Valentine Special: Stadia rozpadu vztahu

(stages of relationship decay)
soc. psychol. rozlišuje čtyři stadia:
a) stadium intrapsychické — jeden z partnerů dojde k názoru, že jeho nespokojenost se vztahem je natolik velká, že jej nelze zachránit, a rozhodne se vztah ukončit
b) stadium dyadické — účastní se ho oba členové páru, jeden partner sdělí druhému své rozhodnutí vztah ukončit
c) stadium sociální — pár oznámí okolí, že jejich vztah končí nebo skončil
d) stadium úpravy hrobu — oba bývalí partneři se zotavují z rozchodu a vytvářejí si vlastní verzi toho, co se stalo

(opsáno z psychologického slovníku)

no dobře, uznávám, že je to trochu ironický :)

Bobo…?

Spekulace, spekulace. Že prej Bobo kandiduje proto, aby uspěla ve volbách do evropské žvanírny (občas mylně nazývané parlament).

To nechápu. Copak k těm volbám ještě někdo půjde? A proč?

Snad naposledy o prezidentské volbě

Že sosani (a všeliká další havěť) neznají ani zákon o jednacím řádu PS, to nepřekvapuje. Komentátor Šakal z Virtually.cz o veřejné volbě:

“…Jak tak bojují socani za veřejnou volbu prezidneta, tak si představovali, že to odmávnou, než se jich Šneberger zeptal, jak si to jako představují. A oni se ho zeptali, jak to myslí. A on jim řekl, ať mu ukážou, jak podle jednacího řádu Sněmovny volí ze dvou kandidátů naráz. A ono se ukazuje, že to nejde, když jediná možná odpověď na návrh je: jsem pro,/jsem proti/nehlasuji.

Je-li návrh přijat, druhý stejný s jiným jménem je nehlasovatelný. A i kdyby byl, tak jak to udělat, aby oba nezískali nadpoloviční počet hlasů, když neexistuje způsob, jak zabránit tomu, kdo hlasoval jednou, aby hlasoval i podruhé. Právo hlasovat má samozřejmě pokaždé a nedá se mu odebrat jen proto, jak hlasoval v minulém hlasování. A hlasovat se musí podle jednacího řádu, to je totiž zákon!!!

A tak nás napadlo, jestli to oni nedělají proto, aby byla volba zmařena. Protože Senát by si zvolil Klause, Sněmovna by po odhlasování veřejné volby šla domů a několik měsíců by se měnil zákon, a 7. března by televize přenášela, jak se Klaus stěhuje z Hradu domů. Tak nás napadlo, jestli jim nejde právě o to. Ale Šnek tvrdil, že socani zbledli, když jim došlo, že je to tak a nejde si jednou volbou vybrat ze dvou (kandidátů) a už vůbec ne, není-li anglická volba: Kdo je pro Klause vyjde pravými a kdo pro Švejnara levými dveřmí a třetí dveře nejsou. Ale to by někdo musel zabudovat do toho zákona a musel by to schválit Senát a tak.”

(S drobnými redakčními úpravami předkládám, jak jsem přečetl.) …To jsem celej zajímavej, kudy z konopí (7;- ))

A včil mudrujte. Continue reading “Snad naposledy o prezidentské volbě”

(Ne)krátce o plesech

Dříve než se dostaneme k zápisu o plesu, musím napsat dvě věci, na které bych jinak zapomněl. Alice (na fotce vlevo) se celý roky jenom učí, aby se dostala na meducínu. Že prej přijímačky tam jsou moc těžký, ale berou tam i podle průměru. Nevim, jak to udělala, ale na vysvědčení dostala jenom jednu dvojku, což údajně převyšuje numerus clausus 1. LF UK. Jestliže je to pravda, tak gratulace, jestliže není, posíláme pěknou písničku.

Druhá informace se týká Amy (na fotce vpravo). Tato fenečka se pod kostelnobřízovskou krutovládou dožila svých prvních narozenin. Již první rok jejího psího života byl poznamenán Radovanovou výchovou. I jí posíláme gratulace.

Ale teď už k plesům. Nejlepší ples všech dob měli samozřejmě Déčáci. Nejhorší ples všech dob měli potom Malý Déčáci. Ostatní plesy se pohybují v tomto rozmezí, někdy je líp a někdy hůř. Continue reading “(Ne)krátce o plesech”

Česká koczka 2008

Česká Miss

Původně jsem chtěl hlasovat pro Petru Němcovou, leč to mi nebylo umožněno, takže jsem hlasoval pro slečnu č. 8 — Hanu Svobodovou, což je ta vlevo. Nakonec se umístila na krásném druhém místě (ne jako v tom vtipu s Jelcinem).

Jako vítězku divácké soutěže jsem nicméně tipoval slečnu č. 5. (Ty fotky jsou tak hnusně vyhlazený, až mě to sere.)

Překvapil mě moderátor Kramár. Mluvil česky a říkal dobrý vtipy. V tomhle smyslu mě taky příjemně překvapila milá Andrea Kerestešová v tomto videu.

A teď jdem spát.

Radek John: Pět let (a jiná blognutí)

Autora knihy vůbec není třeba představovat. Při vyprávění příběhů se vám představí sám. Přiznávám, že to je na té knize také zajímavé. Je to kniha skutečných zážitků autora, kterého neznám osobně. Pokouším se domyslet, jak asi vypadá (v knize jsou občas jemné náznaky) a jaký asi je. Při autogramiádě uvidíme, nakolik jsem se spletl :) .

Autorem knihy totiž není TEN Radek John, se kterým jsem jel jednou v metru ze Smíchova. TEN Radek John, publicista, znalec vína a skvělý spisovatel. Tohle je Radek John alias Noční pták. Na tomto blogu známý jako komentátor r1. Třeba to za pár let bude TEN Radek John, vědec a pisatel povídek. Uvidíme.

Na jeho blog jsem se dostal přes jednu komunitní věcičku (o které jsem se předevčírem zmiňoval). Jedním dechem jsem přečetl dva nejčerstvější zápisky. Okamžitě mě zaujaly zejména dvě věci. Skvělý vypravěčský styl a autorův přehled. Řekl jsem si, že na tenhle blog musím chodit. Tak tam tedy od těch dob chodím :) . Vypravěčský styl i autorův přehled vás budou provázet všemi blogovými zápisky. Continue reading “Radek John: Pět let (a jiná blognutí)”

První mezi rovnými

HradPár slov k prezidentské volbě a miniúvaha nad Václavem Klausem.

Tak jako jsem byl před pěti lety přesvědčený, že z parlamentní volby žádný prezident nevzejde (a dokonce jsem tak i hlasoval na iDnesu před onou rozhodující třetí volbou), jsem letos přesvědčený, že prezident vzejde již z první volby a že se bude jmenovat Václav Klaus. Continue reading “První mezi rovnými”