Boston, díl druhý

Přiznám se, že do Bostonu jsem přijel zcela nepřipraven (obdobně jako do Philadelphie). O Bostonu jsem nevěděl nic kromě toho, že tu existuje Harvard, Bruins a Red Sox (ty fusky jsem se ale dozvěděl teprve v Baltimoru).

A tak jsem nastartoval Wikitravel, což je nepostradatelný pomocník na cestách. A dozvěděl se, že v Bostonu existuje Freedom Trail, tedy jakási Stezka svobody. Dva a půl míle centrem Bostonu kolem těch nejdůležitějších míst a vůbec nemusíte koukat do mapy, vedou vás červený dlaždice. Vymazlená věcička tohleto.

Bohužel mi většina věcí na trase přišla dost nudná. Ale procházelo to kolem knihkupectví, kde měli 10-40% slevu na každou knížku, protože prej zavíraj. Politický knížky měly příjemnou slevu 30 %, takže jsem nakoupil rovnou čtyři — Dana Hannana, dvakrát Rona Paula a Listy federalistů.

Potom jsem se dostal na Quincy Market, kde jsem zakoupil takový divný ovoce, co vypadalo jako broskev, ale chutnalo jako švestka, a nějakej banán. Stálo mě to jeden dolar. Cena vyloženě lidová.

Jediný dvě zajímavý věci Freedom Trailu přišly až na konci. Bunker Hill Monument, kterej vypadá přesně jako Wshingtonův památník ve Washingtonu (akorát menší) — nějaký Američani vedle mě tomu furt říkali Washingtonův památník. Neměl jsem to srdce říct jim, že ten najdou ve Washingtonu.

A úplně na konci stezky se nachází USS Constitution. Sice má debilní název, ale je to nádherná stará loď a údajně velmi slavná a udatná, vítěznými bitvami ošlehaná. Vstup byl zadarmiko, takže jsem si jí hezky prolez a poslouchal u toho historky o námořnících, kterejch umíralo víc na kurděje než na bitevní zranění. Zajímalo by mě, co na to říkaj Somálský piráti.

Přes ulici od USS Constitution se odehrávala úplná megasvatba. Asi nějakej námořník, co našel poklad.

Tím jsem prohlídku města pro dnešek uzavřel a už jsem jenom našel těstoviny za poloviční cenu a ušpiněnou vidličku jsem si hodil na triko. :)

—

Na další den jsem naplánoval návštěvu Harvardu a Massachusetts University of Technology (MIT), což jsou dvě z nejslavnějších univerzit na světě a obě jsou v Bostonu a kousek od sebe. OK, nejsou přímo v Bostonu, ale každej normální člověk by si myslel, že to je pořád to samý město.

Nejdřív jsem přijel na Harvard. Nebyl tam ani Koženej ani Mankiw. Ale univerzitní atmosféra pěkná. Až na ten počet turistů teda. Bohužel, nepodařilo se mi dostat do jídelny, která vypadá jako kostel. Prej se má hladit Harvardovo noha, ale pak jsem se dozvěděl, že studenti na tu nohu v noci močí, takže jsem rád, že jsem o tom nevěděl, že to mám pohladit…

Harvardská menza.

Kampus je to velkej a pěknej, hned jsem se tam samozřejmě ztratil. Avšak nebyl jsem si přesně jistej, co všechno ještě patří ke kampusu a co ne. Původně jsem chtěl jít na jakousi prohlídku Harvardu, údajně zadarmo, ale pak se mi to nechtělo hledat.

Asi o dvě zastávky blíž k centru se nachází MIT. Tam jsem pobyl asi hodinu a vzal jsem si mapu kampusu. Během tý hodiny jsem navštívil tak 5 % toho kampusu. It’s huuuuuuge! Obrovskej kampus, neni tam tolik turistů, což je lepší. A studenti tam na jednom místě předváděli zajímavý kejkle.

MIT

Večer jsem se sešel s Janine, se kterou jsem se potkal v hostelu ve Philadelphii a provedli jsme procházku podvečernim Bostonem. Romantyš. :oops: Probrali jsme spoustu témat od zákazu porna až po americkou hymnu. A taky jsem se poprvé dozvěděl, jak se čtou slova v Middle English. A že prej je skutečně vztah mezi slovama knecht a knight. Tak to vidíte.