Neoliberál z Loch Ness

Chci tímto článkem učinit zásadní prohlášení o neoliberálech: Neoliberálové neexistují.

Jak to? Vždyť o nich všichni mluví!

  • pročetl jsem celou řadu materiálů od Mises Institutu, toho amerického i českého, se kterým spolupracuji
  • zúčastnil jsem se semináře Foundation for Economic Education a její hlavní představitele znám osobně
  • pravidelně sleduji pravicové blogy a akademické články prominentních liberálů
  • půl roku jsem působil jako stážista v Cato Institutu, předním libertariánském think-tanku
  • pravidelně chodím na semináře CEPu, jsem členem Svobodných a jsem šéfredaktorem Laissez Faire
  • českých i světových klasických liberálů a libertariánů znám desítky

To všechno jsou přece přední neoliberální instituce.

Nikdy, opakuji nikdy, se mi nestalo, že by kdokoliv z nich sám sebe nebo někoho jiného označil za neoliberála. Slovo neoliberál se používá výhradně v levicových médiích v Česku i ve světě jako hanlivá nálepka pro klasické liberály. A přesto, že nikdo nikdy žádného neoliberála neviděl, levicový tisk a levicoví kavárenští intelektuálové tento termín neustále používají.

Všimněte si, že nic netajíme. K liberálním zásadám se hrdě hlásíme. Ale všechny ideologické směry se také hlásí k určitému pojmenování. Konzervativci ke konzervatismu, socialisté k socialismu, fašisté k fašismu. A liberálové k liberalismu. Nálepek netřeba.

Jak víme, že to je hanlivá nálepka? Protože neobsahuje nic navíc, co nepokrývá termín klasický liberál nebo libertarián. Pouze negativní emoce.

Ano, termín neoliberál měl zpočátku svůj význam, ale poté byl tento nahrazen termínem ordoliberál. Dnes se termín neoliberál používá pouze jako nadávka.

Vít Zvánovec navrhuje, že termín neoliberál se má používat pro lidi, kterým jde pouze o ekonomickou svobodu, ale ne o osobní svobodu. Takoví lidé se možná nacházejí v Republikánské straně USA (a říká se jim konzervativci), ale mezi všemi těmi desítkami až stovkami liberálů, které znám a sleduji, takový neexistuje ani jeden jediný.

My liberálové totiž vycházíme z osobní svobody, ekonomická svoboda je pak pouze jejím důsledkem. Nemá tedy žádný smysl vysvětlovat nám, že osobní svoboda je důležitá. Je to alfa a omega toho, co považujeme za spravedlivý a morální systém.

To prohlašuji zcela zodpovědně.

8 thoughts on “Neoliberál z Loch Ness”

  1. Je to Mises Institute Fellow. Já ho nečtu. Pokud to používá, tak je výjimkou. V tom díle, co vydalo Cevro, používá Hülsmann to slovo evidentně ve smyslu “ordoliberalismus”. Což je zaprvé vysvětleno v článku a zadruhé to je termín označující hospodářskou politiku, ne ideologický směr.

  2. A jak je to s pojmem ultraliberal? Ten take casto slychavam a moc mi nelichoti.

  3. To samozřejmě taky neexistuje. Ale tomu dávám zelenou, protože to jenom ukazuje extrém a správně pojmenovává ideoligickej směr. Asi jako když já řeknu o TOP 09, že jsou arcisocialisti.

  4. Nemůžu to dohledat, ale trefně to shrnul @maxxan asi takhle: “Předpona neo- se v poslední používá k označování strašidel. Příklad použití: ‘Na vrbě u rybníka sedí neohastrman.'”

  5. Já si zase všiml, že už neexistujou nacisti, ale jenom neonacisti 😆

    Prostě i kdyby nějakej neoliberalismus existoval, tak by se k němu musel někdo hlásit. A když se hlásíme ke klasickýmu liberalismu, tak jsme prostě klasičtí liberálové a nikdo nás nemůže nazývat jinak. 🙂

Comments are closed.