Rozumějí ekonomové ekonomii?

Hacker: Humphrey to měl tušit a varovat mě.
Bernard: Nemyslím, že sir Humphrey rozumí ekonomice. Studoval klasickou filologii.
Hacker: A sir Frank z ministerstva financí?
Bernard: Obávám se, že ten je v chápání ekonomiky ještě více znevýhodněn, je to ekonom.

-Jistě, pane premiére (Skuteční partneři)

Tak jako v mnoha jiných situacích i tady uhodil perfektní britský seriál hřebíček přesně na hlavičku. Mgr. Ing. Miroslav Zajíček, M.A. z naší fakulty se rozhodl replikovat výzkum Ferrara a Taylorové zvaný Poznají ekonomové náklady obětované příležitosti, když na ně koukají? Ponuré výsledky ponuré vědy.

Původní otázka zněla: Vyhrál jsi lístek na koncert Erica Claptona (který nelze prodat). Ten samý večer má koncert také Bob Dylan a je tvojí nejlepší alternativou. Lístek na Dylana stojí 40 dolarů. Za Dylanův koncert bys byl ochoten zaplatit až 50 dolarů. Předpokládej, že s žádným koncertem nejsou spojeny žádné další náklady. Jaký je náklad obětované příležitosti z toho, že půjdete na koncert Erica Claptona, na základě těchto informací?

Ač se za to velmi stydím, musím se přiznat, že můj výsledek byl také ponurý. Výsledky jejich studie (a předběžné výsledky Zajíčkovy studie) mi přišly tak fascinující, že jsem se rozhodl provést výzkum sám. Protože jsem nejen hloupý, ale i líný, uspořádal jsem otázku na Facebooku a na Twitteru.

Na Facebooku jsem položil otázku: Máte lístek na Madonnu zadarmo. Ve stejnou dobu hraje Paul McCartney — lístek na něj stojí 40 Kč a vy jste ochotný zaplatit max. 50. Jaký jsou náklady obětovaný příležitosti toho koncertu Madonny? (Když to porovnáte s originálním paperem, uvidíte, že jsem zadání poněkud odflákl, ale přesto se domnívám, že řečeno je vše podstatné.)

Možnosti byly tak jako v původní studii:

  • 0 Kč
  • 10 Kč
  • 40 Kč
  • 50 Kč

Na Facebooku jsem vyzval k odpovídání a sdílení svoje přátele, z nichž všichni nejsou ekonomové, přesto se dá očekávat, že naprostá většina respondentů má za sebou úvodní kurs ekonomie, a tak by s konceptem nákladů obětované příležitosti měla být obeznámena.

Na Twitteru jsem se z nedostatku místa (limit 140 znaků) zeptal takto: Máte zadarmo lístek na M. Ve stejnou dobu hraje P, lístek na něj stojí 40 a pro vás má hodnotu 50.Jaká je cena příležitosti toho koncertu M? (A v komentáři jsem zopakoval otázku z Facebooku. Je pravděpodobné, že rozšířenou variantu spousta lidí neviděla, a stručným zápisem otázky mohli být zmateni.)

Správná odpověď

Správnou odpovědí je 10 Kč. Náklady obětované příležitosti počítáme následujícím způsobem: Obětovanou příležitostí je koncert Paula McCartneyho, jehož užitek si ceníme na 50 korun, to je tedy ušlý užitek. Obětovaný koncert má však i ušlý náklad 40 korun, který nemusíme vynaložit. Logika dává, že musíme od ušlého užitku odečíst ušlý náklad, abychom zjistili skutečný náklad obětované příležitosti. 50 – 40 = 10 Kč. (Pro vyjasnění nejasností si přečtěte ten paper.)

