Měl jsem to štěstí, že jsem se narodil v jedné z nejbohatších částí světa. V našich končinách se mají i ti nejchudobnější líp než středověcí králové. Bohužel většina světa je stále velmi chudá. Máloco mi proto dělá takovou radost jako to, když vidím, že nějaká část světa bohatne. A pokud mluvíme o té části světa, kde bydlí 1,4 miliardy lidí a za posledních 20 let zbohatla 6,5krát — slovy: šestapůlkrát —, pak je ta radost o to větší.
Tenhle graf mi prostě dělá fakt velkou radost (ta americká linka teda mnohem menší, ale k tomu se třeba vyjádřím jindy):
Někteří škarohlídi mají ale tendenci myslet si, že nerovnost v čínské ekonomice je tak velká, že bohatne pouze horních deset miliónů a spodní miliarda trpí.
Je pravda, že brát průměr za tak obrovskou zemi jako je Čína, nedává často příliš velký smysl. Mně to nemusíte vysvětlovat, sám jsem to v Laissez Faire kritizoval.
Podívejme se tedy na data za jednotlivé provincie.
Musím se přiznat, že jsem sám byl překvapen, že Šanghaj není provincií, která zbohatla za uplynulých 20 let (1990-2009) nejvíce. Její růst byl “pouze” 638 %. (Samozřejmě se v celém článku bavíme o HDP na hlavu v paritě kupní síly.)
Nejvíce zbohatlo Vnitřní Mongolsko, a to téměř o 1500 %. Vidíte dobře: Za posledních 20 let se příjem průměrného obyvatele této severní provincie skoro zšestnáctinásobil!
Za stejnou dobu zbohatla nejchudší provincie Guizhou o 739 % (víc než Šanghaj) a nejmenší růst zaznamenala druhá nejchudší provincie Yunnan a to 603 %. Tedy i v těch nejchudších částech Číny se za posledních 20 let v průměru bohatlo 7-8krát; nemluvě o tom, jaký zázrak přírody v Yunnanu mají.
Samozřejmě můžete zase říct, že i v těchto provinciích bohatnou nejbohatší tisíckrát a nejchudší vůbec.
Podívejme se proto i na další data. S odvoláním na zdroj píše Wikipedia:
Dlouhý růst čínské ekonomiky podnítil historicky bezprecedentní redukci chudoby. Světová banka používá úroveň chudoby (poverty line) založenou na reálné spotřebě domácností (včetně spotřeby potravin a dalších statků vyráběných vlastními silami), která je 1 dolar na den v paritě kupní síly. Ve většině chudých zemí je tato hodnota dostatečná na to, aby každému zaručila příjem 1000 kalorií (4200 kJ) stravy denně plus další základní nezbytné statky. V roce 2007 tato úroveň odpovídá 2836 yuanům ročně. Podle dat získaných průzkumem mezi domáctnostmi bylo v roce 1981 pod touto hranicí chudoby 63 % populace. Tento podíl klesl do roku 2004 na 10 %, což znamená, že během této doby se z chudoby dostalo 500 miliónů lidí.
Taky bych chtěl upozornit na video, kde vypovídají čínští venkované o tom, jak se jim zlepšila životní úroveň za jejich života.
I nadále zůstává Čína velmi chudou. V průměru je stále výrazně chudší než třeba Mexiko, což znamená, že stovky miliónů Číňanů zůstávají v tak chudých podmínkách, které si ani neumíme představit. Je ale nesporné, že životní úroveň všech se zlepšuje famózní rychlostí. Bez svojí despotické vlády by mohla úroveň Číňanů růst ještě rychleji, ale buďme rádi, že časy dogmatických masových vrahů jsou tytam.
Ten graf je příšernej. Vypadá hrozně novinářsky.
(To jako nic proti tobě.)
Vždyť je ze Spiegelu, pravzoru všech novinářů. :)
Ako sorry, ale mimo toho zdroja z wikipedie o poverty line, si neuviedol ani jedno cislo, ktore by vyvracalo to, co som tvrdil. Ze provincia X rastla o 1000% stale neznamena, ze 990% toho sa netyka len par najbohatsich. Len si argument preniesol z urovne Ciny (miliarda obyvatelov) na uroven provincie (stovky milionov obyvatelov).
K tomu poverty line: ten citovany clanok je bohuzial za paywallom. Rad by som si totiz pozrel, ako presne sa tieto cisla zmenili. Ze sa 500 milionov ludi dostalo cez hranicu chudoby je sice super, ale aj toto pozorovanie je kompatibilne s tym, ze sa im zivotna uroven zlepsila povedzme dvakrat (pripadne este menej).
