Pokud chcete číst jenom jeden jedinej blog na světě, pak rozhodně doporučuju číst blog Marginal Revolution autorů Tylera Cowena a Alexe Tabarroka, přičemž Cowen denně napíše tak pět až sedm článků a Tabarrok napíše jednou za pár dní jeden. Je to blog hlavně o ekonomii, ale rozebírá se na něm vlastně úplně cokoliv.

Cowen je velkej fanoušek dobrýho jídla, o kterym nedávno vydal knížku Ekonom jde na oběd. Taky je fanoušek novejch technologií, cizích kultur a všeho zajímavýho, takže na blogu odkazuje fakt na ledacos. Předevšim je ale hrozně chytrej a sečtělej (za tejden údajně prolítne desítky knih?) a i čtenáři jeho blogu jsou inteligentní, takže čtení blogu a komentářů je nesmírně obohacující. Bohužel normální člověk to nemá šanci všechno přečíst.

Když jsem se dozvěděl na poslední chvíli, že přednáší ve Washingtonu, nemoh jsem si to samozřejmě nechat ujít. Přednáška byla ale až někdy od osmi a v práci končíme v půl šestý. Hm, co se dalo dělat, musel jsem vypít tři velký piva.

Přišli jsme do sálu Filosofický společnosti, kde se přednáška konala. Přidělili nám místa v první řadě hned vedle Tylera Cowena a jeho manželky. Wow! Cowenovi byli úžasně neformální a hned se s náma dali do řeči. Wow!!!

Přednáška byla klasická cowenovská Velká stagnace, ale udělala na mě mnohem větší dojem než třeba jeho přednáška na TEDu. Na přednášku se podívejte, určitě stojí za hodinu vašeho života:

V čase 53:30 je moje otázka ohledně toho, zda si prof. Cowen nemyslí, že za Velkou stagnaci může vláda. Byl jsem nervózní jak prase — bohužel si myslim, že ty piva tý nervozitě spíš pomohly, než aby jí tlumily. Ani jsem neměl odvahu si ten dotaz ze záznamu pustit. (A buďte rádi, že mi nejsou vidět boty. Hned zejtra bych byl na všech módních blozích jako největší zlosyn. Ale fakt kvůli tomu nehodlám nachodit so jarních mil po Marylandu v botách k obleku.)

Neumim si asi představit horší pozici. Zásadně nesouhlasim s tim, co je Cowen o roli vlád říká, ale vim, že Cowen zná všechny moje argumenty (i spoustu dalších navíc), protože je fakt intellectual beast, jak říkáme my němčináři. Proto jsem se při přednášce i potom při neformálním rozhovoru snažil dostat z něj, proč se mnou nesouhlasí. Rozhodně byly jeho odpovědi zajímavý a inspirativní, ale pořád myslim, že to má nějaký mouchy.

Co následovalo po přednášce, bylo asi úplně nejlepší. S Cowenem jsme v družnym hovoru zůstali dlouho. Kolegyně stážistka, která vystudovala právo v Rusku, se teda celou dobu bavila s paní Cowenovou, která je taky původem Ruska a je taky vystudovaná právnička. Se z nich snad staly nejlepší kamarádky nebo co.

Z hovoru s Cowenem mám i tuhle rozmazanou fotku:

Žádnej drb o prof. Cowenovi jsem nezískal. Za celej večer ani jednou nezalistoval v žádný knize. A měl trochu opotřebovanej spodní lem jedný nohavice — to byl snad jedinej znak odtržený akademičnosti, kterej se mi podařilo objevit.

Na konci tam přišel nějakej americkej Sedláček a měl pocit, že se slovy “HDP neni všechno” nám to vytmavil. Cowen argumentoval po linii “Státy s vyšším HDP mají vyšší i jiné hodnoty, o které stojíte (životní prostředí, úmrtnost, kulturu,…)”, já jsem argumentoval po linii “Ale HDP je příjem. A čim vyšší mám příjem, tim víc věcí si můžu dopřát. (Takže HDP neni všechno, ale je to prostředek ke všemu.)” Ale chlápek vůbec neposlouchal a ještě několikrát zopakoval, že HDP neni všechno a že bysme měli poslouchat lidi jako byl ten fyzik, co si vzal slovo na přednášce. Ten ovšem nic takovýho nenamítal.

Rozhodně to byl zajímavej večer, kterej budu nosit pod srdeční chlopní po dlouhý léta.

PS: Teprve teď jsem objevil tuhle přednášku a je naprosto bezvadná: