Mít spokojené zákazníky je prý protitržní

Aktuálně.cz: Žluté autobusy čeká 6 milionů pokuty, jezdily moc levně

Běžný občan (bohužel i běžný ekonom) si myslí, že monopoly jsou špatné, a proto je třeba ceny regulovat, áno?

Přitom přijít na to, že jde o nesmysl, nevyžaduje zas tak velký intelektuální výkon.

  1. Nikdy jsem neviděl jiný než státní monopol.
  2. To, o čem se říká, že je monopol, většinou vůbec žádný monopol není.
  3. I kdyby existoval monopol a i kdyby nasadil zlé monopolistické ceny, pořád by to nebyl důvod k regulaci, protože spotřebitele nikdo nenutí si služby/výrobky kupovat.
  4. I kdyby se socanská společnost usnesla, že zlé monopolistické ceny je třeba trestat, je dobrým zvykem, že trest přichází až po prohřešku, nikoliv před ním.

Continue reading “Mít spokojené zákazníky je prý protitržní”

Nejotřesnější zážitek

Původně jsem chtěl psát o tom, jak jsem si poprvé sám troufnul na jídlo do restaurace, kde neumí anglicky — to bylo u oběda. Všechno ale trumfnul večerní zážitek.

V kampusu je parta Němců, co se tu dva měsíce učej čínsky. S jednim z nich jsem šel na večeři. Nechal jsem ho, ať vymyslí, co si dáme….

Dostali jsme na stůl obrovskej wok, ve kterym se válely kusy masa, samozřejmě i s kostma. Bylo to pálivý, ale ne moc a bylo to dobrý. Ale pak to přišlo. Z woku se podařilo vylovit oba pařáty. Pak jsem tam nahrabal hůkama fakt velkej kus masa, ale bylo to nějaký tvrdý, tak si říkám, co to je — a byla to uvařená hlava kohouta i s hřebínkem, okem a zobákem. Už stačilo jenom zamrkat. Continue reading “Nejotřesnější zážitek”

Duševní vlastnictví

Radim Smetka, nový místopředseda Svobodných, píchl na iDnesu do vosího hnízda.

Spousta lidí mi vytýká, že mám ve všem jasno, přestože já bych řekl, že to je přesně naopak. Mám v mnoha věcech velmi nejasno, avšak mám jasno v tom, že socialisté chtějí moji svobodu a moje peníze a ani jedno z toho jim dát nechci.

Ochrana duševního vlastnictví je jedna z věcí, ve které nemám jasno. Zatím nemám načtenou příslušnou literaturu, ale chystám se to napravit v horizontu deseti let. :) Avšak snažím se dobrat aspoň nějakých závěrů dedukcí a indukcí. Tady je, k čemu jsem zatím došel.

  1. Ochrana duševního vlastnictví musí platit buď navždy, nebo vůbec. Arbitrárně stanovená délka (např. 20 let) je na první pohled absurdní.
  2. Ochrana duševního vlastnictví musí platit buď ve všech odvětvích, nebo v žádných.
  3. Ochrana duševního vlastnictví musí platit buď pro malé i velké objevy, nebo pro žádné.

Continue reading “Duševní vlastnictví”

Proč je Coca-Cola v Číně levná?

Tohle mě zaráží už od začátku. Proč je Coca-Cola v Číně tak levná? Nemyslim teď cenu dvoulitrovky, kterou — jak dobře víme — určuje vztah poptávky a nabídky. Mám na mysli cenu půllitrovky oproti dvoulitrovce.

V ČR (a i jinde po Evropě, pokud mě paměť neklame) stojí v přepočtu na jednotku menší Coca-Cola mnohem více než velká. Myslím, že půllitrovka se pohybuje kolem 20 korun, dvoulitrovka pak stojí 33-35 Kč (kdyžtak mě opravte).

