Přejet manželku, nebo radši ponožku?

Na náš původní článek Sofiina parlamentní volba napsal Jakub reakci, takže se nedalo nic dělat a museli jsme s Dominikem napsat reakci na reakci.

Článek je totální nuda a pro normální čtenářky je absolutně nezajímavej. Může zajímat jedině lidi, který baví filosofovat nad tim, jestli je lepší manželku přejet tramvají, abyste zachránili ponožku, nebo nechat ji utopit. Může taky zajímat filosofy zabývající se sparťanskejma ultras, Sauronem a Jigsawem.

Jinak se obávám, že tam nenajde zalíbení nikdo. Těšim se na reakci na reakci na reakci…

Už víte, kam emigrovat?

Na začátku března spustil LvMI CZ & SK novej projekt jménem KamEmigrovat.cz. Stav svobody v dnešním světě je mizernej, ale na tomhle webu chceme aspoň představit země, kde je úroveň svobody znatelně vyšší než v Česku. O tolik vyšší, že by se vyplatilo přestěhovat — přičemž víme, že stěhování má značný náklady (zdaleka ne jenom finanční).

Podle rozpisu práce máme v plánu zpracovat dvacet zemí. Některý z nich teda tak úplně země nejsou, ale to uvidíte, až nadejde jejich čas. Zatim se nám povedlo zpracovat jednu třetinu, tj. sedm zemí. Já sám jsem autorem těchhle tří:

  • Švýcarsko — nejbližší relativně svobodná země, s velmi silnou demokracií
  • Lichtenštejnsko — malé Švýcarsko, kde jsou ovšem politici ještě víc pod veřejnou kontrolou
  • Taiwan — spousta výhod života v Číně, ale s nezablokovanym Facebookem!

Snažím se články psát co nejmíň zaujatě. Nezamlčuju žádný podstatný omezení svobody, na který se mi podaří přijít. Přesto pokud o něčem podstatnym víte nebo chcete opravit nějakou chybu, popř. zaslat nějakou aktualizaci, budu hodně rád.

Disclaimer: Ukazovat na to, že v jiných zemích se žije líp, neznamená, že člověk se tam hned chce odstěhovat nebo že je vlastizrádce. Jedním z účelů je vytvoření tlaku na naše politiky, aby přijali lepší zákony, abysme nemuseli hladově pokukovat po jinejch zemích.

Za které weby bych pravidelně platil

Yamato-san mě inspiroval svým seznamem, na který mě navíc zařadil (jsem poctěn), takže to cítím jako předání štafety. Tedy nejlepší weby, které znám:

Marginal Revolution — pro mě absolutní špička, nejlepší blog na světě

FFFilm — nejlepší nevhodný humor

Girl In Czechland — zajímavá sonda do života Londýňanky v Praze (a na venkově) Continue reading “Za které weby bych pravidelně platil”

MMister vs. Krugman

Český (a slovenský) Institut Ludwiga von Misese svádí každý týden souboj s Paulem Krugmanem, jedním z neznámějších (a nejvlivnějcíh?) ekonomů současnosti, který v roce 2008 obdržel Nobelovu cenu.

Časopis Profit uveřejňuje rubrice Senior vs. junior jeden článek od Paula Krugmana, na který reaguje někdo z Mises.cz (my jsme asi ti junioři). Tento týden vyšla řada na mě, tak si kupte Profit a dejte mi vědět, jak jsem obstál. 🙂 Continue reading “MMister vs. Krugman”

Přijdeme o pracovní místa kvůli levným asijským státům?

Na webu Měšec.cz vyšel nový článek, který vyvrací zakořeněný mýtus o tom, že je třeba bojovat s levnou konkurencí z Asie. Do článku jsem poskytl taky nějaký svoje postřehy.

“Lichtenštejnsko netrpí žádným komplexem malosti, takže si neklade zcela nesmyslné otázky typu ‘Jak může malé Lichtenštejnsko konkurovat obrovské Číně?’, které pokládají celoevropští eurohujeři v domnění, že tím ospravedlní bruselskou ‘Říši zla’. Nekonkurují si státy, ale podniky. A to je diametrální rozdíl. Takže poučení, kromě zrušení regulací a cel je: Nepodléhejme socialistické demagogii o jakési ‘konkurenci’ států, která nás žene do postdemokracie a k čím dál většímu státnímu dirigismu,” dodává Pánek.

Článek s názvem Přijdeme o pracovní místa kvůli levným asijským státům? je k přečtení zde » a doporučuju ho celej (včetně videa), ne jenom ty moje šplechty.

Můj vlastní článek o “škodlivé” čínské konkurenci je k přečtení zde ».

A jako vždycky, když se mluví o tomhle tématu, doporučuju i Petici výrobců svíček (pdf) od Frédérica Bastiata.

Smí libertarián volit?

Na internetech se vyskytují různí mudrcové. Přečetli jednu knížku, moc o tom nepřemejšleli, ale vědí, že objevili veškerou moudrost světa. Hurá-libertariánství a hurá-rakušáctví mi pije krev jako máloco. Sice je to jako každej postoj, o němž jeho řečník nepochybuje, ale s těmahle jsem vlastně na jedný lodi, proto mě asi tolik rozčilujou.

Poslední dobou, obzvlášť před slovenskejma volbama, se spustila lavina blábolů o tom, že libertarián nesmí ve volbách volit. Pokud volí, tak je zlosyn, protože tím porušuje NAP (princip ne-agrese), jenž říká, že nesmíte páchat násilí na nikom, kdo nepáchá násilí na vás.