Původní studie se odherála mezi vystudovanými ekonomy, z nichž 61 % učilo základní kurs ekonomie. Z respondentů však správně odpovědělo pouze 22 % (všechny odpovědi měly zhruba stejné zastoupení, ta správná však nejmenší). V následné studii mezi studenty, kteří už za sebou měli úvodní kurs ekonomie, dokázalo správně odpovědět pouhých 8 % z nich.

Koncept nákladů obětované příležitosti je pro ekonomii tak základní, že dle mého se jedná o zcela alarmující výsledky.

Na Facebooku hlasovalo 67 lidí, kteří se rozdělili takto:

  • 0 Kč — 42/67 = 62,7 %
  • 10 Kč — 16/67 = 23,9 %
  • 40 Kč — 1/67 = 1,5 %
  • 50 Kč — 8/67 = 11,9 %

Potěšující může být, že lid facebookový by aspoň moc neprohrál s hejnem slepic, které by daly 25 %.

Na Twitteru hlasovalo 66 lidí, kteří se rozdělili takto:

  • 0 Kč — 24/66 = 36,4 %
  • 10 Kč — 12/66 = 18,2 %
  • 40 Kč — 14/66 = 21,2 %
  • 50 Kč — 16/66 = 24,2 %

Tedy vidíme, že správná varianta dostala opět nejméně hlasů (jako v původní studii). Na rozdíl od původní studie mezi ekonomy vykazují výsledky na FB i na Twitteru jasnou dominanci odpovědi 0 Kč nad zbylými. Osobně mi to připadá zcela fascinující, protože — aspoň na FB, kde jsou lidi po základním kursu ekonomie — by každý měl vědět, že všechno má náklad obětované příležitosti, a tak jedinou odpověď, kterou lze vyloučit s jistotou bez dalšího čtení je právě hned ta první. 🙂

Osobně jsem v Zajíčkově testu zvolil čtvrtou variantu, tedy 50 Kč. Trestuhodně jsem nezapočítal explicitní náklady na koncert Paula McCartneyho. Dlouho jsem nad tím přemýšlel, proč jsem to udělal, ale na nepřišel jsem na nic lepšího než na to, že mám prostě zažité, že náklady obětované příležitosti jsou ušlý užitek. Mám to zažité špatně a jsem rád, že jsem byl vyveden z omylu; příště už se nespletu.

Podle toho, co říkal náš přednášející, tak ze Zajíčkova pokusu na katedře ekonomie NF VŠE (kde jsou shromážděni ti z nejlepších ekonomů, co tato země má) odpověděli správně tři lidé z 25 (12 %), navíc prý ten původní paper znají. Budu rád, když tyto údaje někdo potvrdí, nebo vyvrátí.

Plyne z toho snad jiné ponaučení než to, které říkal Bernard premiéru Hackerovi?

24 thoughts on “Rozumějí ekonomové ekonomii?”

  1. Já myslím, že tu nulu dalo spoustu lidí kvůli tomu, že mysleli, že nepůjdou na Madonu… taky jsem to první udělal… Možná nejsou všichni jako já 😀

  2. 1) Otázka říká explicitně, jakej je náklady obětovaný příležitosti Madonny.
    2) Nula nemůže bejt ani náklad obětovaný příležitosti Paula McCartneyho, protože nikde neni řečený, jakej užitek je z koncertu Madonny.
    3) Logicky užitek nemůže bejt nula (aby byl náklad obětovaný příležitosti 0), protože něco, co ti nepřináší užitek, nemůže vstupovat do tvýho rozhodování jako alternativa. 🙂

  3. No ale, co když jsi ke koncertu Madony indiferentní, je ti jedno jestli na ní půjdeš, máš lístek…. ale toť vše. A nepíše se tam jakým způsobem jsi získal ten lístek (ber to jako přehnanou spekulaci), třeba jsi musel políbit zadek svému šéfovi, aby ti dal lístek zdarma a tobě se to vyplatí až do té míry, kdy se vyrovnají náklady a výnosy…. 🙂

  4. Tak já dal taky 50, ale příjde mi, že to zadání je nedostatečné, abych mohl odpovědět. Přece když neznám moji ochotu platit za koncert Madonny, nemůžu říct, jaký jsou náklady obětovaný příležitosti. Co když sice mám lístek zadarmo, ale Madonna se mi hnusí tak, že abych šel na její koncert, musela by mi zaplatit 40 Kč?

