Tohle je ta písnička, na kterou se mě všichni ptaj. Lze ji slyšet v mém filmu z maturáku Déčáků při jednom z focení. A zpívá ji skupina Juli.
Hast du geglaubt, hast du gehofft, dass alles besser wird?
Věřil jsi, doufal jsi, že všechno bude lepší?
Hast du geweint, hast du gefleht, weil alles anders ist?
Plakal jsi, žadonil jsi, protože je všechno jinak?
Wo ist die Zeit, wo ist das Meer?
Kde je ta doba, kde je to moře?
Sie fehlt, sie fehlt hier.
Ta doba tu chybí.
Du fragst mich, wo sie geblieben ist.
Ptáš se mě, kde zůstala. Continue reading “Geile Zeit Skvělá doba”
3. Berlin (s Euregiem) Dva dny v Berlíně jsme strávili s Euregiem Egrensis. Je tam celkem dost fotek. (
Bývá zvykem, že ti lidé píší dopisy se svými přáními. Tak tady máš tedy ta má přání:
„Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá a zasluhuje život,“ řekl moudrý čaroděj v reakci na požadavek na Glumovu smrt a pokračoval: „Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivé rozsudky smrti. Ani nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců.“ Z mého pohledu je právě toto velký problém mnohých lidí. Nejenže se ani nesnaží dohlédnout do všech konců a se svým názorem jsou velmi rychle hotovi, často dokonce soudí druhé dříve, než je poznají. Proto jsem si vybral postavu Gandalfa z knih Hobit, Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále. 
Andorra, ein Stück in zwölf Bildern von Max Frisch, ist ein Panoptikum der Vorurteile, welche die Personen in diesem Stück deutlich kundgeben. Antisemitismus, Rassismus und Xenophobie werden hier ganz klar vorgestellt. Das sind eigentlich Probleme, mit denen die Welt auch heutzutage kämpft. Jeder Fremde im Ausland könnte davon was erzählen, glaube ich, meinen Erfahrungen nach. Barblin hat in „Andorra“ das erste und das letzte Wort und sie ist die einzige Person, die Andri mag.