V minulym díle jsem zapomněl zmínit důležitou věc. Jak jsme prezentovali svoje země, tak Ukrajinka Marija (která nosila takovej tymošenkovskej účes) prezentovala svojí druhou domovinu Francii, kde studuje politologii. Při prezentaci Francie jsme se dozvěděli, že Francie je strašně svobodná země, protože se u vlády střídaj ty, co dávaj svobodu muslimům, s těma, co dávaj svobodu velkopodnikatelům, takže se všichni maj dobře.
To jsem si nevymyslel, tak to fakt zaznělo. A přestože chápu, že to byla synekdocha, tak je to prostě děsný. Ale co taky čekat od francouzskýho politologa, že jo. Určitě by nikdo nečekal, že se zamyslí nad tim, jak se má po všech těch intervencích Dobroděj Sedláček.
Logicky teď musim navázat Danem Mitchellem, kterej snad nevydrží přednášet pět minut, aby si neudělal srandu z Francouzů. :) Prej když byl v 90. letech v Rusku a Rusáci mu řekli, že si nechávaj radit od americkejch úředníků z IRS nebo FTC, tak jim na to odpověděl, že jakmile ty úředníci přistanou, maj je okamžitě zatknout a poslat do gulagu. Což je to nejlepší doporučení, jaký jim moh dát.
Protože spousta lidí má stejný uvažování, napíšu sem, jak to ve skutečnosti je. Spojené státy americké nejsou bohaté proto, že vláda zaměstnává nekonečné armády úředníků a přerozděluje 40 % toho, co si Američani vydělaj. Je to přesně naopak. Protože jsou Američani bohatý, může vláda plejtvat na úřednících a na zbytečnejch projektech. Co potřebuje Rusko, Česko nebo kterákoliv chudší země, je politika vlády z doby, kdy USA ještě tak bohaté nebyly, ale kdy zbohatly. To je absolutní a nekonečný rozdíl.
Švédsko rychle zbohatlo, takže teď si může dovolit obludný welfare state. Ale nikdy nikdo nezbohatl tím, že zavedl welfare state. Pohrajte si s Gapminderem, pokud mi nevěříte. Pokud nevíte, co to je a jak se s tim má zacházet, třeba vás inspiruje tohle video:
Taky jsem zapomněl povědět příhodu o tom, jak za mnou o přestávce přišla pěkná holka, a ptá se mě, jestli Václav Klaus pořádá v Praze nějaký semináře. Že je z Černý hory, četla Modrou planetu a že je to úžasná knížka a chce vidět Klause naživo. Tak vidíte, že můžete balit holky na Klause, já vám to vždycky říkal. :mrgreen:
Další přednášky byly třeba o volnym trhu s drogama nebo mezinárodní bezpečnosti. Líbilo se mi, že organizátoři pozvali Boba Chitestera, což je televizní producent a kamarád Miltoně Friedmana. Takže jsme slyšeli o jeho novejch projektech, slyšeli jsme historky o Miltoňovi a viděli jsme novej film s Johanem Norbergem, Tanjou a Donem Boudreauxem. :) Kromě toho jsme taky koukali na bijáky o Hayekovi a Friedmanovi samotnym.
Podle mě nejlepší přednášku měl Larry Reed, šéf FEE. Jeho přednáška měla název Velké mýty Velké hospodářské krize a konečně jsem se dozvěděl spoustu věcí, co jsem předtim vůbec nevěděl, a to ani z Higgse.
Sobotní debaty měly dost špatnou úroveň. Přihlásili se tam řečníci, co řečnit ani nechtěli. Možná to bylo tim, že ty témata jim nepřišly zajímavý. Těžko říct. Ale rozhodně si myslim, že v Bulharsku jsme to vyspeakovali mnohem líp. :)
—
Tim jsem snad vyčerpal povinnou akademickou část a teď konečně můžu přejít na zajímavější věci, tj. pivo.
Všichni, na který jsem ve Slovinsku narazil, mluvili dobře anglicky — včetně taxíkáře. Což je oproti Bulharsku velkej rozdíl.
