Následující text jsem psal pro využití politickou stranou. Kéž by tady byla politická strana, která by stála o odchod Česka z Evropské unie za účelem prosazování liberálnější politiky (to je důležité). Žádná z našich politických stran o tento text nakonec neměla zájem, a tak jsem se ho rozhodl publikovat zde. Třeba jej v budoucnu někdo na něco využije.

Evropská spolupráce, ne politická unie

Chceme Evropu spolupráce, obchodu a přátelství. K tomu však nepotřebujeme Evropskou komisi, Evropský parlament ani Evropský soudní dvůr.

Prosazujeme takový model evropské spolupráce, kde je zachována svoboda pohybu zboží, služeb, lidí a kapitálu. Avšak bez stovek tisíc byrokratů a stovek tisíc stran evropských směrnic, nařízení, rozhodnutí apod. Volný obchod a svobodná spolupráce přinesou Evropě větší prosperitu.

Za ideální příklad takové spolupráce považujeme Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), ve kterém jsou sdruženy Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko – a zanedlouho možná znovu i zakládající člen EFTA Velká Británie.

Levnější potraviny bez celního sazebníku EU
Jakmile Česká republika vystoupí z Evropské unie, přestane být vázána společnou obchodní politikou a společným celním sazebníkem. Celní sazebník EU čítá téměř tisíc stran a samotný zdražuje potraviny v Evropské unii, jejich ceny dále zvyšují náklady na dodržování unijních regulací.

Až se Česká republika stane opět svrchovanou zemí a nebude vázána společnou obchodní politikou EU, bude si moci dojednat smlouvy o volném obchodu po celém světě, např. s USA, Čínou, Indií, Austrálií, Japonskem, Brazílií apod. Zároveň si podrží dohody již dojednané Evropskou unií, např. s Mexikem, Jižní Koreou, Izraelem nebo Kanadou.

Státy EFTA mají dohody o volném obchodu s 38 zeměmi světa (a s 28 zeměmi EU), ke kterým se Česká republika bude po vystoupení z EU chtít přidat.

Nebudeme nuceni přijmout euro
Vystoupením z EU se zbavíme povinnosti přijmout euro, které dusí ekonomiky, jež nejsou tak silné jako ta německá. Zároveň tak nebudeme vystaveni riziku, že bychom museli látat díry v rozpočtech eurozóny skrz fondy na záchranu eura jako EFSF, ESM apod.

Česká koruna umožňuje naší ekonomice přizpůsobovat se vnitřním i vnějším šokům, můžeme díky ní mít úrokovou míru, která odpovídá stavu naší ekonomiky a ne “unisexovou” úrokovou míru pro celou EU, která v jedné zemi způsobuje úvěrový boom a v druhé dusí podnikatelské příležitosti.

Zbavíme se evropských směrnic
Po vystoupení z EU budeme mít dvě hlavní možnosti, jak si uspořádat vztahy s Evropskou unií – zůstat součástí vnitřního trhu EU (jako Norsko) nebo si dojednat s EU smlouvu o volném obchodu (jako Švýcarsko nebo Velká Británie). Tak či tak, obě možnosti jsou pro Česko lepší než setrvání v EU, neboť se kromě věcí zmíněných výše zbavíme přibližně 70–90 % unijní legislativy (veškeré, která se netýká vnitřního trhu). (zdroj, zdroj, zdroj, zdroj)

Podle think-tanku Open Europe patří mezi nejdražší evropské regulace tyto:

  • Klimatický a energický balíček (směrnice 2009/28/ES ve znění směrnice EU 2015/1513, 2009/29/ES and 2009/31/ES + rozhodnutí č. 406/2009/ES)
  • Směrnice o pracovní době (směrnice 2003/88/ES a 2002/15/ES)
  • Regulace automobilů (směrnice 2007/34/ES, 2007/35/ES a 2007/37/ES + nařízení ES č. 706/2007 and 715/2007) a směrnice o jakosti benzinu a motorové nafty (směrnice 98/70/ES ve znění směrnice 2009/30/ES a 2015/1513)
  • Nařízení REACH o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (nařízení ES č. 1907/2006)

Zbavíme se nadvlády Evropského soudního dvora
Vystoupením z Evropské unie vystoupíme také z jurisdikce Soudního dvora Evropské unie, aktivistického soudu, který nedbá na psané právo a slouží k prosazování evropské integrace. Zbavíme se nadřazenosti unijního práva nad českými zákony (což je jeden z mnoha eurointegračních vynálezů Evropského soudního dvora).

Jako svrchovaný stát si sami rozhodneme, které regulace Evropské unie chceme implementovat do českého práva a nejvyšší právní autoritou nebude soud, který vyzývá Evropskou komisi k boji s euroskeptiky a který se nenechá zmást platným textem Smluv, nýbrž český ústavní soud, nad jehož složením mají čeští občané skutečnou demokratickou kontrolu skrz přímo voleného prezidenta republiky a přímo volený Senát.