Společně s Dominikem Stroukalem, zasloužilým ekonomem z věhlasné KEKE, tvrdíme, že tato argumentace je nesmyslná, děravá a vnitřně nekonzistentní.

Proto jsme pro Mises.cz sepsali článek Sofiina parlamentní volba.

Představme si otroka, jenž musí pracovat 15 hodin denně. Jednou za čas mu dává jeho otrokář volbu, zda se mu jeho povinná pracovní doba sníží o hodinu. Otrok by určitě mohl říct, že otrokářova moc nad ním je nelegitimní a že tudíž nemůže v těchto volbách volit. Ale pomohl by si tím nějak? To sotva.

Pokud vám nic neříká slovo libertarián a nechápete, proč by někdo neměl chodit k volbám a bejt na to hrdej, pak vám asi ten článek doporučuju nečíst. 🙂

PS: Tentokrát se v komentářích pod článkem slezli ještě hloupější trollové než obvykle.

Reportáž z pralesa

Tohle je přesně jeden z těch článků, kvůli kterejm mám novinařinu rád. Bohužel proti tomu stojí naprostá většina novinářský práce, kterou držim v absolutnim opovržení.

V New Yorkeru vyšel článek s názvem Tlumočník, který je pekelně dlouhý — nějakých 21 stran. Ale co je důležité: pojednává o tématu, o kterém jsem dosud neměl ani ponětí, a pojednává o něm způsobem, který mě přiměl přečíst článek jedním hltem.

Jde o domorodý kmen někde v Brazílii, jenž se mezi sebou dorozumívá jazykem sestávajícím z osmi souhlásek a tří samohlásek. Kmen i jazyk se nazývají Pirahã. Žádný mluvčí toho jazyka neumí žádný jiný jazyk a žádnému normálním (i nenormálnímu) jazyku tenhle domorodý jazyk není podobný. Neni divu, že se ho naučilo jenom pár cizinců.

Stejně jako jejich jazyk je pak fasicnující chování toho kmene. Nechápou barvy, čísla (!), strany, mýty, budoucnost — ani si nedělají zásoby.

Neochvějnou oddanost empirické realitě nazval Everett principem okamžitosti zážitku. Ten podle něj vysvětluje jejich odolnost vůči křesťanství, protože kmen na historky o Ježíšovi vždy reagoval slovy: “Potkal jsi toho muže?”

O ničem podobnym jsem nikdy neslyšel. Takže pokud budete mít chvíli čas a téma vás zajímá, článek si určitě přečtěte. Je samozřejmě anglicky.

Celý článek zde ».

Sestřino dobrořečení Steva Jobse

Dával jsem to na Twitter i na Facebook, ale nikde žádná reakce. Takže to dám i sem, hečpeč. Umřel Steve Jobs, fanoušci Applu to oplakali, ale jinak to nebylo nic, čim bych se chtěl zabejvat. I když rozhodně bych uvítal v nějakym parku sochu Steva Jobse radši než ksicht nějakýho politika (a to nemám moc rád výrobky Applu).

Ani jsem nevěděl, že Steve Jobs má sestru. Dokud jsem si nepřečet její projev, kterej si připravila na pohřeb svýho staršího bráchy. Teda řeknu vám, že kdybych to slyšel na místě, tak brečim jak želva. Bezvadnej literární kousek. Kéž bych někdy uměl takhle psát.

Pamatuji si na ten den, když mi zavolal, že potkal Laurene. “Je tu taková pěkná holka a je fakt chytrá a má takovýho psa a já si ji vezmu.”

Celá eulogie vyšla v New York Times (anglicky, ofkoz).

A nějaký jablíčkář to i přeložil. (Podle komentářů pod článkem jde o výborný překlad, ale nečetl jsem, takže bez záruk. 🙂 ) h/t: Hans.

Ekonomická svoboda v Číně

V časopise Laissez Faire mi vyšel další článek. Tentokrát jde o zkrácenou verzi mojí seminární práce.

Článek se zabývá srovnáním ekonomické svobody v EU a v Číně (Čínské lidové republice). V další části pak tvrdím, že brát Čínu jako monolit (jako Sovětský svaz dneška) neodpovídá skutečnosti.

Naopak je [Čína] pochválena za fiskální svobodu, nízkou DPPO a vládní výdaje. Objem vybraných daní je pouhých 18 % HDP (v ČR dvojnásobek), vládní výdaje jsou 20,8 % HDP (v ČR opět dvojnásobek). Mimochodem, veřejný dluh Číny je 30 % HDP.

Článek je k přečtení v elektronické verzi zde »

Disclaimer: Do článku jsem samozřejmě napsal “Hong Kong” i “Taiwan”. Na to, co s tímto správným pravopisem provedla redakce, jsem neměl vliv.

Reakce fértrejďáků

Můj článek o Fair Trade, který jsem tady už inzeroval, vyšel nedávno i na euPortálu Lukáše Petříka.

Toho si všimli fértrejďáci (proč sledují zrovna tento web, je mi záhadou) a sepsali odpověď. Článek je plný různých WTF vět, proto vybírám jeden odstavec:

S autorem článku nelze souhlasit v tom, že zvýšená výkupní cena fairtradových surovin způsobuje nadprodukci. Tato zvýšená cena totiž stačí producentovi právě tak na samotnou produkci a mírné zlepšení jeho životních podmínek. Naopak mu také někdy umožní pěstovat na jeho pozemku více různorodých plodin pro vlastní spotřebu či pro prodej na místním trhu. Tím se zmenší závislost producenta na jedné exportní komoditě a její produkce se tak v důsledku může i snížit.

Lukáš mě vyzval k reakci, která tedy vyšla o pár dní později. Continue reading “Reakce fértrejďáků”