Kdo by si ještě troufnul obhajovat Facebook? Vždyť nás skrz něj přece sleduje CIA, Bilderberg a Vesmírní lidé. Lidem způsobuje ADHD a noční počůrávání. Je to tyran a lidi se na něj vrací jenom proto, že trpí stockholmskym syndromem. A vůbec je to jenom pro lidi, co se neumí s lidma bavit normálně.
Tak aspoň zní běžná filipika proti Facebooku a dalším moderním způsobům komunikace, které ztotožníme v tomto článku s pojmem Facebook.
Zrovna jsem to zase poslouchal… “Já mám radši realitu než Facebook.” Propánakrále! Facebook je realita. To přece nejni žádnej Matrix, ze kterýho vás odpojej, když zavoláte z telefonní budky, že už vás to neba. Na Facebooku — a to vás možná překvapí — jsou stejný lidi jako tam venku, když otevřete dveře. Akorát lepší.
Nebejt blogů, ICQ, Facebooku a Twitteru, nikdy bych nepotkal naprostou většinu lidí, se kterejma jsem rád v kontaktu. Tyhle služby totiž umožňujou geniálně zaměřit pozornost na společný zájmy a potřeby, kdežto svět bez internetu vám umožňuje zaměřit pozornost leda na lidi se společnym geografickym výskytem.
Tak např.: Nikdy bych se nenastěhoval do současnýho bytu ani do toho minulýho. Nikdy bych nenašel svojí učitelku španělštiny. Nikdy bych nenašel korektorku svojí knihy. Nikdy bych nezjistil, co/kdo je to Ron Paul nebo Petr Mach. Nikdy bych nezjistil, který lidi z těch, co potkávám na chodbách VŠE, jsou vlastně férový kluci. Nikdy bych nepoznal skoro nikoho z lidí, který přišli na muj sraz euroSEPTIKu nebo na můj homecoming po roce v Číně. Nikdy bych nepoznal spoustu zajímavejch a sympatickejch lidí ze všech možnejch oborů. (A pokud bych je náhodou potkal, asi bych si toho vůbec nevšim.)
Facebook apod. mi umožnil odpoutat se od tradičních médií a získat informace, co bych jinak nikdy nezjistil, a názory, o kterejch bych si snad ani nemyslel, že můžou existovat. Občas se mi stane, že mi někdo neznámej pochválí muj článek, kterej čet — bez internetu a jeho sociálních kontaktů by nikdo nemoh ani tušit, že existuju, natož, že píšu tak vynikající články. :cool:
Samozřejmě rádi s lidma mluvíme osobně, dokonce i my internetový krysy. Proto se my, co jsme se potkali na internetech, scházíme, pokud to jde. Domluvíme se na Facebooku, sejdeme se, pohádáme a pak se o tom hádáme ještě další tejden. Na blozích, Twitteru a na Facebooku.
Pokud jsme mluvili o společnejch zájmech, který převážej nad společnou polohou na planetě, je nutný zmínit samozřejmě to, že ne všichni lidi žijou v jednom městě. Je zajímavý, kolik lidí, co nemůžou Facebooku přijít na jméno, si to nejspíš neuvědomuje. Nebo nechápu, jak můžou plknout takovou blbost.
Jednou jsem v Německu strávil rok, jednou šest tejdnů, pak jsem zase strávil pět měsíců v Číně nebo šest tejdnů v USA. Nejenom, že bych bez Facebooku za tu dobu absolutně ztratil se všema lidma kontakt. Bez Facebooku bych nejzajímavější zážitky z těch cest ani nezažil!
Nedávno zavítala do Prahy jedna kamarádka. Rád si s ní povídám. Ale nebejt Facebooku, nikdy bysme se ani nesešli. Narodila se totiž na Havaji a s lidma z Havaje já moc do kontaktu nepřijdu, abych se přiznal.
Samozřejmě se bez Facebooku dá přežít. Stejně jako se dá přežít bez telefonu nebo bez mluvení. Ale něco to stojí — něčeho se musíte vzdát. A pokud někdo tvrdí, že ne, lže si do vlastní do kapsy.
Ironií osudu mě k napsání tohodle článku vyprovokovala věta “Já jsem nepoznala nikoho na Facebooku.” od holky, se kterou se znám právě a jedině díky Facebooku. Slovy Jona Stewarta: Nezapomínáš — já nevim — na někoho? :)
tož doufám, že se řadím mezi férový kluky :)
Super, tenhle článek budu používat v každý diskuzi o facebooku na zpovědnici :mrgreen:
Ale obhajobu Zpovědnice si musíš napsat sám. :)
Naprostý souhlas.
Taky mám v zásobě spoustu svých “kdyby nebyl facebook/internet…” a několik z nich jsou nyní docela podstatné části mého života.
