Posts tagged svobodní

Kandiduji na předsedu Svobodných

Jak možná víte, Petr Mach v prosinci rezignoval na pozici předsedy Strany svobodných občanů. Nyní kandiduje znovu. Ve Svobodných jsem od úplného začátku, tedy osm let. Vývoj do eurovoleb mě naplňoval optimismem a nadějí na to, že v českém parlamentu zasedne taková strana, která se za pravicové myšlenky nebude stydět, ne jako dnešní ODS a TOP 09.

Bohužel v posledních dvou letech Svobodní stagnovali a mám dojem, že rok 2016 znamenal pro Svobodné strmý pád. Nechci bez boje zahazovat osmiletou práci svoji, svých spolustraníků, našich příznivců a voličů, proto jsem se snažil prosadit změny našeho vystupování a stranické reformy, jak mi jenom síly stačily. V něčem jsem uspěl, ale bylo to too little, too late, jak říkáme my němčináři.

Stanovy Svobodných dávají velké pravomoce předsedovi strany. Proto jsem se rozhodl prezentovat svoji vizi na to, jak vést stranu jiným způsobem, když se otevřela tato příležitost. Tuto vizi (ve verzi pro veřejnost) si můžete přečíst zde ». Verzi určenou pro členy, kde není nic tajného, ale jsou tam naopak nudné vnitrostranické věci, si mohou členové a příznivci přečíst na intranetu Svobodných.

Nevidím se jako volební lídr a premiér České republiky – která je na tom mimochodem mnohem lépe, než si často připouštíme – vidím se jako dobrý servisman pro volebního lídra Svobodných a v případné profesionální politice buď jako backbencher nebo jako rušič ministerstev. 😉 Na zaujetí davů a volební lídrovství mají Svobodní kvalifikovanější lidi, já jim chci jenom poskytnout co nejlepší servis.

Hezký nový rok!

PS: Džíny bohužel nemám ani jedny. 🙁

Proč neodcházím ze Svobodných

Několik libertariánů oznámilo na Facebooku a na Twitteru, že ukončí svoje členství nebo příznivectví u Svobodných ke konci ledna, kdy jim vyprší členské/příznivecké příspěvky.

Komentoval jsem to už ve svém projevu na sněmu Svobodných (vyžaduje přihlášení):

“V poslední době jsem zaznamenal několik případů, kdy nám lidi přestávají důvěřovat nebo dokonce odcházejí ze strany, protože se jim nelíbí něco, co strana udělala. Ale podle mě to nedává logiku. Pokud chceme něco změnit na straně, tak bychom se naopak měli stát členy té strany anebo kandidovat do funkcí, protože pokud z té strany odejdeme nebo ji přestaneme volit, tak se určitě nezmění.

Pokud by existovala strana, se kterou souhlasím na sto procent, tak bych nemusel být člen – to přece nemá smysl. Mohl bych si ušetřit čas, peníze, všechno možné. Ale tím, že jsem člen strany, tak se můžu podílet na jejím chodu. Takže bych poprosil všechny a apeloval bych na ně, aby se stali členy nebo aby kandidovali do funkcí právě, pokud se jim něco nelíbí na Svobodných.”

(more…)

Česká politika prchá od idejí

Nejsme jako politici, makáme. Podpoříme každou dobrou myšlenku. Nejsme vpravo ani vlevo, jsme vpředu. V komunální politice nejde o politiku, ale o řešení problémů.

Podobných bezobsažných frází slýcháme z úst politiků spoustu každý den. Zatímco 90. léta byla érou nevinnosti, kdy strany i jejich představitelé věřili tomu, že mají před voliče předstupovat s jasnou ideologií a jasným programem, v poslední době se k sobě strany přiblížily natolik, že se podobají jako vejce vejci. Některé strany pak zrušily programy docela:

(more…)

Zmatené myšlenky k eurovolbám

Eurovolby 2009 byly prvními volbami, do kterých jsme jako mufloni šli. Vážně jsem si tenkrát myslel, že se tam dostaneme. Zisk mizerných 1,2 % hlasů pak vyústil v to, že jsem sepsal takovýto článek, ze kterého ta frustrace přímo tryská. (A tímto se omlouvám všem tehdejším voličům ODS, na které jsem se tak nesmyslně obořil.)

