Už dlouho jsem na blozísek nenapsal žádný zážitek s mým oblíbeným pedagogem, takže to napravíme.
Sedím v lavici a nekoukám směrem před sebe, ale do strany. Zuzka na mě volá, tak zvednu hlavu a co nevidím. Učitel má nataženou ruku a beze slova mi papíry odbobně jako svini pomeje podává. U něj žádné novum. Zeptejte se, na jaké straně se čte, dostanete odpověď, že 8. kapitola. Zeptejte se, do jaké třídy se máte přesunout, budete odkázán na nápis na tabuli ve vedlejší místnosti. V podtónu vždy slyšíte dovětek: “Ty mrzká nulo.” Continue reading “Učitel, můj vzor”
Když se Bilbo Pytlík dostal do Roklinky a poslouchal hudbu, kterou hrají elfové, zdálo se mu, že nic hezčího nemůže slyšet v celé Středozemi ani nikde jinde. Mám neodbytný pocit, že pokud by přišli elfové a utvořili kapelu se jménem třeba The Lothlórien Elves, umístili by se bezkonkurenčně na žebříčku všech hitparád a okamžitě by přišli věrozvěstové, co by to komentovali:
Včera jsem byl s dějepisným seminářem na školním výletě v Terezíně. Několik lidí se mě zeptalo, jestli se mi líbilo. Neuměl jsem odpovědět. Výlet to byl povedený, ale na takovém místě se vám přece nemůže líbit… Obrázky 14letých a menších dětí, většinou příroda — touha po svobodě — nebo naopak temné motivy, a u nich napsáno buď přežil/a, nebo datum a Osvětim… brrr