  5. Na tom Facebooku jsem to pochopil obráceně. Tzn. půjdu na Cartneyho i když jsem vyhrál lupen na Madonnu.
    Radši jsem nehlasoval, protože bych jinak dal 0 (hodnota lístku na Madonnu), ale to je nesmysl, protože náklad obětovaný příležitosti by v tom případě byla cena, kterou bych byl ochotný zaplatit za koncert Madonny, ta ale není nikde vyjádřená.

    Jinak v originále to dává smysl. Můj uživatelský přebytek z koncertu Cartneyho by byl 10 (50 – 40) a to je tím pádem i náklad obětovaný příležitosti.

  6. “Jaký jsou náklady obětovaný příležitosti toho koncertu Madonny?”

    Osobne si myslím, že väčšina ľudí to pochopila tak, že náklady obetovannej príležitosti koncertu Madonny (tj obetoval som príležitosť ísť na koncert Madonny) treba vyčísliť.
    Ergo výsledky sú len tak kvalitné, ako kvalitná bola položená otázka. Autor chcel vedieť niečo iné, ako položil otázku.

  7. V té otázce na FB nebylo zmíněné, že chci jít na Paula McCartneyho nebo že je moje nejlepší alternativa neboco. To znamená, že Paul McCartney je mi u prdele a jdu na Madonnu zadara = 0 Kč 😀

  8. Hanička: No dyť jo, Paul je ti u prdele, tak jdeš na Madonnu zadara a proto je náklad obětovaný příležitosti 10 Kč. Protože kdybys nešla na Madonu, šla bys na Paula a získala tak bombastickej požitek, kterej si ceníš na 10 Kč:)

    #13: Jako neekonoma mě ta otázka ale taky pořádně zmátla, protože z věty: “Jaký jsou náklady obětovaný příležitosti toho koncertu Madonny?” jsem hned jasně nevyrozuměl, že mi zadání rovnou určuje, že jdu prostě na Madonnu ať chci nebo ne a musel jsem se nejdřív doptat, jak to teda je, abych mohl správně odpovědět. Viz. otázky na twitteru, kde ti víc lidí psalo, že nerozumí zadání. Stačilo tam k tomu prostě dopsat krátkou větu, ve který by jasně stálo: “Jdete na Madonnu” a bylo by to jasný každýmu a možná by ti to v tý anketě hodilo o trošku jiný výsledky.

    Ono to z toho zadání sice vyplývá a tobě to nejspíš připadá jasnější než Vojtěch Jasný, ale když dáváš otázku a chceš, aby ti na ní odpovídali lidi všeho zaměření, tak musí bejt položená blbuvzdorně, jinak riskujš to, že výsledky budou zkreslený nepochopením zadání:) Spoustu lidí si “náklad obětovaný příležitosti konceru Madonny” přeloží jakože jdou na Paula, protože s pojmem “náklad obětovaný příležitosti” běžně nepracujou a tak s nim prostě neumí zacházet. Než jsem já odpověděl, musel jsem se mrknout na wikipedii.

  9. Pazzy: Proboha, ta moje otázka to sice neříká explicitně, ale je nad slunce jasný, že v tomhle příkladu vybíráš mezi těma dvouma variantama. Co jsi musel udělat pro to, abys získal ten lístek, jsou utopený náklady, a nikoho to nezajímá. 🙂

    Lokutus: Započítat kam a jak?

    Jimmy Hayek: Hele, neni to nějaký divný? Náklady obětovaný příležitosti se nepočítaj jako “(užitek ušlý příležitosti – náklady ušlý příležitosti) + (užitek zvolený příležitosti – náklady zvolený příležitosti). Mám pocit, žes to překombinoval.