Pivo stálo lehce přes dvě eura, což sice neni cena, na jakou jsme zvyklý z Čech, ale lepší než v Německu. Může za to ten zpropadenej Ricardův-Vinerův-Harrodův-Balassův-Samuelsonův-Penn-Bhagwatiův efekt, kterej mi pěkně zatopil na mojí zkoušce z makra III. Ten příklad se dal spočítat asi za minutu a já nad nim přemejšlel 40 minut. Až mě zachránila monetární politika předsedy Hua a jeho Čínské lidové banky.
V baru s názvem Bled, kde jsme byli skoro každej den, hráli furt muziku, jakou já rád poslouchám. (Nj, já vim, jsem diskant. Nechte si to od cesty.) To mě překvapilo, to moc nebejvá. Ale nehorázně mě vytočilo, že mi několik dní za sebou říkali, že nemaj drobný zpátky na pětieurovku! A odmítali mi rozměnit a řekli nám, ať si to vyrovnáme mezi sebou!! Kdybych platil dvoustovkou, tak neřeknu. Ale na pětieurovku? Kde to jsme? Chtěl jsem ten barák podpálit.
Nejlepší debata v hospodě byla o tom, jestli Polky svejm chlapům vařej a uklízej a jestli se to líbí Italům. :mrgreen: Nejhorší debata byla tradičně o potratech. Tyhle antipotratáře bych hnal sukovou holí.
A Catinca vyprávěla zážitky z antikapitalistickýho kempu, to bylo taky jedlý. Každý druhý slovo bylo fucking. Už jsem to asi říkal, ale musim znova: Catinca je anarchokapitalistka, která pracuje v Bruseli pro eurohujerskej poslaneckej klub ECR, ve kterym zasedá třeba Zahradil. A nemá ráda Nigela Farage, protože jim kazí jejich euroskeptickou masku a odhaluje, že jsou jenom falešný euroskeptici. Aspoň, že Dan Hannan to u ní má dobrý.
—
Už jsem asi taky psal, že jsem vylez na místní dominantu, což byl Blejski grad. Bohužel jsem nedostal víc příležitostí zaplavat si v místnim nádhernym jezeře. Jenom jednu jedinou.
Pak jsme ještě ve čtvrtek jeli na jezero Bohinj, kde jsme jezdili v lodích. Dostal jsem do týmu Bělorusa a Ukrajinku a moc nám to nešlo. Měli jsme nějakou přetáčivou loď. :D U tohodle jezera je sympatickej hostel, kterej doporučuju využít k návštěvě.
Potom jsme navštívili vodopád Slavica, najedli se v pizzerii, zajeli zpátky do hotelu, kde jsme s Egypťanem probírali jejich revoluci atd.
—
Cesta zpátky probíhala líp než cesta tam, dokonce jsme ve vlaku rakouskejch drah objevili funkční wifinu. Bohužel na wifině nefungovalo https, takže byla úplně k ničemu, protože každej užitečnej web (Gmail, Facebook, Twitter) jede na https.
Ve Vídni byl hodinu na přestup, čehož jsme využili pro občerstvení. Bohužel jsme byli někde v Meidlingu, kde to vypadalo jak konec světa. Ondrovo věta “Ale pořád tam máš prostor pro merlin.” poslala mě a Dominika do kolen. Nepamatuju si, před kolika lety naposled jsem měl takovej záchvat smíchu. Asi pět minut jsem nebyl schopnej ničeho, jenom jsem brečel smíchy. Ukázalo se totiž, že ten neživotnej merlin, kterej měl foukat pod kilt a domníval jsem se tudíž, že jde o nějakej skotskej název pro vánek nebo cosi, je totiž Marilyn Monroeová. A to mě položilo. (Já vim, že takhle to neni vtipný, ale byla to prostě geniální scénka.)
Jo a rakouskej Plus se jmenuje Zielpunkt.
Dorazili jsme do Prahy v předvečer zasedání montpelerinskejch snobů a pár dní před epickym srazem libertariánů.
—
A to je asi všecko. Co mě napadne dál, budu samozřejmě doplňovat do textu jako obvykle. Fotky od Catinky furt nemáme.
Co je psáno, to je dáno.