní taktice, střílejte přesněji a také rychleji.
Stříbrná malina Jakub Janda. Škoda, že ho znám tak dlouho a tak dlouho sleduju skoky na lyžích. Jak jsem mohl být takový hlupák a mohl mu věřit?
Zlatá malina Amatérismus. Štafeta běhu na lyžích. Ti kluci měli snad na zlato. Bohužel, někde se stala chyba. Český amatérismus opět zafungoval. Stejně tak v Kotalíkově případě. Nebo opět v běhu na lyžích, kdy si Kožíšek s Koukalem ve sprintu navzájem nijak nepomohli. Všechno bylo završeno absolutní nespoluprací na maratónu. Namísto aby se chránili, padali přes sebe. Ouvej, ouvej.