Čína mimo Čínu: Singapur I.

V minulých zápiscích jsme byli v Hong Kongu a v Macau. Z Hong Kongu jsem se nočním letadlem přesunul do Singapuru. Let trvá docela dlouho, čtyři hodiny a letěl jsem s australskou low-cost aerolinkou Jetstar, která umožňuje přiobjednat si za rozumný peníze jídlo. Do Singapuru jsem dorazil o půlnoci. Singapur je ve stejnym časovym pásmu jako Peking a Hong Kong, i když v podstatě skoro všechny země na jih a na sever jsou v časovym pásmu o hodinu menším. Tedy kromě Číny a Malajsie (a Barmy, která má ještě o půl hodiny míň, aby byli zajímavý).

Singapur je bývalá britská kolonie, původně jenom taková rybářská vesnice. Nezávislý byl od roku 1959 (i když pořád v Commonwealthu), pak se na tři roky spojil s Malajsií a od roku 1965 je samostanou republikou, kterou od Malajsie dělí Johorský průliv. (Johor je řeka a stát v Malajsii.) Možná si říkáte, co to má sakra společnýho s Čínou, když jsem to zařadil do seriálu Čína mimo Čínu. 74 % obyvatel Singapuru jsou etničtí Číňani a mandarínská čínština je jedním ze čtyř úředních jazyků. Continue reading “Čína mimo Čínu: Singapur I.”

Legalizujte marihuanu

Marihuana se opět stává předmětem veřejné debaty. Za její užívání v České republice nehrozí postih, avšak za její pěstování, prodej, držení a popularizaci ano. Má česká společnost dobré důvody pro tyto postihy? Domníváme se, že nemá.

Primární zkušenost s marihuanou má významné procento populace. Výzkumy ukazují, že již před ukončením druhého ročníku střední školy zkouší kouřit marihuanu (slang. “hulit”) čtvrtinatřetina studentů. Tyto odhady je třeba brát jako spodní hranici, protože riskovat policejní vyšetřování kamarádů-distributorů z potenciálně ilegální činnosti zřejmě není nic, po čem by běžný student základní a střední školy toužil. Ve vyšším věku jsou mladí lidé také více při penězích a méně pod drobnohledem učitelů, což přispívá k ochotě zkoušet účinky marihuany. Continue reading “Legalizujte marihuanu”