Nechtějí to pochopit. O sciotestech, konkrétně o testu obecných studijních předpokladů, se vypráví tolik bludů, že jsem se konečně rozhodl se k nim vyjádřit.
O co jde.
Spousta z vás zřejmě nemá ani ponětí, co to je nějaký tenhleten test je. To si prostě sednete a dvě hodiny děláte křížky do čtverečků. V první části se testuje, jestli dokážete najít synonyma nebo antonyma ke slovům. Nebo — to byly obzlášť vypečený úlohy: Křídlo k vráně se má jako… noha ke stolu. Vesměs lehký oddíl (pro mě), ale některé úlohy byly minimálně dosti sporné.
Ve druhé části jsou dva typy úkolů. První (a těžší) z nich jsou úlohy typu: Venca a Mařka jedou v lodi Titanic. Pepa jede v lodi USS Seahawk. Jakou barvu ponožek má Franta? Správná odpověď samozřejmě je, že Láďa jede lodí, tou lodí výletní. Tato část je poměrně náročná. Věřím tomu, že někdo s vyšším IQ dokáže řešit tyto úlohy z hlavy. My normální si to ale musíme přehledně zapsat a pak to teprve řešit.
Ve druhé části druhé části ;) musíte uchopit výrok Všichni socani jsou zločinci. a poté z něj správně odvodit, že Jiří Paroubek je zločinec. Říká se tomu výroková logika a je to matematická disciplína. Řekněme si upřímně, že spousta lidí je vůči tomu jemně řečeno imunní.
No a třetí část jsou primitivní příkládky z matematiky. Záludnost je, že je na ně tuze málo času, a tak nezbývá než důmyslně přeskakovat úlohy a pak se zase vracet. A hlavně v tom spěchu nenadělat hloupé chyby z nedbalosti.
Tolik tedy k tomu, z čeho se test skládá. Jak vidíte, nemusíte znát téměř žádná fakta. Hodí se třeba znát cizí slova (do první části) a znát, jak se počítá obsah čtverce (raději neodporučuji používat na to integrál :) ).
Že nepotřebujete na přijímačky znát žádná fakta, dělá některým lidem (zejména učitelům) snad až bolesti. Jak by taky ne. Konečně se ukáže, že ten gympl opravdu, ale opravdu k ničemu není. Proto se divím, že to prošlo — je to trojský kůň v Systému a může ho za nějaký ten čas celý zničit.
Jak se test vyhodnocuje.
Na stránkách společnosti Scio je popsán přesný matematický způsob, jak se to dělá. My si ale vystačíme s triviálnějším vysvětlením.
Výsledky z testů jsou dva. Body a percentil. Body jsou rozdílem správně a špatně zodpovězených otázek, přičemž špatně zodpovězené mají mnohem menší váhu. Jinak jsou ty body ale celkem k ničemu. To zajímavé a to, oč tu běží, je percentil. Následuje správná otázka — co je to percentil?
Percentil je číslo, které udává, kolik procent lidí je horších než já. Nezáleží na tom, kolik odpovědí jsem znal a kolik neznal. Záleží na tom, kolik lidí je horších než já. Např. devadesátý percentil říká, že jsem lepší než 9 lidí z 10, padesátý říká, že jsem těsně v té lepší půlce.
Aby to bylo úplně jasné, dejme si příklad s míčky. Mějme pět míčků, jednu díru a tři soutěžící Bubíka, Kulíka a Dulíka. Bubík hodí do díry všech pět míčků, Kulík do ní hodí tři a Dulík jenom jeden. Jaký bude Bubíkův percentil? Jestli hádáte, že 100 %, tak jste vedle jak ta jedle. Jeho percentil bude 66,67, protože je lepší než dvě třetiny soutěžících. Kulíkův percentil bude 33,33 a Dulíkův bude 0. Jak vidíte, přestože zvládl Bubík všechny úkoly, nemohl dosáhnout 100. percentilu. A naopak Dulík je na 0. percentilu, přestože hodil jeden míček do díry.
Kontrolní otázka, vy šmejdi. Jaký percentil budou hoši mít, pokud všichni hodí všech pět míčků do díry? A jaký, pokud tam nikdo z nich nehodí ani jeden? Ano, pravdu mají ti z vás, kteří tipují, že obě situace jsou totožné a že všichni budou mít percentil 0, protože neexistují horší uchazeči.
