Sedm měsíců bez PayPalu

Odjel jsem do Číny a snažil se zaplatit si proxy, abych se moh dostat na ty fejsbůky.

Facebook mi fungoval asi deset minut, pak mi platbu zamítli, že je z nedůvěryhodnýho prostředí. A proxy fungovat samozřejmě přestala. Když jsem udělal totéž podruhé, opakoval se stejný postup, pouze tentokrát mi PayPal rovnou celý účet zablokoval.

Musel jsem si teda nechat proxy server zaplatit někym jinym a pokoušel jsem se dohodnout s PayPalem na obnovení účtu. Po pět měsíců jsem vedl dada rozhovory s automatickými odpovídači a jinými roboty v PayPalu. Mám pocit, že jednou se mi povedlo přimět k odpovědi i živého člověka (byla to jiná odpověď než ty ostatní), avšak ten se neobtěžoval přečíst, o co jde, a příště už jsem zase mluvil s mašinkama.

Problém byl v tom, že PayPal požaduje účet za elektřinu, aby ověřil, že vaše jméno pasuje k vaší adrese, co jste zadali při registraci účtu. Hm, jenže to vám poskytnout nemůžu, obzlášť ne z Číny. A zavolat tam nešlo, protože moje čínský číslo vůbec nevedlo mezinárodní hovory a z mýho českýho čísla by to stálo majlant. Možná spíš dva.

Tak jsem jim prostě občas zkusil napsat v naději, že se mi podaří proniknout kolem jejich pevnosti z automatickej odpovídačů, ale nedařilo se. Nakonec se mi povedlo jednoho robota tak rozněžnit, že se mi rozhod posílat každodenní mail s otázkou “Mr. Pánek, why was your account limited?”.

Chtěl jsem tam teda zavolat z domácího telefonu UPC, ze kterýho to má stát asi dvě koruny za minutu. Čekal jsem totiž, že se s nima budu dohadovat klidně čtvrt hodiny. Moc dobře si ještě pamatuju, jak jsem s LiveSTRONGem vyřizoval 13 minut to, co jsem řek hned v první větě.

No a když jsem byl doma, tak jsem na to nějak zapomněl, a pak jsem zas byl jenom v Prase na mobilu. A za 11,40 Kč za minutu se mi volat nechtělo. Nakonec jsem se dostal domů a volal jsem. První překvapení, nevolal jsem na americký číslo. Druhý překvapení, v neděli nemakaj.

Tak jsem zavolal v pondělí asi dvě minuty po otevíračce. Říkal jsem si, že se teda asi volá do Indie. Protože prej má dost firem telefonní operátory v Indii. A ty prej maj buď indickej přízvuk (jako Rajesh z Big Bangu), nebo normální anglickej (jako třeba Dan Hannan).

A ono ne, byl ojriš přízvuk. Sice se ten týpek celkem snažil, ale stejně to byl celkem silnej irskej přízvuk. (Pro příklad irskýho přízvuku třeba tahle písnička.) Neni mi moc jasný, proč na službu, kam volaj kdejaký pomatený cizinci, co moc anglicky neumí, daj na linku lidi s takovym ne zrovna srozumitelnym přízvukem, ale co už, mně to může bejt fuk.

Tak jsem mu vysvětlil problém a on že tam teda stačí nahrát třeba výpis z bankovního účtu. OK, tak jsem ho tam hned nahrál a čekám. Čekám tejden a furt nic. Tak jsem se teda nasral a že tam zavolám znova, teď už teda z mobilu. Cena do Irska je stejná jak do USA, to mě moc nepotěšilo.

Tentokrát to vzala dáma, taktéž s krásnym ojriš přízvukem. Říkám jí, že jsem udělal, co mi řekli a nic se neděje. Tak řekla, že se na to podívá. To jpgéčko se jí otevíralo asi minutu, ta snad pracuje na nějaký 386, ne? Nakonec řekla, že to je v pořádku, že to teda přepošle dál a že do tří čtyř hodin se to vyřeší.

A vyřešilo!

Od 5. září do 25. března jsem tak byl bez účtu. Nejenom, že jsem nemoh platit já, ale nikdo ani nemoh platit mně. A mně občas nějaký peníze přišly — jako příspěvek na euroseptik nebo z nějakýho prodeje reklamy.

Jo a poučení: Prej když jedete na delší dobu za hranice, máte o tom PayPal informovat předem třeba telefonicky. Aby se vám nestalo to, co mně.

5 thoughts on “Sedm měsíců bez PayPalu”

Comments are closed.