Pět let je dlouhá doba. Tehdy jsem si ani nevěřil na to, že bych se měl hlásit na kandidátku, letos jsem chtěl být co nejvýše. Nakonec mě primárky vynesly na páté místo za samé kvalitní kandidáty, takže si rozhodně nemůžu stěžovat. Myslím, že naše kandidátka byla fakt nabitá osobnostmi a schopnými politiky (kteří bohužel ještě nedostali šanci stát se veřejně známými).

Nicméně letos jsem byl naopak přesvědčen, že uspět nemůžeme. Po výsledku podzimních voleb jsem byl značným optimistou, ale volební kampaň byla neskutečně frustrující. Vypustili jsme do toho jenom z centrálního rozpočtu pět a půl kapra, další obrovské částky přispěli jednotlivci v krajích nebo krajské rozpočty a při započítání ceny obětavé práce mnoha a mnoha dobrovolníků se dostaneme do mnohem, mnohem vyšších částek. Ale i přes tuhle masivní (aspoň na naše poměry) kampaň to vypadalo, že eurovolby vůbec nikoho nezajímají. (more…)

Svobodní vysílají do europarlu rozmanitou šestici

Zřejmě si říkáte, že všichni členové Svobodných musí být stejní. Nebo aspoň minimálně kandidáti. Všichni podle jednoho mustru. Vždyť přece Svobodní jsou známí svoji ideovou vyhraněností, údajnou dogmatičností a lpěním na Hayekovi. Skutečnost však nemůže být dále od pravdy. Dovolte mi představit první šestku našich kandidátů do europarlamentu a zdůraznit rozdíly mezi nimi.

1. Petr Mach Petra Macha asi netřeba představovat. Ph.D. z financí, učitel ekonomie, vydavatel Laissez Faire. Doménou Petra Macha je ekonomie, určitě ale není žádný fachidiot. Naopak bych řekl, že v poslední době ve svých vystoupeních ekonomickou argumentaci prakticky nevyužívá.

Jak všichni dobře víme, Petr Mach je českou verzí pravého britského gentlemana. Vždy klidný a věcný, ale s oponentem si poradí velmi snadno.

Naopak 2. Jiří Payne se nebojí v debatě zvýšit hlas a zdůraznit tak, že to, o čem mluví, je závažná věc. Neshodnu se s ním na všem, ale rozhodně se ho vyplatí poslouchat. Obrovsky sečtělý a inteligentní člověk, hodně vychází z tradic první republiky a z nás všech Svobodných se nejlépe vyzná v politické práci. Kdo ho někdy viděl, jak maká na kontaktní kampani, musí před ním smeknout. Je to ryzí euroskeptik, který by se skvěle hodil jako opoziční politik do EU. (more…)

Euro: ošklivá měna, která vede k bankrotu

Před patnácti lety předpovídal Milton Friedman, laureát Nobelovy ceny za ekonomii a největší postava ekonomie druhé poloviny dvacátého století, že euro vydrží pět až patnáct let a že se eurozóna roztrhne při první krizi.

Letos “slavíme” patnáctý rok s eurem. V referendech euro odmítli Dánové a Švédi, Britská vláda si na referendum raději ani netroufla. Po záchranných balíčcích pro Řecko a Irsko a po loupeži vkladů na Kypru už euru nevěří nikdo, kromě eurohujerských politiků.

Hospodářský růst v zemích eurozóny se v lepším případě zastavil, v horším případě se dostal do negativních čísel. Studie ukazují, že čím více eurocentralizace země prožila, tím hůře se jí daří. (more…)

Můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu?

Spousta lidí se nás ptá, jak můžou euroskeptici kandidovat do europarlamentu. Někteří k tomu připojují, že jde o pokrytectví. S tím nelze souhlasit.

