Jak jistě víte, moje čínská škola se zove 山东经济学院 (Shandong Jingji Xueyuan), tedy Shandongská ekonomická univerzita nebo Vysoká škola ekonomická v Shandongu, protože univerzita se řekne 大学 (daxue). Podobnost s názvem VŠE čistě náhodná. // Mimochodem, VŠE by se čínsky řekla 布拉格经济学院 (Bulage Jingji Xueyuan). Jo, Bulage je Praha. 😀

Narozdíl od Prahy ale není místní ekonomická univerzita tou nejlepší školou ve městě. Tou je Shandonská univerzita, která má prej pět kampusů. Naše škola jenom dva.

Začněme od toho nejdůležitějšího. Záchody jsou naprosto příšerný. Neni utrpení jenom bejt na záchodě, ale taky bejt v učebně hned vedle záchoda. Nejlíp uděláte, když si zujete boty, abyste ten puch přerazili (© Dr. Dlaha). Některý studenti si dokonce nezavřou dveře, když jdou na velkou (na tureckej záchod)…

Druhá nejpodstatnější věc je (de)menza. Máme tady dvě normální menzy, jednu pro učitele (ale smradi tam můžou taky) a pak jednu majinkatou pro etnický menšiny — asi tam dělaj halal jídlo, nebo já nevim. Důležitý je, že obědy jsou tu od jedenácti do dvanácti, tedy v čase, kdy slušnej člověk teprve snídá. Kdy jsou snídaně, to jsem radši zapomněl. Večeře dostáváme od pana Huanga, takže se do menzy nedostanu. Nicméně už jsem to dvakrát vyzkoušel a nebylo to tak hrozný, jak jsem si představoval. Akorát by to jídlo mohli trochu víc ohřát, viď.

Třetí nejdůležitější věc. V Americe údajně studujou ekonomii samý chlapi, tohle je asi jediná výjimka. Já ani žádnou významnou ekonomku neznám, abych se přiznal. Akorát loni nějaká typa vyhrála nobelovku (mimochodem, ten její výzkum je fakt zajímavej). Na naší fakultě v Matce všech měst je to zhruba půl na půl. Ale tady je to jak u nás na gymplu. Minimálně dvě třetiny jsou holky a kluci seděj v posledních lavicích.

Jinak tahle škola je ekonomická jenom podle názvu. Dlouho mi bylo divný, proč se mě všichni ptaj, co studuju. No co asi, když jsem na ekonomický škole, woe? Jenže pak jsem zjistil, že tu můžete studovat angličtinu, právo, psychologii, hudbu nebo elektro. Neke!

No, takže konečně se můžeme dostat k nudnejm věcem jako je výuka.

Přednášky tu sestávaj zpravidla ze tří 45minutovejch částí, mezi kterejma jsou přestávky. Je povinný je navštěvovat, ale s učitelem nikdo nepromluví za celou hodinu ani slovo a výklad je značně nudnej. V učebně je někdy i 100 lidí, což je pro přednášku OK, ale neznaj tu nic jako cvičení.

Moc nechápu ten systém, co tu vyznávaj. Semestr je dlouhej jak tejden před vejplatou, ale některý předměty začínaj až o několik tejdnů pozdějc, jiný předměty už asi skončily, protože Zélanďani už maj padla a některý z nich už odfrčeli domů.

Takže moje předměty:

Advanced English Reading for Postgraduates
Angličtina s Finem (kterej je Skot). Fin žije v Jinanu už 14 let. Na hodině čteme anglický články z různejch časáků. To je dobrý. Ale já úplně nesnášim odpovídání na otázky ohledně čtení textu, což tady děláme docela často. Uch. Zajímalo by mě, co Finovi ty Číňani rozumí, protože někdy mám docela potíže vysvětlit jim, co chci říct. Nejlepší je, když si z nich Fin dělá srandu a oni ho berou vážně. 🙂 Velká nevýhoda týhle hodiny je, že začíná v 8 ráno.

English Translation
Tenhle předmět mám dokonce ve dvou versích. Jednou pro studenty na bakalářskym stupni a jednou pro MBA. Vypadá to přibližně podobně. Na plátno se promítá ekonomickej paper v angličtině a pan Li překládá a vysvětluje gramatiku, takže většina hodiny je čínsky. 🙂 Dobrý je, že mě občas vyzve, abych se zhostil výuky, takže si stoupnu na stupínek a vysvětluju angličtinu anglicky. Baví mě to (konečně můžu zase poučovat lidi, aniž bych se musel cejtit blbě), ale někdy je to fakt nad moje síly. Jako když jsem pět minut vysvětloval, co znamená empirically, měl jsem pocit, že už by to muselo pochopit i mládě tuleně, ale Číňani furt nic. 🙂 Zezačátku jsem nevěděl, co si můžu dovolit říct, takže jsem čekal, kdy mě zavřou za to, co tam říkám — ale ukázalo se, že se může říkat v podstatě cokoliv.

Labor Economics
Tam jsem byl jenom jednou a 90 % hodiny bylo čínsky. Pak jsem v ten čas měl hodiny čínštiny. Ty teď sice skončily, ale myslim, že už se tam stejně nevokážu.

Marketing Management
Na první hodině, na kterou jsem se dostavil, se učitelka snažila mluvit anglicky, ale údajně za ní pak přišli Číňani a dožadovali se nápravy. Od tý doby mluví skoro výhradně čínsky. Ale zase se tam daj dobře číst knížky.

Microeconomics
Učitelka umí dobře anglicky a čínsky nemluví vůbec. Ale zato by mě nikdy nenapadlo, že ekonomii jde vykládat až tak nudně a nezajímavě. Sice má ve slajdech perfektně zpracovaný grafy, ale vykládat ekonomii jenom coby matematizovaný vztahy (navíc většinou bez příkladů) mi přinde jako blbost, to se na mě nezlobte. (A přinde mi to jako blbost, i kdyby se IESáci postavili na hlavu.) I tady se docela dobře čtou knížky (a ekonomický papery) nebo se tu dobře dělaj úkoly na čínštinu.

汉语 (Han yu)
Čínština s panem Wangem. Dvě hodiny tejdně jsem měl zadarmo s Novozélanďanama, dvě hodiny jsem si platil soukromě. Teď Novozélanďani zmizli a s nima i tyhle hodiny, takže jsem si přidal jednu soukromou hodinu. Pan Wang je sympatickej týpek. Moje čínština se zlepšuje pomalu, ale přece. 🙂

Ty oficiální předměty bych měl zakončovat odevzdáním seminárek nebo co. Zkoušky prej dělat nebudu. To jsem teda zvědavej, co mi z tohohle Dan uzná…

Do školy se tu sice chodí i o Vánocích (protože Číňani žádný Vánoce neznaj, neasi), ale slušný lidi maj o Vánocích volno, a proto budu na Vánoce v tropech. 😉