„Neptejte se, co může tato země udělat pro vás. Ptejte se, co můžete udělat vy pro tuto zemi,“ řekl John Fitzgerald Kennedy v nejslavnějším inauguračním projevu prezidentů USA. A sám se tím v úřadě také řídil. V této slohové práci se podrobněji zaměřím na zavírání očí před zlem, což je velmi pohodlné a tak typické pro mnohé z nás.
Tak například Francie. Ta má v nicnedělání zřejmě tradici a nijak to nehodlá měnit. Před druhou světovou válkou si ve Francii bláhově mysleli, že se pan Hitler nechá ukojit maličkými státy a stane se z něj dobrý soused. Abych Francouzům nekřivdil, v Anglii na tom někteří nebyli o nic lépe. Před Chamberlainovým odletem do Mnichova říkal Winston Churchill: „Můžeme si vybrat ostudu nebo válku.“ Když se tehdejší ministerský předseda z Mnichova vrátil a radostně mával Mnichovskou dohodou, odtušil Churchill: „Vybrali jsme si ostudu a budeme mít válku.“ Continue reading “Pro vítězství zla stačí, když slušní lidé nebudou nic dělat (~E. Burke)”
Být ve vládě a zároveň v opozici. Ne, to není Tlustého vynález. Naopak. Od revoluce v tom máme dobrou tradici a té je třeba se držet! I toto, jako mnoho jiných věcí, v naší zemi zavedl Václav Klaus, když byl sice ministr financí, ale jeho strana stála vůči vládě názorově v opozici. Tenhle trik se mu vyplatil vítězstvím ve volbách. Naučili se to lidovci a v dalších letech si na opoziční roli ve vládě udělali monopol. K tomu přidali trik tančení mezi vejci (předčasné volby ano, ale vlastně ne apod.). 
V naší politice se schyluje k něčemu dost průseróznímu. Možná to bude jenom další díl do české politické frašky, možná to bude nová bolševická revoluce. Bohužel to ale asi nebude vítězství rozumu v ODS.
V tomto článku se vyjádřím trochu šířeji k jedné ze svých divokých myšlenek, které jsem tu zmínil dříve a uspokojím tak hlad některých komentujících, kteří na to čekají jak na lízátko. Než se k tomu dostaneme, udělám malé entrée.