Tenhle příbeh je pravda, ať visim, jestli vám budu lhát…

Nemám moc rád tyhle teorie, kde lidi (a zejména holky v tom vynikaj) vidí souvislost, osud nebo karmu úplně za všim, co se stane. A přitom to vysvětluje počet pravděpodobnosti — akorát ne tak zajímavě jako různí čajoví druidi.

Ale slyšte tento kratičký příběh.

Píše se středa na konci ledna, rektorský den a tím pádem volno. Chladný den ohřívají od rána paprsky slunce. Den jako stvořený pro historické centrum. Den jako stvořený pro pivo v hospodě v centru, abych byl přesnější.

Sedím tedy v té hospodě, srkám pivo a se mnou u stolu sedí zrzka. Zrzka, co má dvojče. Mezitím si vyslechnu několik (pro mě zcela nových) teorií o vztahu holek ke klukům. Naštěstí se mě netýkají, takže můžu to pivo srkat v klidu dál.

Zrzka pije cosi černého. Byl to černý kozel, nebo černá kofola? Mám už kousek upito, takže události možná nevnímám úplně střízlivě.

Ke stolu k zrzce najednou přijde brunetka, zrzky známá nebo sestra, a dá se s ní do řeči. Radši už se nepokouším o žádné trapné fóry a jenom se svůj mok snažím dopít až do dna.

Příjemnou atmosféru naruší čas odchodu. Sluníčko zalezlo a místy je člověku docela chladno. Ještě stihnu krátkou procházku po uličkách centra. Ale pak už je čas odjet domů do Kunratic…

A to se fakt stalo!

Banální příběh, co? Jenže se stal nejenom 22. dubna 2009 v Brně, ale taky 21. dubna 2010 v Praze! Příběhy kromě výše uvedených skutečostí spojuje už jenom moje osoba. U stolu sedělo jiné osazenstvo s jinými vztahy mezi sebou, vyprávěly se jiné příběhy. A vím, že to není žádná pecka, dokonce asi ani nic pro blog. Ale ten osudův smysl pro humor mě docela pobavil.

Historie se neopakuje, ale zato se někdy rýmuje.
-Mark Twain

A zatímco příběh z loňska nejrůzněji pokračuje dodnes, příběh ze včerejška končí tímto zápisem, neboť totožnost pachatelů včerejšího verše mi není známa.

Když vám do cesty přijde černá kočka, znamená to prý smůlu. A co potom znamená zrzavá? Ginger jinx?