Vzbudil jsem se první ráno v New Yorku, zatimco město nespalo, protože: Tuto město nikdy nespi a to ti řikam na beton!

Ráno jsem vyrazil do Radioshacku pro redukci na svoje evropský zástrčky, abych je moh strčit do americký zásuvky. Rádiobouda ale zklamala. Tak jsem vymyslel, že si koupim jenom americkej kabel ke svýmu notebooku, kterej byl víc než dvakrát levnější než ta sada přechodek, co mi nabízeli, a moje potřeby uspokojoval dostatečně.

Cestou do Radioshacku kolem mě projelo snad 20 vozidel UPS. A všude samozřejmě jenom černoši. Ale civilizovaný. Bohatší než většina Čechů, pěkný auta, upravený domy.

Vrátil jsem se na hostel a chtěl jsem si jít koupit něco k jídlu, ale majitel hostelu Dave mi povídá, že jde koupit snídani a jestli chci taky. Tak říkám, že jasně. Než jí dones, trvalo to asi dvě hodiny. Pak jsme teda posnídali vajíčka s toustama a slaninou (slaninu jsem snad předtim ještě nikdá nejed).

A že prej jdem na pláž. OK. To zas trvalo asi tisíc let, než jsme se vypravili. Vzali jsme gril, chladící box, spoustu pití a jídla, dvě komunistický Švédky, francouzskou obsluhu hostelu Amandu a jeli jsme. Z nějakýho místa, co Dave vybral, jsme zas odjeli, protože takovej bezzubej páreček nám tvrdil, že dostaneme za ten gril pokutu 500 dolarů.

Zajeli jsme teda jinam, rozdělali gril, dali si hambáče a Budweisery… a najednou u nás byli tři policajti na bajcích a že prej se tady na tý pláži nesmí pít pivo, nesmí tu bejt gril na propanu a nesmí se tu kouřit. Tři přestupky najednou. Dave šel vyjednávat a vyjednal, že dostanem pokutu jenom za jeden a Švédky jí nedostanou. Já jsem jí vyfasoval prej kvůli tomu, že už tu mojí začali psát, když ho napadlo nás cizince z toho vynechat.

Dal jsem jim občanku, odjeli s ní někam na stanici, všechno si zaznamenali a po ne úplně krátký chvíli se vrátili. Hm, takže jsem první den v New Yorku, první den v Americe vůbec, neviděl jsem ještě žádnej mrakodrap ani nic podobnýho, ale místní policie si mě už zaznamenala jako p. t. mezinárodního teroristu a hrozbu pro národní bezpečnost.

Prej se kvůli tomu dřív muselo k soudu, ale těch pokut je teď tolik, že stačí poslat doznání poštou a zacvakat těch 25 dolarů. No super. In the land of the free and the home of the brave…

V Číně jsem nedostal pokutu ani za to, že jsem poslal polecajta do hajzlu a v Americe dostanu fastr za to, že — považte — jsem si dovolil u stolu pít pivo.

Vedle nás seděla muslimská rodinka, holky poctivě v pytlích na brambory. Ta nejmladší ale měla dokonce pestrý barvy a když jí vítr odvál tu kapucu, tak bylo skoro poznat, že pod tim pytlem se nachází ženská. Asi nějaká rebelka v mezích zákona nebo co…

Švédky mezitim hrály s muslimama nějakou divnou hru, ve který figuroval míč na americkej fotbal. Pak jsme si ještě dali fotbalovej mač (myslim normální fotbal). V devět zavírali pláž, tak jsme museli vysmrdět.

Ostatní šli ještě v noci do nějakejch klubů nebo co, ale já šel radši zachrápat. Byl jsem utahanej a stejně bych se tam nudil jak cyp.