Předně si musíme uvědomit, že evropský parlament je mocenská instituce. Každá politická strana usiluje o podíl na moci. Je tedy logické, že každá strana včetně Strany svobodných občanů kandiduje do evropského parlamentu.

Chtít méně Evropské unie je zcela legitimní, i když v této chvíli opoziční názor. A cožpak nemohou v evropské demokracii existovat opoziční názory, pouze souhlasní kývači? Divná demokracie. (more…)

Proč kandiduju v primárkách Svobodných pro eurovolby

Když zasedá parlament, je třeba bát se o peněženku i o hrdlo, jak říká klasik. Když zasedá europarlament, je nutné mít se na pozoru obzvláště.


(more…)

Debata kandidátů na místopředsedy

Podle Stanov Svobodných (viz) končí po každých sněmovních volbách mandát současného republikového předsednictva a do tří měsíců musí být zvoleno předsednictvo nové. Je to vynikající pojistka proti tomu, aby horké hlavy osnovaly haškovské puče.

Předseda vyhlásil volbu na týden od 30. listopadu. Na post místopředsedy se přihlásilo kromě současných čtyř místopředsedů dalších osm kandidátů.

Na Ask.fm někdo zmínil, že by bylo dobrý uspořádat debatu kandidátů (to jich teda ještě nebylo 12). Nápad se mi líbil, tak jsem se ho ujal. Situaci jsem podcenil — nejenom, že jsem skoro neměl čas na přípravu, ale nakonec jsem ještě onemocněl zákeřným kašlíkem. Na fóru mi bylo po právu dáváno najevo, že to pěkně schytám, pokud někomu budu nadržovat. Ukočírovat debatu ve dvanácti (nakonec při dvou neúčastech jenom deseti) lidech přede jenom není jednoduché.

Debata měla tři části. Obecné otázky pro všechny kandidáty, dvouminutovou minizpověď každého kandidáta a dotazy z publika. Karel Zvára mi naprogramoval aplikaci pro sledování času, která mi hodně pomohla, takže jsem každému dal skoro totožný časový díl debaty.

A na výsledek už se podívejte sami:

Nejzajímavější část (ty minizpovědi) začíná v čase 1:09.

Mně debata v rozhodování pomohla. Tak snad pomůže i vám.

Reakce na Jana Martinka

Pomalu dohánim resty z volební kampaně. AdaMM mě vyzval, abych zareagoval na referát Jana Martinka o programu Svobodných. Tímto zde tedy činím.

Fakt vám nevadí, že kromě svobody v tom, kam se kutálejí peníze (“NIKDO, opakuji NIKDO mi do toho nesmí mluvit! NIKDY!”) jsou v ostatních programových bodech velmi konzervativní? Tedy přesněji, že staví nikoli na přístupu “dělejte si co chcete”, protože jste svobodní, ale “dělejte si, co si myslíme, že je správné, protože dobře víme, jak je to správně”?

I call bullshit. Kde v našem programu nebo jakémkoliv dokumentu je napsáno, že my víme, jak má někdo žít? Nikde. Obzlášť od voliče Zelených je to asi nějaká recese, stejně jako v jejich rapovém hitu “neprožít život ve státem danejch kolonkách”. No jasně, můžeš si žít, jak chceš, ale nesmíš jíst hranolky, nesmíš kouřit, nesmíš svítit žárovkou, nesmíš jíst jídlo z daleka atp. atp. Fakt liberální, wtz! (more…)

Poděkování členům, příznivcům a voličům

Vážení Svobodní členové, příznivci a voliči v Pardubickém kraji,

chtěl bych Vám velmi poděkovat za právě ukončenou volební kampaň pro volby do PS PČR 2013.

Bylo mi ctí a potěšením vést kandidátku právě ve Vašem kraji. Velmi si vážím toho, že jste vybudovali dobře fungující krajskou organizaci, podíleli se na kontaktní kampani, přesvědčovali známé i neznámé a po fyzicky i psychicky náročné kampani nakonec naší kandidátce dali i svůj hlas. (more…)

Pár nesouvislých poznámek k volbám

Volební výsledek Svobodných považuju za příměřeně velký úspěch, a proto jsem se Hegerovi navzdory opil, jak zákon káže. Doufám, že až se Svobodní dostanou do Sněmovny, tak tento zákon nezruší! To už radši zrušme zákon schválnosti.

Jsem překvapen a do jisté míry polichocen tím, že jsem v Pardubickém kraji získal nejvíc preferenčních hlasů a jako jedinej jsem překonal 5% hranici i přes to, že za mnou byli dva doktoři a Pepa Káles.

Mrzí mě ale, že jsem neměl dostatek financí a času na lepší kontaktní kampaň. Svoji přítomnost u republikové webové kampaně jsem proto považoval za efektivnější.

Zatím jsem to nikde nezaznamenal, ale podle mě největší změnou těchto voleb je to, že jsme se stali regulérní pravicovou stranou. Už nejsme stranou libertariánských nerdů, která má největší výsledky tam, kde je nejnižší účast, protože pravověrný čtenář Hayeka k volbám na rozdíl od teplákového voliče dojde, ale už jsme stranou, která nejvíc boduje v největších městech. Napomohla tomu deziluze normálních (non-nerdovských) pravičáků a povedená volební kampaň. Přiznejme si, že s předchozími volebními materiály se do zkoumání naší strany mohl pustit jedině nerd. (more…)

Koho volit 2013?

Před každejma volbama píšu o stranách a co se mi na nich líbí nebo nelíbí, většinou nelíbí. (Akorát u prezidentskejch voleb jsem to napsal až pár hodin po prvnim kole, nějak jsem nestíhal.)

Tak tomu bude i letos. Letos však na závěr článku přidám další část, kde u každé strany stručně popíšu, kde bych si dokázal představit, že s danou stranou budu spolupracovat, pokud se dostanu do Sněmovny.

Volitelné:

Svobodní Program je pořád stejnej jako bejval. Svoboda jednotlivce, volný trh, omezená vláda ve svrchovaný demokracii a mír. Na naší letošní kampaň jsem neuvěřitelně pyšnej.

Zatimco minulý kampaně dělalo pár lidí, co by se dali spočítat na prstech jedný ruky, tak letos se do kampaně zapojilo tolik lidí, že je ani neznám osobně. Celý dny vyřizuju podněty a snažim se aspoň trochu přispět lepší koordinaci. Všem lidem, co se dennodenní dřinou podílej na kampani patří obrovský poděkování. Ano, pořád máme dost much, ale zlepšujeme se a učíme.

I kandidáti jsou letos mnohem, mnohem lepší mež minule. Už nemáme Štillipy a Viktorýny, už se neklepu strachy, když někdo odpovídá na otázku novináře nebo voliče. Vím, že kandidáti znají program a umí ho vysvětlit. (Platí samozřejmě pro ostatní kandidáty, já jsem tragickej pořád stejně. 🙂 )

A obrovskou radost mám z toho, že lidi nejrůznějšího věku a pohlaví nám vyjádřili podporu na VolímSvobodné.cz.
(more…)

Debata s Jiřím Čáslavkou

[audio:http://dings.mmister.com/panekcaslavka.mp3]

V rozhlasové debatě jsem se utkal s pardubickým lídrem Strany zelených Jiřím Čáslavkou. Měl tam s námi být ještě monarchista, ale nedostavil se. Byla to moje první mediální debata, takže nepřekvapí, že mě zkušený diskutér Jiří Čáslavka předčil. Dokázal lépe opanovat čas — já jsem čekal, že ho moderátor někdy utne, když řeční moc dlouho, ale nestalo se. Moje chyba, měl jsem si umět čas vybojovat tak jako on.

Překvapivě jsme se docela shodovali a překvapivě se vůbec nezmínil o Evropské unii, přestože před debatou avizoval, že o tom bychom mohli pěkně podiskutovat.

Byl jsem z debaty dost nervózní, ale myslím, že jsem snad sebe nebo Svobodné nijak neztrapnil a několik dobrých programových bodů se mi podařilo zmínit. Dbal jsem na naléhání PR poradců a snažil jsem se být měkkorsdcatý, sluníčkový a vanilkový, jak jsem nejvíc uměl.

Výsledek posuďte sami.

Jakýkoliv feedback samozřejmě vítám.

Svobodní budou hájit svobodu člověka proti dalším daním, zákazům a nařízením

Moje volební vizitka lídra Pardubického kraje v Českém rozhlase. Řekl jsem toto:

[audio:http://dings.mmister.com/vizitka-rozhlas.mp3]

A chtěl jsem říct toto:

1. Teď máte přesně jednu minutu na představení programu? (k dispozici 60 sekund)
Programem Strany svobodných občanů je méně státu, více občanům. Víme, že štíhlý stát = bohatý občan. Jsme pro nízké daně a rušení dotací. Zrušíme daň z příjmu fyzických osob a DPH snížíme na 15 %. Zrušíme také 26 úřadů, jejich seznam i se zdůvodněním najdete na svobodni.cz.

Jsme jedinou stranou na české politické scéně, která ví, že EU má alternativu. V současnosti vytváří 80 % našich zákonů nikým nevolení byrokrati v Bruselu. O takovou Evropu nestojíme. Přejeme si Evropu, kde mezi sebou lidé různých národností obchodují, spolupracují spolu, kde pořádáme studentské výměnné pobyty a kde můžeme pracovat v cizích zemích atd. K tomu ale nepotřebujeme Evropskou unii. Smlouvy o EHP a o Schengenském prostoru nám zaručují volný obchod i volný pohyb i po vystoupení z EU.

Zavedeme také lidové veto, což znamená, že občané budou moci vetovat parlamentem přijaté zákony, se kterými nesouhlasí. Ve Švýcarsku tento systém funguje po staletí. (more…)

Evropskou unii si rozvracet nedáme!

Václav Klaus se konečně veřejně přiznal k tomu, že je euroskeptik. Ve svojí knize Kde začíná zítřek píše:

Celek působení [evropského integrování] na nás, na naše životy, může být i dnes stále ještě kladný (i když o tom zcela přesvědčen nejsem).

+

Jsem proto přesvědčen, že je — v mnou vymezeném smyslu — čistý efekt evropského integrování záporný.

Kdyby se tedy někdo obtěžoval tu knihu skutečně číst a ne to pouze předstírat, Klausův názor by mu byl znám dávno. Nevím, jaké byly prezidentovy důvody pro to, aby to uvedl pouze ve filosofické knize a před kamerami i europoslanci stále opakoval, že naše členství nemá alternativu. (more…)

Umíme si o svých životech rozhodovat sami

Projev na sněmu pardubického krajského sdružení, kde jsem byl uveden jako lídr kandidátky pro volby do PS PČR, 12. 09. 2013

Vážení Svobodní,

mnozí mě znáte již léta, ale dnes zde před vámi stojím poprvé v nové roli. Členové a příznivci strany z celé České republiky mě zvolili lídrem kandidátky pro Pardubický kraj. Všem členům a příznivcům, kteří mě volili, bych tímto chtěl poděkovat za projevenou důvěru.

Abych tuto důvěru nezklamal, budu potřebovat především pomoc vás, aktivních členů Svobodných v Pardubickém kraji. V Pardubickém kraji máme rozhodně na čem stavět. V Chrudimi máme úspěšné zastupitele, v krajských volbách jsme si zde vedli dobře a z osobních kontaktů znám mnoho členů zdejšího sdružení, kteří jsou pro Svobodné díky své píli a nápadům neocenitelní.