    Kuba: Nula to nemůže bejt nikdy, takže i tak bys to měl špatně. 🙂 Podle mě to (pro ekonomy) dává smysl i takhle.

    Trolo: Většina lidí evidentně nepochopila, co to je náklad obětovaný příležitosti (což ta otázka zkoumala), protože by nemohli dát nulu. Takže souhlasim, že výsledky jsou tak kvalitní, jak kvalitně byla položená otázka. Autor chtěl vědět přesně to, na co se zeptal. 🙂

    Hanička: No na Madonnu jdeš zadara, to se shodujeme. To jsou ale účetní náklady. Ekonomický náklady jsou ale 10 Kč. Což je to, na co jsem se ptal. 🙂

    Plumm: Nedělám výzkum, byla to narychlo vymyšlená otázka během toho, co jsem si zapisoval na přednášce, takže jsem nad přesnym wordingem moc nepřemejšlel. Ekonomům je (měl by bejt!) ten pojem jasnej už z toho, jak jsem to napsal. Uznávám, že pro neekonomy je potíž nejenom v tom, že vůbec neznaj ten pojem, ale i v tom, že v češtině je to vyjádření dost kostrbatý. Beru si poučení, že až z toho budu psát paper, musim to zformulovat fakt precizně. 🙂

    Jak už jsem ostatně říkal. Pokud to někdo pochopí tak, že jde na Paula (blbost, ale dejme tomu), tak ta otázak nemá řešení. Rozhodně neni správnou odpovědí nula. 🙂

    (Mezi námi děvčaty, o prostej lid tady ani moc nejde. I název článku napovídá, že jde hlavně o ekonomy. Sprostej lid měl bejt jenom jako taková ilustrace.)

  10. Souhlasím s tím, že “náklad obětovaný příležitosti” je termín kokotský. Problém vidím v něm. Sídlí tam zakuklená nějaká jazyková kukačka, která svede člověka bez definice v operační paměti na “špatnou” interpretaci. Teda víc kukaček..:

    Slovo příležitost se vidí v běžném užívání obvykle ve frázi “(byla to) příležitost k … ” nebo “(byla to) příležitost )”. V obou případech objekt příležitosti popisuje přívlastek neshodný – ve 3. nebo ve 4. pádě. Z nějakého důvodu (pravděpodobně překladového nebo oldschoolového, ale neznám etymologii…) ekonomové v těchto případech použají přívlastek neshodný v pádě druhém. Podobné prasárničky dělají i matfoni, co já vim.

    Dále vidím problém v tom, že pro nezasvěceného čtenáře může být problém rozlišit, jaký větný člen představuje slovo “obětované”, zvláště, když někdo používá oběcnou češtinu a užije tvaru “obětovaný”. Náklady mohu být obětovány příležitosti nebo Jsou náklady příležitosti, která je obětovaná.

    Navíc i když si řekneme, že jen jedna varianta je správně, pak pořád nevíme, co myslel autor slovem obětovat – ztratil něco nebo vše? nebo jen substituoval část? nebo se jen pokoušel naklonit si bohy?? Kdo ví.

    Z toho plyne, že pokládat takovou otázku neekonomovi bez přiložené definice pojmu je kravina. A spolehání se na absolvování kurzu ekonomie je takový líbivý o ničem nevypovídající plk. Pokud někdo použije při odpovědi na uvednou otázku pouze svou jazykovou výbavu, kterou používá ve svém životě (a nezná přesnou definici a její užití), má velkou šanci se splést.

  11. … a ještě jsem tam umazal omylem ten druhý příklad v druhém odstavci: “(byla to) příležitost )”.

