Václav Klaus míří do Cato Institutu. Co to je?

Českými médii proběhla zpráva, že po konci svého mandátu zamíří Václav Klaus do amerického Cato Institutu, se kterým bude spolupracovat coby distinguished senior fellow. V článcích se však dle mého názoru nepodařilo českého čtenáře s tímto institutem příliš dobře seznámit. Chtěl bych to na těchto řádcích napravit.

Cato Institute (do češtiny snad přeložitelné jako Catonův institut) je organizace provádějící výzkum v oblasti politiky — tedy think-tank, který je oddaný principům svobody jednotlivce, omezené vlády, volných trhů a míru. Jeho odborníci a analytici podnikají nezávislý, nestranický výzkum v širokém spektru politických témat.

Institut byl založen v roce 1977 a pojmenován po Cato’s Letters, což byla série esejů publikovaných v Anglii 18. století, které představily vizi společnosti bez nadměrné vládní moci. Tyto eseje byly pojmenovány po římském státníkovi Catonovi mladším, který se postavil Caesarovi a raději spáchal sebevraždu, než aby žil pod jeho vládou. (Často se plete s Catonem starším, jeho pradědečkem, který je známý touhou po zničení Kartága.)

Zmíněné eseje inspirovaly americkou revoluci a obhajoba jejich jednoduchých, nadčasových principů zmíněných výše je dnes ještě důležitější, než by si Otcové zakladatelé mohli představit. Společenská a ekonomická svoboda není pouze nejlepší politikou pro svobodný národ, je to nezbytný základ pro budoucnost.

Cato Institute není prodlouženou rukou žádné politické strany. Je to libertariánský (liberální v klasickém smyslu slova, chcete-li) think-tank — není tedy konzervativní, jak se v našich médiích objevilo. V uplynulých dnech např. zaslal amicus brief Nejvyššímu soudu USA s názorem, že zákon o obraně manželství (DOMA) je protiústavní, protože diskriminuje homosexuální páry. V jiných případech vystupuje na obranu prvního (svoboda slova), druhého (držení zbraní), čtvrtého (ochrana před excesivními policejními prohlídkami) dodatku jakož i všech ostatních částí ústavy.

Je pravdou, že v poslední době kritizuje prezidenta Obamu, ale když byl u moci George Bush, kritizoval jeho. Republikáni i demokraté se vizi otců zakladatelů velmi vzdálili a je třeba jim to neustále připomínat a ukazovat americkým voličům, že přijímané zákony jsou protiústavní, jaké budou dopady nejnovějších regulací a jaké regulace by byly efektivnější. Záběr však není omezen pouze na americkou politiku; součástí Cato Instititu je i Centrum pro globální svobodu a prosperitu a institut se zabývá politikou na celém světě — např. pádem železné opony nebo eurozónou, tedy předpokládanými tématy, na kterých bude právě Václav Klaus s Institutem rád spolupracovat.

Profesor ekonomie a bojovník za svobodu jednotlivce Klaus se může samozřejmě zapojit do spolupráce i v jiných tématech jako je americká zahraniční politika nebo ekonomie globálního oteplování. Na globální oteplování samotné má Cato odborníka na slovo vzatého, Pata Michaelse, bývalého předsedu Americké asociace státních klimatologů, ve které zasedá jeden klimatolog za každý stát americké unie.

V minulosti s Cato Institutem spolupracovalo deset vítězů Nobelovy ceny za ekonomii, např. Milton Friedman, F. A. Hayek, Gary Becker nebo Ronald Coase. Jedním ze zakladatelů byl i Murray Rothbard, v češtině vyšly jeho knihy Peníze v rukou státu, Etika svobody a další.

Institut získává přes 80 % svých prostředků od mnoha individuálních podporovatelů a nepřijímá žádné vládní dotace. Cato Institute je plně profesionální výzkumnou organizací, a i když není z think-tanků ani zdaleka nejbohatší, je podle nejnovější studie Centra pro globální rozvoj (Center for Global Development) v přepočtu na dolar rozpočtu tím nejefektivnějším a neproduktivnějším.

V současnosti institutu předsedá bývalý dlouholetý CEO banky BB&T John Allison. Na adresu Klausova příjezdu uvedl: “Václav Klaus ukázal, že neochvějná důvěra ve svobodné trhy spolu se silnými vůdčími schopnostmi může národu pomoci setřást okovy komunismu. Těšíme se na úzkou spolupráci s tímto bojovníkem za svobodu.”

V mírně upravené verzi vyšlo ve včerejší MF Dnes (pdf).
Martin Pánek, šéfredaktor Laissez Faire a euroSEPTIK.cz a stážista v Cato Institutu