Vážený dvojctihodný Lorde Moncktone, vážení Svobodní, vážené předsednictvo, vážení hosté,
sešli jsme se dnes mj. při příležitosti dovolby členů republikového výboru, kterým vypršel jejich dvouletý mandát. Jaký krásný demokratický okamžik, kdy se politici musí postavit před své voliče a ucházet se o znovuzvolení v demokratických volbách! Nemyslíte, že by to prospělo i pánům Barrosovi, a van Rompuyovi? O nikdy nikam nezvolené baronce Ashtonové ani nemluvě.
14. února 2009 jsem zde před vámi stál a v jednominutovém projevu spatra jsem sliboval, že program, kterým se budu v republikovém výboru řídit, bude ekonomické učení Frédérica Bastiata. Dali jste mi důvěru, za což vám velmi děkuji.
Zúčastnil jsem se všech zasedání kromě dvou — z toho jednou jsem byl v Šanghaji. Což je zároveň odpověď na otázku, proč musíme mít internetové volby. Neexistuje obhajitelný důvod, proč člen strany v Šanghaji, v Berlíně, v Londýně nebo na jiném konci planety nesměl hlasovat. A to platí, i kdyby byl v Bruseli. :)
Až do vypršení mandátu jsme ve výboru zůstali pouze čtyři, samozřejmě pánové Matějka a Smetka povýšili až do předsednictva, ale jinak to ukazuje na to, že zezačátku byla strana dost jiná než dnes. A kdoví, třeba tady většina mých voličů dnes už ani nesedí.
Během oněch dvou let jsem se snažil být platným členem republikového výboru, některé věci se mi podařilo prosadit, a jiné samozřejmě nikoliv.
Naše krajská kandidátka do Poslanecké sněmovny pod vedením pana Jakla získala 1 % hlasů. Je to sice nad republikovým průměrem, ale pořád je to minimálně pětkrát méně, než bych si přál.
Naše komunální kandidátka se přes pětiprocentní hranici přehoupla a získala dvě křesla v městském zastupitelstvu. Vinou politických chaotů z Věcí veřejných, kteří zbytečně složili svoji truc-kandidátku, na kterou získali pouze něco přes 4 % hlasů, nebylo možné v Sokolově složit nesocialistickou koalici, neboť socialisté a komunisté mají 14 křesel z 27. Signifikantní je, že namísto přirozené socialistické koalice vznikla de iure velká koalice, kde ODS dělá pouhou stafáž skutečné rudé koalici.
Před rokem a půl jsem založil na naší straně nezávislý internetový magazín euroSEPTIK.cz, jehož návštěvnost pozvolna roste. Jsem zároveň spolu s Radimem Smetkou administrátorem stranického profilu na Facebooku a účtu na Twitteru. Myšlenku svobody se snažím mj. šířit i na svém osobním blogu, který sice nemá takovou čtenost jako blog pana Matějky, ale podle ohlasů jsem i já dokázal tímto svým úsilím získat nějaké voliče, což mě samozřejmě potěšilo.
—
A proč jsme vlastně tady? Jsme tady, protože už nevěříme našim politikům. Jsme tady, abychom získali svoji zemi zpět! Musíme ji získat zpátky nejen tím, že budeme lidem ukazovat, co je špatně na Evropské unii, musíme také trpělivě ukazovat pozitivní alternativy.
My si přece dokážeme vládnout sami, nepotřebujeme být pouhou kolonií EU. Vraťme volbám smysl. Nezastavujme se pouze u Evropské unie. Mnoho a mnoho pravomocí můžeme přenést níže na kraje či obce.
Evropská unie se rozpadá před našima očima. Eurohujeři vědí, že prohrávají, a tak se uchylují k urážkám. Pan Schulz řekl, že se nesmíme přiklonit k populismu a že výsledek prvního irského referenda o Lisabonu otevřel dveře fašismu. Pan Cohn-Bendit prohlásil, že jsme duševně nemocní. Strana pro svobodu pana Wilderse v Nizozemsku jsou prý populisté. Strana pravých Finů pana Soiniho jsou prý populisté. UKIP jsou prý populisté, prezident Klaus je prý populista a samozřejmě i my jsme prý populisté.
Když si lidé dovolí v referendech hlasovat NE, jsou populisti. Když chtějí kontrolovat své vlastní hranice, jsou populisti. Když nechtějí ze svých předlužených rozpočtů sanovat zlenivělé státní úředníky na jihu Evropy, jsou populisti. A já vám říkám, že populisti jsou ve skutečnosti demokrati.
Vidím zde jasné známky změny. Kandidátka UKIPu v doplňovacích sněmovních volbách skončila druhá hned za labouristou. Praví Finové jako jediní posílili oproti předešlým volbám a de facto tak vyhráli volby ve Finsku. Bouří se voliči i ve Španělsku nebo ve Francii. Island pravděpodobně odmítne vstup do EU. Dost možná i Chorvatsko. Dříve mělo evropeistické hnutí silný náboj, dnes je tento náboj na naší straně.
A proto musíme vystřídat naši politickou reprezentaci, kde všichni vypadají stejně, všichni mluví stejně, kašlou na principy a morálku, kašlou na svou vlastní zemi, kašlou na svoje voliče a jsou v politice jenom proto, aby pomohli sami sobě.
Ale my takoví nejsme. Nás žene touha po svobodě a vlastenecká důvěra v náš vlastní národ. My věříme v demokracii, věříme, že bychom si měli volit své vlastní vlády a že — a to je důležitější — bychom měli mít možnost se špatných vlád zbavit.
Věříme ve Svobodné a věříme v naši věc.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
—
PS: Pozorný čtenář si všiml, že některé pasáže jsem opsal od Nigela Frage. Nemusíte mi to psát do komentářů. ;)
PS2: Já vim, že muj proslov na mikrofon je katastrofickej, obzvlášť to mlaskání. :mrgreen: Dal jsem to sem jako humornou vložku. ;)