  12. aha, tak nezabudol, jen tam používám zakázané znaky 🙂 martine, oprav to prosim a smaž ty posledné komentáře

  13. Nechápu, co a jak mám opravit. Nic víc, než co jde vidět, v tom komentáři neni.

    Tak znova: Ta otázka testuje, jak lidi (hlavně ekonomové) rozumí základnímu pojmu z ekonomie. Tečka. Pokud mu nerozumí, tak jim ho nemůžu vysvětlovat, protože tim bych jaksi zmařil smysl tý otázky. Když bude fyzik zjišťovat, jestli lidi znaj pojem úhlová rychlost, tak jim taky nebude vysvětlovat, co to je.

    Nechápu, v jakym jinym pádě bys to chtěl říkat. Můžeš to zformulovat?

    To, že ty lidi měli základní kurs ekonomie, neni plk, nýbrž to nejpodstatnější na tom všem, protože o nákladech obětovaný příležitosti se nikde jinde než v základnim kursu neučí.

  14. A už mi tady prosim vás přestaňte vykládat, že jsem se zeptal špatně a dostal jsem proto špatný výsledky, když já jsem se zeptal přesně tak, jak jsem chtěl. 🙂

  15. – oba příklady mi to sežralo, protože jsem závorkoval do < těchto závorek. první měl znít: “(byla to) příležitost (k něčemu)” a druhý: “(byla to) příležitost (dělat něco)”.

    -ať si otázka testuje, co chce. Ale mluvit o její formě při kritice interpretace je nutné.

    – když napíšeš někomu k otázce definici, neznamená to, žes mu to vysvětlil. I tak můžeš dostat zajímavé (chybné) odpovědi (v tomto případě navíc podle mě přesněji určíš, proč daný člověk udělal chybu, protože jsi minimálně vyřadil parametr paměti).

    – neříkám, že ten pád je špatný, jenom je neobvyklý v této situaci pro dost lidí.

    – zeptal ses, jak ses chtěl, ale dovozovat z takto položené otázky něco obecného, typického, je věštění a dojmologie podle mě.

  16. Nad 50 jsem taky uvažoval, ale pak včas jsem si zde řekl, že je to blbost.

    Jimmy: To potřebuješ znát, aby ses mohl roznodnout, na co půjdeš – náklady obětované příležitosti jednoho nepoví samy o sobě, jestli jsou větší/menší než u druhého.

  17. Obávám se, že v jsem v chápání ekonomiky pozadu. Ale aspoň v něčem už mám teď jasno, díky:-)

  18. Machys:

    – Neni. To už za tebe udělali v Americe.

    – Já to vim naprosto přesně, proč v tom lidi dělaj chybu. Protože nerozumí tomu pojmu, což se tou otázkou přece testuje.

    – No tak já se ptám, jak by to šlo jinak zformulovat.

    – Nic obecnýho ani typickýho nedovozuju, jak by ses moh dočíst v tom článku.

  19. v tvém pokusu mylně předpokládáš, že všichni followeři z Twitteru za sebou mají kurs ekonomie 🙂

  20. Otázka je položená absolútne presne a kto si myslí, že nie je, tak už vôbec netuší, čo sú to náklady obetovanej príležitosti a mal by rovno vrátiť diplom. Je položená presne v zmysle “Aká je vlastnosť X objektu Y?” Kde X = náklady obetovanej príležitosti a Y = koncert Madonny.

  21. Kubo, tebe zajímá jen Dylan, protože ten je předmětem řešení. U Erika to může být jiná hodnota, ale na to se už nikdo neptá 😀


    Jimmy Hayek:

    Tak já dal taky 50, ale příjde mi, že to zadání je nedostatečné, abych mohl odpovědět. Přece když neznám moji ochotu platit za koncert Madonny, nemůžu říct, jaký jsou náklady obětovaný příležitosti. Co když sice mám lístek zadarmo, ale Madonna se mi hnusí tak, že abych šel na její koncert, musela by mi zaplatit 40 Kč?

Comments are closed.