Je to přece logické. S menšími flaškami je spojeno více nákladů a poptávka spotřebitele, který si kupuje tu malou flašku, je méně elastická, takže ho můžeme přiškrtit.

Tak proč to v Číně nefunguje? V Číně má malá flaška 600 ml, velká buď dva litry nebo 2,5 l. Ceny jsou skoro přesně násobky množství, přičemž malá flaška stojí v supermarketech dva yuany a pět jiaů, tzn. něco kolem sedmi korun (bez prdele). Continue reading “Proč je Coca-Cola v Číně levná?”

Mýty a legendy o Číně #1: Komu škodí levný yuan

Neuběhne snad ani den, aby se v médiích neobjevila zpráva, jak je čínská vláda zlá, protože prý podhodnocuje svůj yuan.

Jak je tomu ale doopravdy?

Nevím, jestli je yuan skutečně podhodnocený. Nevím ani, jak bych to měl zjistit. Hlavně je mi to ale úplně jedno. Pro účely této diskuse ale budeme předpokládat, že to tak je.

Kurs měny by měl odpovídat tomu, že je jedno, zda koupíte notebook v Číně nebo USA, měl by stát stejně. Tedy kurs by měl být přesným poměrem. Že to tak není ani u měn, u kterých se neprovádí žádné intervence (např. koruna vs. euro) je dáno tím, že ne všechno zboží můžete nakoupit a převézt přes půl světa, kde ho díky špatnému kursu výhodně prodáte. Zkuste si představit, jak asi převážíte z Pekingu do New Yorku restauraci i s obsluhou a výhledem… Continue reading “Mýty a legendy o Číně #1: Komu škodí levný yuan”

Dívka z ulice

Šel jsem si otevřít účet do Bank of Communications. Šlo to jak po másle, na rozdíl od China Construction Bank, kde mi odmítli účet zřídit, protože neuměli napsat Á s čárkou, kreténi. Platební kartu jsem dostal na počkání, vedení účtu stojí 30 Kč ročně, založení účtu stojí 15 Kč. Neznám žádná data a hledat se mi to nechce, ale od oka bych řekl, že je tu mnohem víc bank než v Evropě.

Např. když jsem měl problémy s výběrem z bankomatu, našel jsem během pěti minut bankomaty pěti různejch bank! Ale socialisti nám furt budou říkat, jak je ta bankovní regulace hrozně potřebná věc a jak nám pomáhá.

Internetbanking mi ukazovali v Internet Exploreru a to to ani nebyla nejnovější ani předposlední verze. Kdo nevěří, ať tam běží. A během toho jim na deset minut vypadnul internet. Fakt. Účet jsem si otevřel a šel i se svojí tlumočnicí zpátky do kampusu. Continue reading “Dívka z ulice”

Krátce k volbám

Komunální volby.

  • V Sokolově jsme složili plnou kandidátku, která získala 6,08 % a dva mandáty z 27. Vzhledem k tomu, že jsme neměli ani jednoho zastupitele, nejsme celostátně silná strana, nemáme ani korunu na kampaň z centra a neměli jsme v čele kandidátky nějakou velmi známou osobnost, jde podle mě o obrovskej úspěch. Takže kandidátům (kromě toho na 12. místě listiny) gratuluju a zastupitelům přeju, aby vedli co nejlepší opoziční politiku proti loutkové velké koalici, kterou bude ve skutečnosti řídit koalice rudá.
  • Po 10 letech končí ve funkci náš starosta, pan Jakobec. Přestože je to typický ODSák (v moderním smyslku slova), byl to podle mě celkem dobrý starosta a teď stoprocentně přijde horší. V jediných komunálních volbách, kterých jsem se zatím účastnil, jsem jeho kandidátce dal hlas.
  • Zazmrdovaná strana evropského socialismu a lokálních mafií známá pod zkratkou ODS končí i ve městech, to je celkem dobrá zpráva.
  • Nejlepší zpráva voleb je, že voliči dokáží ocenit pravou pravicovou politiku. Senátor a primátor Kubera tak má v teplickém zastupitelstvu nadpoloviční většinu i přesto, že kandidoval za ODS.
  • Další dobrá zpráva je, že Zelený Khmérové snad konečně pochcípaj. Na stejnou stopu se snad vydaly Veřejný Věci.
  • Kolik sázíte na to, že v Praze bude koalice socanů s ODSákama?
  • V Brně byl potvrzen Onderka, takže se snad dočkáme dalších falických soch i na dalších náměstích.

