Vraťme pacientům kontrolu

Do debaty o reformě zdravotnictví bych rád přispěl touto kapitolou o zdravotnictví z knihy The Plan: Twelve Months to Renew Britain autorů Dana Hannana a Douglase Carswella. Hlavní body návrhu jejich reformy jsou:

  • Dovolme pacientům, aby se vyvlekli ze státního systému a místo toho si platili svoje příspěvky na individuální zdravotní účty
  • Část těchto účtů by byla používána pro každodenní zdravotní péči a část by byla odložena stranou jako pojištění proti vážným nemocem
  • Vláda by nadále platila za ty, kteří si vyberou, že zůstanou ve státním systému, a za ty, kteří si nemohou dovolit zařídit individuální účty
  • Motivujme prevenci před léčbou

Kapitolu jsem přeložil já a přečíst si ji můžete zde ». Jinak ale vřele doporučuju celou knihu plnou pravicových reforem.

Britské volby: Těžké zklamání

Nigel FarageChtěl jsem to původně nazvat těžkým zklamáním pro liberály, ale takový titulek by byl matoucí, protože výsledek je zklamáním nejenom pro liberály, ale i pro liberální demokraty, mezi kterýmiž je takový rozdíl jako mezi demokraty a sociálními demokraty.

Naštěstí pohořel devótní eurosvazák Nick Clegg, který chce zavést v Británii euro a který chce britské místo v Radě bezpečnosti nahradit křeslem pro diplomatickou službu euroministryně zahraničí Ashtonové. V Bruseli byli radostí bez sebe, když jedna anketa ukázala, že by dokonce mohli vyhrát všeobecné hlasování.

Vyhrál topolánkovský šašek David Cameron. Naštěstí ne dost, takže tím možná započal jeho konec. Na jeho místo se třeba dostane nová Thatcherová. Někdo, kdo neplete do pravicové politiky Brusel, Lisabon nebo oteplovací náboženství. Continue reading “Britské volby: Těžké zklamání”

Obžaloba koalic a konsensů

Dan HannanTou úplně nejdůležitější vlastností demokracie je toto: voliči dostávají pravidelně možnost skoncovat s darebáky. Na chvíli se zamyslete nad zeměmi, které nemají reprezentativní vládu — řekněme Kuba nebo Írán — a uvidíte, proč je to důležité.

Naopak, hlavní argument proti koalicím a reformám volebního zákona, které vedou ke koalicím, je tento: směřují k tomu, že většina stran je u moci většinu času.

Westminsterský systém, upřednostňovaný ve většině anglosaských zemí, podporuje jasné rozdělení mezi vládu a opozici. Toto rozdělení napomáhá udržet stát malý a občany svobodné. Strana, která není v úřadu, má všechny důvody k tomu, aby bránila expanzi státní moci, zatímco strana v úřadu je ostražitá před budováním vládní mašiny, která musí jednoho dne padnout do rukou jejím oponentům. Continue reading “Obžaloba koalic a konsensů”

Václav Klaus: poslední Evropan

Václav Klaus v europarlamentuNedávno jsem se dozvěděl z úvodníku v Daily Telegraph něco, co jsem nevěděl. Vypadá to, že titul, který George Orwell původně zamýšlel pro 1984, svoji dystopickou klasiku, zněl Poslední Evropan. V těchto dnech zpozoroval šéfredaktor tohoto listu, že posledním Evropanem je Václav Klaus, ten statečný, nedůtklivý, tvrdohlavý prezident České republiky. On jediný reprezentuje evropské hodnoty — vládu práva, osobní svobodu, zastupitelskou vládu — proti systému, který znehodnocuje svobodu a opovrhuje demokracií. Podpis jeho jediného zbývá, aby Lisabonská smlouva vstoupila v platnost. Continue reading “Václav Klaus: poslední Evropan”

Dan Hannan

Když jsem viděl včera tohle video, dostalo mě po tom debaklu zpátky do starých kolejí. Uvědomil jsem si, že dokud je možné, aby ve Štrasburku a Bruseli seděli lidé jako Nigel Farage a Dan Hannan, není všem dnům konec, přestože jich tam je zoufale málo.

Vždycky když propadám depresi ze socialistické nadvlády nad světem, pouštím si na YouTube videa těchto dvou eurodisidentů. Zpočátku mě mrzelo, že tam takhle neřeční i ten Zahradil, ale nad tím už jsem mávnul rukou.

Zde je dnešní Daniel Hannan.

Dan Hannan byl vyloučen z eurolidovecké frakce, protože nebyl dost veliký eurohujer. Tím u mě velmi stoupnul :) . Bohužel se mi nepodařilo najít video s jeho projevem, po kterém byl vyloučen.