—
(Pozn.: Dneska už vím, že percentil je druh kvantilu a že tudíž moje vysvětlení není eňo ňůňo, ale jako laické vysvětlení imho stačí.)
Výše napsané jsem napsal 25. dubna 2008 a mám to tady pořád v rozepsaných článcích v administraci blogu. Nikdy jsem se nedostal k tomu, abych to dokončil. Až včera jsem si přečetl slátaninu pí. Kláry Veselé Samkové s názvem Filipika proti Scio testům. Ten text je tak hloupý, že jsem nevěřil vlastním očím.
A v mládí rozepsaný text ve stáří jako když najdeš! Aspoň jsem vám vysvětlil, co v tom testu je a jak se to vyhodnocuje. Teď k onomu článku Kláry Veselé.
Testují znalosti, které se NEUČÍ na školách. Netestují znalosti. Test obecných studijních předpokladů testuje — kdo by to řekl — studijní předpoklady. A ty se samozřejmě na školách neučí.
Zároveň se ale dají na učit. Nedají.
A čím více testů nakoupíte, tím větší pravděpodobnost, že se na školu dostanete. + Kdo ty prachy nemá, má smůlu. Prostě nemá nacvičeno a na školu se nedostane? Nesmysl. Nekoupil jsem ani jeden a skončil jsem na percentilu 93,67, tzn. porazil jsem 93,67 % lidí. Prachy jsem neměl, na školu jsem se dostal. True story.
Počet jednotlivých otázek a jejich kombinací však je nade vší pochybnosti počtem konečným. Zcela jistě. Počet kombinací všech slov v češtině, aby z nich vznikla smysluplná věta, je nade vší pochybnost počtem konečným. Zato ale hodně velkým. Čeština má prý nějakých 250 tisíc slov, tak si spočítejte ten faktoriál :mrgreen: .
Tímto způsobem společnost www.Scio.cz s.r.o. zároveň vyřazuje jakoukoliv konkurenci z trhu. Nesmyslná komunistická lež.
Výběr co nejlepších uchazečů je tedy bytostným ekonomickým zájmem státu. NTKV! Výběr co nejlepších uchazečů je (pokud vůbec něčím) rozhodně zájmem jednotlivých fakult, kateder, institutů nebo kdo vlastně řídí přijímací řízení na jednotlivých školách. Tahleta hloupá mantra, že vzdělání někoho je prospěšné všem, už by konečně mohla bídně zhynout stejně jako ostatní socialistické myšlenky. Skutečnost je taková, že druhým osobám neprospívá moje vybavenost lidským kapitálem (= vzděláním) nikterak více než moje vybavenost jakýmkoliv jiným kapitálem (třeba soustruhem).
Přihlásí se pochopitelně tam, kde je skóre nejpříznivější, kde jsou požadavky nejmenší, kde je možno vyniknout s co nejmenším úsilím. Co je to za blbost? Z čeho to vyplývá? Z faktických dat rozhodně ne, jak v komentářích pod článkem upozornil šéf Scia.
—
Ještě bych se rád vyjádřil k velmi často opakované blbosti. Že prý sciotesty jsou lehké přijímačky.
To pramení z toho, že jsou v nich lehké otázky. Skutečně věřím tomu, že při dostatku času by většina studentů dokázala správně zodpovědět naprostou většinu otázek. Ale o to přece při přijímačkách ale vůbec nejde!
V přijímačkách jde o rozřazení studentů na 700 šťastných (přijatých) a 3000 nešťastných (nepřijatých), popř. na jiných školách s jinými čísly. A je úplně jedno, jak složité jsou jednotlivé otázky pro vás osobně — důležité je srovnání jejich obtížnosti s ostatními. Což dělají všechny (!!!) přijímací zkoušky na světě, které přidělují omezený počet míst.
Takže sciotesty jsou v průměru stejně složité jako jakékoliv jiné přijímačky. Na rozdíl od přijímaček, které vás zkoušejí ze znalosti stáří Karlova mostu, přidělují tyto přijímačky místa na školách lidem s dobrými studijními předpoklady.
True story ;-)
Musím ujisti:)Scio testy jsem už psala :lol: