Neuplyne snad ani den, aby se někde neřešila abolice, tedy čl. 2 amnestie prezidenta Klause. Obzvlášť teď to kdekdo sdílí se záznamem Zaorálkova řevu.
Krátká reakce:
1. Presumpce neviny.
2. Justice delayed is justice denied.
Delší reakce:
1. V právním státě si zakládáme na tom, že dokud není někdo usvědčen ve spravedlivém procesu, je nevinný. Abolice se tedy netýká zlodějů, defraudantů, podvodníků a já nevím čeho. Týká se de iure nevinných lidí. To, že je nebyly soudy schopny odsoudit ani po osmi nebo deseti letech, by mělo napovídat, že jejich vina asi není tak jednoznačná, jak se tváří média.
2. V prvním bodě jsme si ujasnili, že se jedná o nevinné lidi. Tahat nevinného člověka deset let po soudech, je jednoznačná šikana. Tvrdit, že po deseti letech je ještě možné konat proces, který aspoň zdánlivě připomíná výkon spravedlnosti, je přinejmenším hodně naivní. Např. proto, že svědkové zapomínají nebo umírají.
Zkuste aspoň na chvíli připustit, že je možné, že někteří obvinění jsou nevinní. Jak byste se vy cítili, kdyby vás deset let tahali po soudech za něco, co jste neudělali? I kdyby vás nakonec očistili, tak dojít spravedlnosti po deseti letech, znamená upření spravedlnosti. Zcela v duchu maximy napsané výše.
—
Tohle je můj dlouhodobě zastávaný názor. Neměl jsem samozřejmě ani tušení, že prezident o takové abolici uvažuje. Kdyby záleželo na mně, onu osmiletou hranici bych ještě výrazně snížil”.
Podpůrných argumentů je možné samozřejmě snést mnoho (např. že všechny amnestie Václava Havla obsahovaly abolici nebo že v některých státech takový limit mají přímo v zákoně), ale podle mě je moje zdůvodnění uvedené výše dostatečné.
—
Ale přece jenom pro všechny, kteří tvrdí, že hospodářské kauzy je nutno řešit přes deset let. Tady je kauza Enronu v přehledných datech:
“The trial began January 30, 2006.” + “The jury rendered its verdict on May 25, 2006. Sentencing took place on October 23, 2006.”
podle me nemusi byt korektni vyvozovat, ze neodsouzeni v kratke dobe je dusledkem nejednoznacnosti viny.
pokud bys totiz byl blize seznamen s urovni prace ceskych soudu (a obecne nastaveni celeho soudniho procesu), zjistil bys, ze moznost, ze za “vcasne neodsouzeni” muze neschopnost statu, je pomerne velka. a nijak nesouvisi s vinou ci nevinou.
…. i zde se totiz podle me projevuje, ze stat je spatny sluha a zly pan
Pod to je možné jen jediné. Podepsat.
Jak byste se vy cítil v roli žalobce, kdyby vás deset let tahali po soudech, kde se snažíte domoci svého práva proti žalovanému, a nakonec by vám bylo toto právo upřeno?
Neříkám, že naše soudy fungují spravedlivě. Říkám, že amnestie nespravedlnost našeho systému ještě zvětšila.
Bavíme se o trestním řízení, ne o občanském, takže tento komentář nedává smysl.
Proč nedává smysl? V trestním řízení je žalobcem stát (společnost, každý občan). Došlo tedy k porušení práva společnosti dokázat a potrestat trestný čin.
Tak zaprvý, “společnost” po soudech nikdo deset let netahal. Zadruhý, viz celou argumentaci výše, hlavně tu část o presumpci neviny.
Po soudech, ale určitě tahal ty lidi, kteří se cítili být poškozeni obžalovaným. Tito lidé jsou nepřiměřenou délkou řízení poškozeni stejně jako obžalovaný. Jaktože může být porušeno jejich právo dokázat a v případě, že se to dokázat podaří, potrestat trestný čin? Argumentaci o presumpci neviny jsem četl.
Pokud naše soudy nedokážou rozhodnout 8 let o tom, jestli někdo spáchal trestný čin, nebo ne, pak je něco špatně a mělo by se to řešit. Amnestie není řešení.