Den daňové svobody za první republiky

Včera proběhl den daňové svobody 2013. Zjišťoval jsem, kdy byl tento den za první republiky. Dával jsem to na FB i na Twitter, ale když už jsem se s tim sháněl, tak ať to nezapadne.

Prvorepublikové rozpočty se dají sehnat poměrně bez problémů. Horší je to už s údaji o HDP nebo národním důchodu. Tato data jsou povětšinou pouze v knihách, které nejdou na internetu sehnat. Data z Maddisona jsou nepoužitelná, protože jsem nevěděl, v jakém kursu hodnoty převedl. (Ale třeba mi opět nějaký čtenář poradí, jak na to.)

Sehnal jsem nakonec dvě práce. Bakalářku Hany Bískové, ve které jsou data o rozpočtech přehledněji než na webu PS PČR. A bakalářku Petry Pospíšilové, kde se nachází HDP ČSR od roku 1929 dále. Rok 1929 byl první, pro který jsem našel obě data ve srovnatelných jednotkách, takže jsem jej použil.

Pokud někdo dodá data, není problém, spočítat den daňové svobody i pro ostatní roky.

Výdaje státního rozpočtu (1929): 9,9 mld. Kčs
HDP (1929): 74 mld. Kčs

výdaje/HDP = 13,38 %
13,38 % z 365 dní = 48,8 dní, zaoukrouhlíme nahoru na 49 dní
49 dní tedy museli za první republiky pracovat na stát, tzn. od 1. ledna do 18. února

Den daňové svobody v roce 1929 tedy připadl na 19. února, tedy o celou třetinu roku dříve než dnes.

A to mluvíme o roce, kdy byli lidé mnohem chudší než dnes (zhruba 4,5krát — Maddison GDP per capita), logikou levicových etatistů tedy potřebovali, aby jim mnohem více statků zajišťoval stát, avšak ten nepřerozděloval ani třetinu toho, co přerozděluje dnes.

Ale i v té době se našli liberálové, kteří proti daním protestovali. Připomeňme si slova klasika českého liberalismu Karla Havlíčka. Ten již v roce 1850 psal: “Mnohý platí daně, a neví proč. Mnohý platí daně, a neví nač. Mnohý platí daně, a neví komu.”

14 thoughts on “Den daňové svobody za první republiky”

  1. no proto byli lidi tak chudý, že jim stát neměl z čeho dát 😀 😀 😀 …čili daně sou zapotřebí. 😆

  2. To, že stát stál za první republiky cca 15% HDP je poměrně známé. Je dobře, že k tomu máme i tvrdá data. Je to zajímavé i z toho pohledu, že tenkrát práce pro stát bylo terno a velká prestiž. Dnes je to jako z říše snů…

  3. Za zminku by taky stalo, ze v te dobe se mohutne zbrojilo a stavela se opevneni – kolik % rozpoctu to tvorilo?

  4. V roce 1929 se ještě opevnění nestavělo a s tím zbrojením to taky nebylo moc žhavé. Za největší nebezpečí se považovalo Maďarsko (které ČS armáda dokázala opakovaně porazit) a Ukrajinští separatisté.

  5. zgr: Bravurní logika. Podle vás se tedy tenkrát žilo lidem špatně kvůli tomu, že jim stát neukradl půl výplaty?

  6. Tak pak nevím, proč by jim někdo měl krást polovinu platu, aby se měli dobře, pokud už se dobře měli.


  7. #13:

    zgr: Bravurní logika. Podle vás se tedy tenkrát žilo lidem špatně kvůli tomu, že jim stát neukradl půl výplaty?

    kdyby to bylo podle mě, tak bych si odpustil ty smajly. ale už jsem od levičáků viděl i míň smysluplný úvahy. a přiznejme si že předposlední odstavec viděn levicovou optikou implikuje přesně tento závěr.
    takže bych to rozhodně nepoužíval jako argument při rozpravě s keynesiáncem.

  8. 13: zgr: Bravurní logika. Podle vás se tedy tenkrát žilo lidem špatně kvůli tomu, že jim stát neukradl půl výplaty?
    Dá se to pochopit tak, že lidem stát nic nezajišťoval, teda lékaře, školy… si museli platit v plné výši… Kdyby jsi ted vubec neplatil dan, měl by jsi našetřeno na nekolik sto tisicovou operaci?

  9. zgr: Tak pardon, tu ironii jsem v tom neviděl. 🙂 Já bych to jako argument tedy používal.

    Jen Tak Tak: Školy stát stavěl a provozoval už dávno předtím. Dával jste vůbec pozor na dějepise, že tohle nevíte? Nevím, v jakém rozsahu existovalo státní nucené zdravotní pojištění.

    Ne, neměl bych našetřeno na statisícovou operaci. Byl bych pojištěn, víme?

  10. Ahoj,

    Je to hezká analýza nedávé doby, nicméně doporučil bych zohlednit několik ne nedůležitých faktorů:

    1) Rozložení bohatství ve společnosti.

    2) Daňové zatížení různých sociálních vrstev.

    3) Z daného státního rozpočtu kolik procent tvořily mandatorní výdaje s porovnáním kolik dnes.

    Ps. Jsem ekonomický liberál, takže nezpochybňuju negativa státního přerozdělování, jen doporučuju stavět na “tvrdých datech” a komplexním pohledu. 🙂

  11. Já přece nemám, jak bych něco takovýho moh zohlednit. Den daňový svobody je prostě definovanej a já jsem ho spočítal pro rok 1929. Říkám tim, jakej byl podíl vládních výdajů na HDP v roce 1929. Neříkám ani víc, ani míň. 🙂

  12. Standa: 2) Ale jak to zohlednit? Zaněny totiž fakticky nejsou jednotlivé subjekty (až na výjimky), ale interakce mezi nimi. Když kupuju zboží v obchodě a někdo z toho je nucen platit DPH, pocítíme to oba. A je (až na náklady na byrokracii s tím spojenou a možnosti neplacení daní) celkem jedno, kdo z nás to musí odvádět.

    Tady je vysvětleno, kde je problém: https://www.youtube.com/watch?v=7imyTYEoeF4&feature=youtu.be&t=3m25s

Comments are closed.