Tiez sa pozriem po nejakych clankoch az si najdem cas. Cheers
Provincie nemaj stovky miliónů obyvatel, jenom desítky miliónů. Jenom jediná (Guangdong) má lehce přes sto. (Třeba Tibet má 3 milióny obyvatel a růst 653 %, Qinghai 5,6 miliónu a růst 680 %.)
Teoreticky můžeš vždycky říct, že i když zbohatnul nějakej stát třeba desetkrát, tak ve skutečnosti zbohatnul jenom jeden člověk a všichni ostatní zůstali na svym nebo zchudli. Nic takovýho ale nemá oporu v datech.
Oporu v datech má jedině to, že země chudne/stagnuje a zároveň se vytvoří vládnoucí oligarchie, která velmi zbohatne (ve srovnání s “poddanejma”).
Ale neni možný, aby vládnoucí oligarchie bohatla tolik, že v průměru všichni zbohatnou šestkrát, zatimco většina obyvatel trpí. S kým ta oligarchie obchoduje? Vynalezla ziskovou příležitost, kteoru neumí zaplnit konkurence (západní)? A kdo jim platí? Všechno jde jenom na export, nebo si horních deset miliónů obchoduje jenom samo mezi sebou? Je evidentní, že takovej scénář nefunguje ani na papíře, natož v realitě.
Nemám čas na to, abych hledal přesvědčivější důkazy než ty, co jsem zmínil. Podle mě to je dostatečnej důkaz, ale pokud myslíš, že ne, vytáhni data o reálnejch příjmech lidí ze zapadlejch vesniček a ukaž, jak se jejich životní úroveň za posledních dvacet let (ne)vyvinula.
I kdyby chudina zbohatla za dvacet let jenom dvakrát, pořád by zbohatla skoro dvakrát víc než průměrný Američani. Not bad.
Přece jenom jsem rychle našel: “In the period 2003 to 2008, the annual growth rate of monthly wages in real terms was 10.5 per cent in manufacturing, 9.8 per cent in construction, and 10.2 per cent for migrant workers. The real daily wages of paid agricultural workers in the same period rose even faster — 15.1 per cent in grains, 21.4 per cent in larger pig farms, and 11.7 per cent in cotton.” http://www.eastasiaforum.org/2011/09/05/chinas-rising-wages/
Snad uznáš, že farmáři nepracujou ve finančním distriktu, nebo že všechny ty prachy shrábnul ředitel firmy. :)
“Manufacturing wages have been improving at 14% a year (yes, after inflation) since 2000.” http://www.forbes.com/sites/timworstall/2012/12/27/apples-foxconn-factories-are-getting-better/
super graf :) ale jen několik námitek: (1) nevim, zda na několika místech nezamněňuješ HDP a příjem lidí (vzhledem k poklesu míry spotřeby to může generovat nějaký rozdíl), (2) bod (1) se může v různých provinciích projevovat odlišně – třeba v takovém vnitřním mongolsku (bohatství z centralizovatelné těžby surovin bych čekal vyšší podíl “více-plánovaných” investic, z kterých lidi toho moc mít nemusí, (3) a to především současný (končící) investiční boom v Číně skutečně vede k nárůstu (byť jen relativní) nerovnosti v Číně – na penězích od polostátních bank nebo stínového bankovního sektoru totiž nedokáží vydělat všichni stejně..
Hmm, no u nas dle meho take stoupla zivotni uroven aspon o tech 600 procent. Od roku 1990, ma temer kazdy mikrovlnku, barevnou TV, pocitac, mobil a ne jak a doby minule, kdy se cekalo na zrizeni telefonni linky nekolik mesicu. Prumerny plat take stoupl z cca 3000 na 25000. Za doby minule, se nekterym lidem dostavalo zbozi pomaleji nez jinym protoze nebyli ve strane a nebo meli problem s politikou. Prikladem pomalejsi distribuce splachovacich zachodu, topnych systemu jinych nez na tuha paliva. Dnes kdyz jde neco pomalu, tak se na to da dotace a firmy se muzou umlatit, aby rozdistribuovaly a nainstalovaly zbozi. Tot k nefernosti tohoto clanku. Dale bych k tomuto clanku rekl, ze pokud se v cine mnoho lidi presunulo za praci, tak se distribuce zivotni urovne zvedla prave kvuli tomu, protoze ve meste se da mnohem snadneji distribuovat zivotni uroven, nez na venkove, kde je vse mnohem vzdalenejsi.