Český parlament Svobodné potřebuje. Podívejme, se co nabízejí ostatní. Levicoví politici jako Bohuslav Sobotka nám slibují státní banku, Miloš Zeman chce státní obchodní řetězec a Tomio Okamura zase státního poskytovatele internetu. Já jsem naštěstí nezažil dobu, kdy všechny věci zajišťoval stát. Zažil jsem však 90. léta, dekádu bezprecedentní deregulace, která byla zároveň dobou nebývalého hospodářského rozkvětu.
Zažil jsem bohužel taky dobu státní pošty, státní železnice nebo státní televize. Dnes jsem za vámi přijel vlakem soukromé společnosti. Kvalita služeb se se státní železnicí vůbec nedá srovnávat. Kdo častěji využívá služeb Českých drah nebo České pošty, klade si pouze jedinou otázku: “Kam umístit nálož?” Soukromé firmy znovu a znovu dokazují, že dokážou požadavkům zákazníků vycházet vstříc levně a efektivně, zatímco státní firmy inovovaly naposledy za Rakouska-Uherska. (more…)

Otevřené primárky zajistí, aby poslanci zastupovali voliče, ne stranické sekretariáty

Strana svobodných občanů je jediná politická strana v České republice, která má tzv. otevřené primárky. Chtěl bych zde vysvětlit, co to je a proč byste to měli chtít taky.

Princip je celkem prostý: Kandidátku nevybírá republikové ani krajské předsednictvo ani žádní delegáti. Kandidátku sestavují členové a registrovaní příznivci v internetovém hlasování.

Stát se příznivcem trvá pět minut a poplatek činí 100 Kč ročně. Příznivci z celé republiky stejně tak jako členové z celé republiky hlasují o kandidátkách ve všech krajích. Pokud někoho zajímá pouze kandidátka v jeho kraji, hlasuje samozřejmě pouze v něm. Mě ale zajímá podoba kandidátky ve všech krajích, proto jsem hlasoval všude. (more…)

Proč Svobodní nejsou jako Věci veřejné, Babiš, TOP 09 a další “projekty”

Nedávno zveřejnil Arthur Dent svoje politické svědění. Na adresu Svobodných v něm napsal:

Strana svobodných mě za pět (či kolik) let své existence nepřesvědčila o ničem. Z mého pohledu je v téhle straně jen Mach, který se exponuje vydáváním článků, blogger Matějka, a Martin Pánek (MMister), což je jediný příčetný volič téhle strany, kterého znám. A to je dost málo na to, abych jim věřil, že mají nějakou relevantní sílu změnit stát. Jejich program a myšlenky jsou OK, konvenují mi, ale nebudu je volit z jednoho jednoduchého důvodu: Buď svůj hlas tím zahodím (ano, zahodím — v tom volebním systému, jaký máme, je to hlas zahozený, nikoli hlas rozumu a srdce), nebo se opravdu do parlamentu dostanou, a budou buď stranou jednoho či dvou hlasů (a tedy marginální silou), nebo stranou pěti poslanců, kteří se nakonec rozštěpí na šest různých stran (příkladů máme…) Nemám sebemenší důvod věřit tomu, že zrovna Svobodní by měli být mezi malými stranami tou zářnou výjimkou.

Protože totéž nebo něco obdobného říká spousta lidí, protože si Arthura Denta velmi vážím a protože na tom něco je, rád bych zareagoval trochu obsáhleji než jenom komentářem pod článkem. (more…)

Lidové veto: Co to je a proč to funguje

Článek byl napsán jako příspěvek do sborníku Svobodných k ústavním změnám.

Původně jsem chtěl do sborníku přispět poměrně rozsáhlou statí, ale vzhledem k omezení osmi tisíci znaky jsem se rozhodl vypíchnout lidové veto a pokusit se ho zařadit do souvislostí. Další dvě velké ústavní změny mají totiž mnohem větší podporu.

Zákon o rozpočtové kázni neboli dluhovou brzdu dnes podporuje kdekdo a v řadě zemí už se ústava v tomto smyslu změnila. Povinnost schvalovat zvýšení daní referendem má aspoň mezi našimi příznivci také jednoznačný ohlas, alespoň co jsem dosud zaznamenal.[1] (more…)

Go to Top