Článek je pokračováním tohoto článku.

Na Výstaviště jsem měl dorazit krátce před devátou, což znamenalo vstávat v sedm, vypít kafe a jet. Zvuky na mobilu se mi samy od sebe probouzí až v devět ráno, takže jsem neslyšel, že mi volá Alex, což je ten chef.

Když jsem byl v Holešowitz na nádraží, volal mi zas, že prej mám přijít až na půl desátou. Tak mi zbejvalo než číst si červenýho Holmana.

Kolem půl desátý jsme se sešli a začalo to. Vysávání, vyndávání helem z krabic, věšení hadrů na věšáky… a taky psaní cedulí. To jsem dělal skoro celej den 🙂 . Alex to napsal na papejry německy v ojrech, já to přepsal fixkou na žlutej papejr česky v korunách.

Konečně jsem se tak seznámil s Alexem, což je chef, a Arminem, což byl vlastně taky muj chef. S těmito dvěma typany jsem další dny prodával výstroj a výbroj na motorky. To přesto, že v této chvíli jsem věděl o motorce pouze toto: “Motorka, základ, motorka nemá nikdy volant. Nikdy.” Ale k tomu se ještě dostaneme :mrgreen: .

Byli jsme domluvený, že můžu jít do školy, kam jsem musel jít kvůlivá testu z mikroekonomie. Tak jsem v 15:30 opustil Výstaviště. Myslel jsem, že bude chtít, abych se ještě vrátil. Ale protože byl Pressetag (aka den pro novináře), nic se nedělo, a tak jsem moh po škole jít domů. Akorát jsem dostal za úkol dopsat doma zbytek těch cedulí, co jsem nestih.

Test byl OK. Dostal jsem pět bodů z pěti a ani jsem nemusel opisovat 🙂 . Po cestě ze školy domů měla pokračování ještě jedna událost, která mi zkazila celej včerejší den (úterý). Některý lidi maj holt setsakra ostrý lokty. Kdo chvíli stál, už stojí opodál…

Taky mi došlo, že jsem asi neměl říkat, kolik jsem za tu práci dostal, protože si to hned určitě nějakej malej hajzlík zaznamenal do svýho bonzáku. Ale co už. Ať klidně pukne.

Večer byl ještě třídní sraz, kterej se uskutečnil na Brejzovo koleji. Všechna čest, že to vezme takhle na svoje triko. Má to leckterý výhody proti hospodě, ale mně se nějak hospody líbí víc 🙂 . Na srazu byli všichni Pražáci kromě Machyse (Duc dorazil někdy v jedenáct). A taky tam byli tři lidi navíc 😕 . Teda nic proti nim, ale nemyslim, že je dobrý chodit na cizí srazy. (Jsem nějakej negativní, co? Holt to byl den blbec.)

Ze srazu jsem odešel ve 23:45, abch stih poslední metro na Chodov, což se mi naštěstí povedlo. V metru mě doběhnul Duc, kterej tak na srazu pobyl asi půl hodiny. Ostatní se prej velmi dobře bavili až do tří do rána, což jim přeju (bez ironie). Ale mně nějak připadalo, že si nemáme co říct. Tedy samozřejmě kromě lidí, se kterými si máme co říct i mimo srazy a občas se sejdem u žejdlíku.

Zkrátka a dobře. V jednu v noci jsem to zalomil. Další den jsem se měl v práci hlásit před desátou, takže vstávání bylo na osmou.

Tenhle den jsem byl na Výstavišti v čase 8:45-15:30.