Continue reading “Krátce k volbám”

Stranická pýcha

Přijdu do školy na hodinu a koukám, že Číňanky vyplňujou nějaký lejstra. Tak se ptám, co to je. Odpověď mi vyrazila dech.

Dozvěděl jsem se totiž, že jde o přihlášku do Strany! Odpovědi na doplňující otázky mi vyrážely dech ještě víc. Být členem Strany je prej v Číně čest a lidi si vás považujou. Členů Strany je málo a dostat se tam neni jen tak pro nějakýho hejla.

Pokud jste členem Strany, můžete se stát státním úředníkem, což vám zajistí prestiž (!), dobrej plat a de facto celoživotní práci, protože jste prakticky nevyhoditelní. Přetlak na místa státních úředníků je obrovský a kdekdo i z naší ekonomický univerzity se jim prej touží stát.

Docela rozdíl proti Evropě studené války, kde komunistické strany chtěli udělat straníkem každého, kde být členem strany byla obrovská ostuda a kde je dodnes na státní úředníky (po právu) nazíráno s despektem, že?

Putuo, maglev, Pudong… a šáteček

I ty nejroztodivnější cesty dojdou svých konců…

Dorazil jsem na šanghajský severní nádraží a jako správnej mazák jsem zamířil rovnou za nosem do metra. Tady se ukázalo, že nejsem až takovej mazák, protože jsem nevěděl, na jakym to nádraží vlastně jsem a na jakou stranu v tom metru mám jet. Stál jsem tam s mapou a čet si stanice, abych se zorientoval.

V tom ke mně přišel nějakej Číňan a jal se mi radit. Kdyby nezdržoval, tak už jsem dávno věděl, co a jak. Jenže on vůbec neposlouchal, na co se ho ptám a hned mi radil, kam mám jet. Aaaargh. Jako díky za ochotu, ale vyznat v šanghajskym metru se musí vyznat i Jan Žižka v závěru kariéry, jak je to všechno dobře označený.

Někdy v půl osmý jsem dorazil ke starejm známejm do Putua, tedy k paní Wangový a jejímu manžížálkovi. Fakt jsem se na ně po hangzhouském hororu hodně těšil. Paní domu dorazila z práce poměrně pozdě večer, ale i tak jsme pokecali a já jsem jí nahrál na disk spoustu český muziky, jak chtěla. :) A taky byla zvědavá na mojí knihu, takže jsem tam nahrál i tu. Continue reading “Putuo, maglev, Pudong… a šáteček”

Honeymoon City of Hangzhou

Slečnu na recepci jsem požádal o radu, jak se dostanu do Hangzhou. Popsala mi cestu na zastávku autobusu, napsala mi na papír název zastávky u autobusáku a ještě mi napsala na papír, že chci jet ze Suzhou do Hangzhou. Zaměstnanci hostelů jsou fakt ochotný a bylo to tak zatim ve všech, do kterejch jsem zavítal.

Zastávku autobusu jsem našel poměrně rychle, v autobuse dokonce fungovala světelná signalizace zastávek, takže i čínštinářský negramot jako já dokázal vystoupit správně. Paní u okýnka jsem řek “Hangzhou” a sice mi na to něco odpovídala, ale já nemám tušení co. :)

Autobus mi jel asi za dvě hodiny, takže jsem si dal oběd a pak odháněl žebráky. Continue reading “Honeymoon City of Hangzhou”