Wo xiang lifa

Šel jsem k holičovi…

V Praze už jsem se nějak nestih ostříhat a strojek jsem si brát nechtěl. Takže mi nezbylo než navštívit místního střihorukýho Edwarda.

Nejdřív jsem se tak rozhlížel, jestli někde v okolí najdu holičství. Jedno jsem objevil, ale bylo dost z ruky, tam se mi nechtělo. Tak jsem se zeptal Skota Fina (jmenuje se Fin, ale je to Skot), kam se tady chodí ostříhat. Popsal mi cestu a že je to nedaleko. OK.

A teď ještě, co mám říct? Poradil mi Novozélanďan, jehož jméno jsem zapomněl a je mi trapný se ho na něj ptát. :) Že prej mám říct “Wo xiang lifa.” Z hodin čínštiny už jsem věděl, že “wo xiang” je “chtěl bych” a “lifa” je účes. Ve znacích to je 我想理发, což jste samozřejmě věděli. :)

Druhej den jsem se vypravil. Kadeřnictví jsem našel, pronesl jsem svůj štěk a dál už jsem se jenom hloupě tvářil. Na starosti mě dostal týpek. Přemejšlim, kdy naposledy mě stříhal kluk… a pochybuju, jestli se to vůbec někdy stalo. V Čechách jsou jenom ženský. A pak samozřejmě Zohan. A muj kadeřník měl nabarvený vlasy nějakou růžovou barvou. Číňani ani Číňanky se nebarví. Potkat tady obarvenou holku je vzácnost. A ještě jsem tu nepotkal žádnou, která by byla vyloženě blondýna… přitom tim by tu na sebe určitě strhla spoustu pozornosti.

Kadeřník si na mě začal brousit nůžky, avšak já jsem mu důmyslnými gesty naznačil, že chci strojkem. Mluvil jsem u toho sice anglicky, ale vim, že to bylo totéž jako kdybych říkal třeba: “Ash nazg durbatuluk, ash nazg gimbatul, ash nazg thrakatuluk, agh burzum-ishi krimpatul.”

No… k mýmu velkýmu překvapení mi neuříz ani ucho ani hlavu a všechno proběhlo celkem v poklidu. Fin tvrdil, že to stojí 7 yuanů, ale ženská, který ten business asi patřil mi ukázala zkřížený ukazováky. To mě zaskočilo, ale protože jsem věděl, že znak pro 10 je v čínštině kříž, odhadnul jsem, že to znamená deset yuanů. A bylo to tak. Večer jsem se dozvěděl od Grace (Číňanka, co má na starosti zahraniční studenty), že ukazujou všechny čísla od šesti do deseti takhle úchylně.

Další den mi odpadla večeře v hotelu, takže jsem musel hledat náhradu. Rozhod jsem se, že vyzkoušim místní Pizza Hut a vzal jsem s sebou Markétu. Ta zkoušela komunikovat výhradně v čínštině, což se ne úplně podařilo, ale většinou to fungovalo. Naštěstí uměl personál Pizza Hutu aspoň trochu anglicky.

Do Pizza Hutu jsme jeli autobusem K96, kde K znamená klimatizace. Taky nevim, proč K. Je sice dvakrát dražší než autobus bez K, ale zato v něm skoro nikdo neni, kdežto ty jednoyuanový jsou přecpaný k prasknutí. Řidič celou cestu troubil jako hovado. Co mě ale dostalo, bylo, že si u toho zpíval. :lol:

Sice jsem nikdy v Pizza Hutu nebyl, ale troufám si tvrdit, že ten americkej vypadá jinak. Zaprvý tam určitě dostávaj normální talíře a ne tyhle prcky. (Číňani zásadně používaj tak malý talíře, na který si já nedávám ani chleba s máslem.) Zadruhý se tam určitě neválej kosti po stole. A zatřetí pochybuju, že tam pizzu nosej na pánvi a zákazníci si jí přendávaj na talířek.

No, nějak jsem si nevšim, že jsem si objednal pizzu s mořskejma potvorama. Co se dalo dělat, musel jsem ty chobotnice sníst. Jako správnej Čech jsem si samozřejmě vzal pizzu, co byla ten den za poloviční cenu, neasi!

Evidentně je Pizza Hut v Číně nóbl podnik. Soudě podle cen a společnosti, co se tam nacházela. A měli tam překvapivě dobrý kafe. Jako pití k pizze jsem si dal nějakej nealko koktejl ze zelený švesky a manga. Neptejte se mě, co je to zelená švestka…

Číňani prej nechápou dýška, psali v Lonely Planet. Účet byl na 114 yuanů, já jsem dal 120 a čekal jsem, že přinese zpátky. Dlouho nešla, tak jsem si říkal, že už sem proniknul americkej styl, ale na odchodu nás odchytila a dala mi do ruky účet a šest yuanů. :) Asi byla fronta u kasy. :mrgreen:

Následující historka vyvolala na Facebooku nečekanej rozruch, tak uvidíme, jestli to vůbec udělá nějakej rozruch tady na bložínku. Cestou domů jsme zase jeli autobusem s klimou a fplný palbě. Na jedný zastávce nastoupila pěkná Číňanka. Evidentně se starala o krásu víc než ostatní Číňanky — např. měla vlnitý vlasy, takže evidentně používá něco na způsob kulmy. :) No ale pak se ukázalo, že si neholí podpaždí. Mně to přijde hnusný, to si nemůžu pomoct. Napsal jsem to na Facebook a k mýmu překvapení to některejm lidem hnusný nepřijde. Nu což, každýmu jeho Poděbrady. Aneb jak říkáme my Němci, jedem das Seine.

A dneska mě v půl osmý vzbudil někdo, kdo tu něco řezal pilou přímo u mě pod voknem. Za půl hodiny to dořezal a od tý doby je tu hrobový ticho. Grrrr!!!

PS: O bobrovi nic nevim, neptal jsem se…