Facebook je módní stejně jako kopat do něj. Je to fajn věc, pokud jej umí člověk správně využívat a obklopovat se na něm alespoň podobně uvažujícími lidmi. Díky za tenhle pohled.
Facebook je ŽUMPA. To je jediný argument, který při jeho kritice používám, žádný jiný nepotřebuji.
Každý má Facebook takový, jaký si ho udělá. Pokud tam vaši přátelé dávají žumpu, nevypovídá to o vás nic pěkného.
Teď se na Facebooku řeší takovýhle kraviny? :mrgreen:
Ten musí mít kurevsky smutnej život… :???:
Kdo jako?
Autor
Tady se zjevujou samý esa :lol:
A to jako proč, Barnabášku?
Tož proto synku, že jestli potřebuje k naplnění sociálních interakcí ksichtoknihu, pak jest ho možno nazvat sociálním invalidou.
Machys, máš pravdu. Tak proč sem lezeš? Zlepšilo by se to.
Neumíš číst, Barnabášku?
Umim. Neumíš odlišit informaci od nositele?
Dost agresivní kokůtek. :cool:
Barnabášku, svejma mimózníma komentářema jsi demonstroval, že jsi buď blbec, nebo troll, a s takovejma já nehodlám ztrácet čas. Takže nazdar.
Přečtěte si historii a pak mi řekněte, kdo začal s agresí (že jo, Machys?).
Jinak je samozřejmě pravda, že začínat si s mladými voliči socdem jsem asi neměl.
Teď jsi na to kápnul, Barnabášku.
Hele, Barnabáš je krycí jméno, nebo tě takhle poznamenala matka? :mrgreen:
Já jsem tak dobrej. Všimněte si, vobjevil se NEPŘÍTEL! To je pro nedospělce ideální příležitost se semknout a místo diskuse vést kampaň za zhanobení protivníka. To máte od Paroubka? Nebo od nějakého jiného Guru?
Btw…nick jako každý jiný. A ten Tvůj xicht, Machys, to je maska, nebo Tě tak poznamenali rodiče? Sorry, já neodolal, na mojí obhajobu budiž řečeno, že jen trotl si 2x za 20 postů v diskusi takhle nahraje na smeč…
Graduje to! Hu-hu-hu-hu :lol:
Konec gaychatu, Barnabášku.
Barnabášku, myslim, že jsem naznačil dostatečně, že můj rozhovor s tebou skončil. Ale ovšem tak blbej troll jako ty to nehodlá respektovat, co?
Děkuji za tuto přesvědčivou chválu Facebooku a internetu vůbec, prožívám to podobně. Jen pozoruji dvě věci, kterými můžeme být “my internetový krysy” podvědomě postiženi. První je přílišné zúžení rozhledu tím, že člověk se jako internetový vyhledávač zaměří jen a pouze na to, “co ho zajímá” a jen na ty, kteří mají stejné názory (případně stejně zúžený rozhled) a “debata” pak spočívá stále dokola jen ve vzíjemném utvrzování se atd. To se člověku, který čte například noviny, tak snadno nestane. Druhé příště, musím vystupovat z autobusu….
Tak jsem se přišel po dlouhé době mrknout abych zjistil, jestli jsi stále kokot. S potěšením musím konstatovat, že jsi snad větší kokot než dříve. Jen tak dál, pokračuj, snaživých kokotů není nikdy dost.
Takhle bys o Barnabáškovi mluvit neměl.
Slíbené pokračování: Druhou záludnost “facebookové” komunikace vidím v tom, že člověk může zpohodlnět a poleví v samostatném hledání nových podstatných informací, prostě se začne spoléhat na to, že si informace najdou jeho, jsou-li dostatečně podstatné. Což je oblíbený klam komunikačního věku. Ani jedno samozřejmě není pravidlem.
Kéž bys ten facebook neměl… oč by byl můj život lehčí, kdybych tě nikdy nepoznal :D
“Pokud jej umí člověk správně využívat” – docela důležité. Nechtěl bych vidět analýzu, jak to lidi využívají doopravdy, protože to by byl rozhodně argument proti facebooku. Tedy toho času, co lidi promrhaj.
Já se pohybuju mezi bodem užitečný nástroj a stalkování lidí (bez čehož by se člověk asi uměl obejít). :)
Mě v realitě nejvíc vadí, že než se člověk v rozhovoru prokouše přes “Jak se máš”, tak už je čas jít spát.
Radime, tys mě nepoznal přes Facebook, ty gayi. :)
Fejsbuk saje, o tom žádná. :)
Facebook je zástupný problém pro neschopnost a nezájem lidí ochránit si svoje soukromý.
Nekonečné klikání, čtení nesmyslů, hraní stupidních her a to vše pro odpoutání naší pozornosti od opravdových problémů.