Datum nejzazšího odevzdání tohoto referátu bylo 30. května. Já ho odevzdávám zejtra. Ale ten referát stojí za přečtení.
Protože bylo stanné právo (nesmělo se vycházet po 22. hodině) a my o tom nevěděli, začali po nás střílet, vypadalo to jako světelný vodopád a my se v šoku učili nenávidět. Stihli jsme se skrýt v domě a pak se zadem po trati dostat domů.Doma nebyl nikdo, rodiče se vystěhovali za město, aby mohli chodit do práce a měli co jíst, venkov byl záchrana. My jsme to nevěděli.
Celý referát najdete zde. (*.pdf)
Před pěti lety na nás zbaběle zaútočili muslimští vypatlanci. Protože jeden z mála státníků, který chápe, že si to nemůžeme nechat líbit, je shodou okolností prezident USA, vydali jsme se do války proti arabským hovadům. Nepochybuji o tom, že ji nakonec vyhrajeme!
Dneska jsme se s Milanem vydali na převelice zajímavou cestu. Našli jsme nejnádhernější části Londýna. Taky ale ty úplně nejhorší. Kde byl Máchys, ví jenom on (možná).
“I’m not concerned with your liking or disliking me… All I ask is that you respect me as a human being.”
Konstatuji,
Joey: “People change, Dawson.”